Výpověď 2026 - podmínky, výpověď bez udání důvodu, odstupné

• Mzdová kalkulačka
  • Náklady na mzdu
  • Sociální pojištění
  • Zdravotní pojištění
  • Nemocenské pojištění
  • Odstupné
  • Superhrubá mzda
• Výpočet mzdy
  • Výpočet mzdy 2025
  • Výpočet mzdy 2024
  • Výpočet mzdy 2023
  • Výpočet mzdy 2022
  • Výpočet mzdy 2021
  • 2020
  • 2019
  • 2018
  • 2017
  • 2016
  • 2015
• Mzda nemoc
  • Náhrada za prvních 14 dnů
  • Nemocenská od 15. dne
• Mzda dovolená
• Platy
• OSVČ
  • Zálohy OSVČ

Aktuálně: Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela přinesla důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba běží v roce 2026 doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu bylo dříve. 

Podmínky výpovědi z pracovního poměru

Výpověď musí být podaná vždy písemně. Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich. Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné. Výpovědní doba činí minimálně 2 měsíce, může být ale po domluvě zaměstnance a zaměstnavatele i delší a tato domluva musí být také písemná. Pokud oba souhlasí, výpovědní doba může být i kratší, pokud jedna strana nesouhlasí, tak musí být výpovědní lhůta zákonná. Pokud dojde k výpovědi podle paragrafu 52, písmena f) až h) - porušení povinností zaměstnance, tak může proběhnout zkrácení výpovědní doby z nynějších 2 měsíců na 1 měsíc.

Způsoby ukončení pracovního poměru  mohou být tyto:

 Výpověď ze strany zaměstnance

 

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo nemusí uvádět důvod žádný. Zaměstnanec tedy nemusí nic vysvětlovat, ale musí výpověď provést písemně a zaměstnavateli doručit. Dále musí dodržet výpovědní dobu, která bývá zpravidla dvouměsíční a aktuálně běží od prvního dne doručení výpovědi. Pokud tedy podám výpověď 20. května, tak výpovědní lhůta skončí 19. července (dříve by skončila až 31.7.).

 

Výpověď ze strany zaměstnavatele

 

Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v Zákoníku práce. Zaměstnavatel vždy musí ve výpovědi uvést z jakého důvodu výpověď dává. Důvody ukončení mohou být následovné:

 

• organizační důvody (zrušení zaměstnavatele či části, přemisťování zaměstnavatele či jeho části atd. nebo nadbytečnost z důvodu rušení místa, snižování stavu zaměstnanců a podobně) 
• ze zdravotních důvodů (podle lékařského posudku není zaměstnanec zdravotně způsobilý pro výkon práce)
• zaměstnanec nesplňuje požadavky na práci
• okamžité zrušení pracovního poměru (porušení kázně, závažné porušení právních předpisů a podobně)

Naopak v některých případech zaměstnavatel výpověď dát nemůže. Bývá to v tzv. ochranné lhůtě. Například, když je žena těhotná, či v případě, kdy čerpá mateřskou dovolenou. Dále to bývá v případě nemoci zaměstnance (nesmí to být při úmyslném způsobení úrazu, nebo nesmí být pracovní neschopnost z důsledku užití omamných látek nebo v opilosti). Zaměstnavatel dále nesmí dát zaměstnanci výpověď v případě výkonu vojenského cvičení nebo ve vykonávání veřejné funkce. Dále nesmí být výpověď ze strany zaměstnavatele v případě čerpání ošetřovného. Ochranná lhůta se týká i zaměstnance, který pracuje na noční směny a na omezenou dobu mu lékař stanoví, že je v současné době při práci v noci práce nezpůsobilým.

Momentálně se častěji také diskutuje o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodů. Aktuální velmi přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců (jedna z nejpřísnějších v Evropě) by se tím mohla uvolnit, umožnit firmám větší flexibilitu a zároveň rozhýbat trh práce, kde je aktuálně enormní přebytek volných pracovních pozic. Dlouhodobá nízká nezaměstnanost této úpravě nahrávají. Stále se ale ještě diskutuje o podmínkách pro zaměstnance v případě tohoto propouštění. Nabízí se možnost vyplácení několikanásobně vyššího odstupného či pobírání podpory delší dobu. Pro rok 2026 zatím tato výpověď ještě není možná.

 

Ukončení pracovního poměru dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

 

Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Pokud ale jedna strana nebude souhlasit, musí být výpověď podaná klasicky s dodržením podmínek.

Uplynutí smlouvy na dobu určitou

K ukončení pracovního poměru dochází i  uplynutím smlouvy na dobu určitou.

 

Výpověď ve zkušební době

 

Dále může být podaná výpověď ve zkušební době. Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů. Zkušební doba je prostor zaměstnance i zaměstnavatele, aby zjistili, zda jim práce vyhovuje, a zda bude zaměstnavatel se zaměstnancem spokojený. Pokud jedna ze stran chce od smlouvy v této zkušební době odstoupit, pak musí být výpověď písemná. Při tomto způsobu ukončení zde není žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí datem doručení výpovědi ve zkušební lhůtě doručené zaměstnavateli. Pokud je v ukončení datum uvedeno a je pozdější než datum doručení, tak pracovní poměr končí k tomuto datu.

Zkušební doba bývá sjednaná na pracovní smlouvě, ale může být vedená i samostatně. Podmínkou zůstává, že musí být písemná. Zkušební doba je v roce 2026 pro běžné zaměstnance až 4 měsíce (dříve to byly 3 měsíce),  v případě vedoucího zaměstnance může být až 8 měsíců (dříve to bylo 6 měsíců). Ovšem výpovědní doba nesmí být zároveň delší než je polovina sjednané doby pracovního poměru. Pokud tedy je smlouva uzavřená pouze na 5 měsíců, tak zkušební doba nesmí být delší než 2,5 měsíce. Toto prodloužení zkušební doby přinesla novela Zákoníku práce.

Prodloužení zkušební doby nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se zkušební doba prodlouží například z čerpání dovolené ve zkušební době, když se nemůžete do práce dostavit z rodinných důvodů a podobně. Pokud ve zkušební době onemocníte, je ochranná lhůta pouze prvních 14 dní, od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit. Pokud neschopnost ukončíte do 14 dní, tak přesně o tuto dobu se zkušební doba zase prodlužuje.

Výpovědní doba

Pokud se tedy nejedná o okamžitou výpověď či ukončení ve zkušební době, tak výpovědní doba bývá zpravidla dvouměsíční. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na dohodě, tak může být i kratší. Pokud jedna strana s dohodou nesouhlasí, tak musí být podaná výpověď klasicky podle zákona a výpovědní dobu po dobu 2 měsíců je třeba dodržet. Dříve bylo důležité, kdy výpověď byla podaná. Pokud výpověď byla například 1.března, tak výpověď neběžela od tohoto data, ale vždy od prvního měsíce následujícího. Výpovědní doba tedy v tomto případě skončila až k 31.5. Nyní začíná výpovědní doba běžet již datem doručení, takže když výpověď přijde 1.3., tak pracovní poměr skončí 30.4.

 

Odstupné 

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká. Z odstupného se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ale platí se z něj daň z příjmů a to klasicky ve výši 15 % či v případě progresivního zdanění ve výši 23 %.

• pokud byl pracovní poměr do 1 roku - nárok minimálně na 1 průměrný plat
• pokud byl pracovní poměr 1 až dva roky - nárok minimálně na 2 průměrné platy
• pokud pracovní poměr trval déle jak 2 roky - nárok minimálně na 3 průměrné platy

 

 

Kalkulačka odstupného

Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti 2026

Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne. Toto platí i pro rok 2026.

 

Výpověď v roce 2026 - zpravodajství