MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Makroekonomika  |  01.12.2023 14:20:53

Plnění státního rozpočtu ČR za listopad 2023. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. . Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 296,8 mld. .

K meziročnímu zlepšení salda o 68,0 mld. výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z Evropské unie, především z Nástroje pro oživení a odolnost (Národní plán obnovy), výnosy z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené výnosy mimořádného zdanění neočekávaných zisků a nadměrných tržeb. Růst příjmů tak o téměř 8 procentních bodů převýšil silnou dynamiku výdajů, kterou určovaly výdaje v sociální oblasti (+97,3 mld. ), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (+54,5 mld. ), vyšší investice (+32,4 mld. ), prostředky na financování regionálního školství (+20,7 mld. ) či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+10,9 mld. ).

V rozpočtu je jedna velmi pozitivní zpráva – máme procentuálně i absolutně vysoké plnění investic, už téměř 180 mld. z plánovaných 210 mld. .

Zbyněk Stanjura

ministr financí

„Během listopadu se deficit prohloubil o 58,4 mld. , nicméně listopad je tradičně měsíc, který zatěžuje výsledek hospodaření státního rozpočtu výraznými schodky. Na příjmové straně nedochází k žádnému čtvrtletnímu inkasu daní, jako jsou DPFO, DPPO nebo od čtvrtletních plátců DPH, ale ve výdajích pravidelně figuruje záloha na regionální školství (letos v listopadu 23,9 mld. ) nebo dotace na obnovitelné zdroje energie (letos 5,7 mld. ). Před koncem roku také akcelerují investiční výdaje, v listopadu bylo vyplaceno 24,8 mld. , což je zatím letos nejvíce," uvedl k plnění rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

„V rozpočtu je jedna velmi pozitivní zpráva – máme procentuálně i absolutně vysoké plnění investic, už téměř 180 mld. z plánovaných 210 mld. . Prosinec bude silný i v příjmech – jsou splatné čtvrtletní zálohy na DPPO, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení, takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 mld. pro letošní rok,“ dodal.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci listopadu růstu 20,8 % (+295,5 mld. ), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+65,1 mld. ) navýšené o 45,2 mld. platbou z Nástroje pro oživení a odolnost (Národního plánu obnovy) a o srpnové výnosy z dividend akciové společnosti ČEZ (54,0 mld. ). Za nárůstem stál také výběr pojistného (+48,1 mld. ), inkaso daní z příjmů právnických (+45,6 mld. ) i fyzických (+23,9 mld. ) osob, daně z přidané hodnoty (+18,2 mld. ) a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (+25,8 mld. ) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+17,7 mld. ).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+19,3 %, +15,9 mld. ) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a zaměstnanosti. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci listopadu 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+37,5 %, +45,6 mld. ), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+6,3 %, +0,4 mld. ), mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 splatné v roce 2023 a následně zaplacené vyšší zálohy. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály hlavně firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Inkaso daně z neočekávaných zisků prozatím dosáhlo částky 25,8 mld. . Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh je ovlivněna dosavadním vývojem ziskovosti dotčených subjektů v letošním roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Celkové inkaso této daně bude ovlivněno vývojem ziskovosti v dalších měsících se zohledněním sezónnosti dotčených odvětví, které se následně projeví ve stanovení výše zálohy splatné 15. prosince.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. ) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,3 % (+48,1 mld. ).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,8 %, +18,2 mld. ) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírnil pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. zavedené od ledna 2023. Inkaso daně v samotném listopadu bylo mimo jiné pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dní.

Inkaso spotřebních daní (-3,5 %, -4,9 mld. ) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit, kromě spotřební daně z minerálních olejů. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-9,0 %, -4,8 mld. ), kde se projevuje změna preferencí a nákupních zvyklostí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů naopak meziročně rostlo (+1,9 %, +1,3 mld. ), což souvisí s novelou zákona, díky níž došlo od začátku srpna k navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň (z 8 450 /1 000 l na 9 950 /1 000 l; v loňském roce platila v porovnávaném období sazba 8 450 /1 000 l).

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 17,7 mld. .

Příjmy státního rozpočtu za leden až listopad

DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 227,5 mld. (+12,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+12,1 %, +195,1 mld. ) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy zaměstnanců základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+22,0 %, +32,4 mld. ) zvýšily hlavně strategické nákupy Ministerstva obrany a podpora investičních záměrů územních rozpočtů a podnikatelů s využitím prostředků společných programů Evropské unie a České republiky.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,5 %, +94,8 mld. ) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,1 %, +91,6 mld. ). Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+8,7 mld. ) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,3 mld. ) a příspěvek na mobilitu (+1,1 mld. ). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-4,7 mld. ) z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 na dítě od srpna loňského roku, dávek nemocenského pojištění (-1,9 mld. ) a rodičovského příspěvku (-1,7 mld. ). O cca 1,5 mld. jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+67,0 %, +52,0 mld. ) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (50,5 mld. ), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (16,7 mld. ) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. ). Celková mimořádná pomoc s vysokými cenami energií ve výši 71,8 mld. byla hrazena nejen z rozpočtu letošního roku, ale i z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. ). Meziroční růst naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září loňského roku v objemu 17,4 mld. . Klesly také dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,9 mld. ) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,4 mld. ).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 27,7 mld. (+12,3 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+16,5 mld. ). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také projekty Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,8 mld. ), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,9 mld. ) a zálohové financování sociálních služeb (+2,7 mld. ). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni ve výši 1,2 mld. .

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 57,3 mld. (+10,9 mld. ). Meziroční nárůst o 23,6 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. (+9,6 %). Objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižšího nárůstu (+5,7 %, +6,9 mld. ) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022, která pro státní rozpočet znamenala snížení plateb v závěru předchozího roku.

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-8,4 mld. ) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. ), nákupy vakcín (-5,0 mld. ) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-5,3 mld. ). Naopak vyšší běžné nákupy uskutečnily silové resorty Ministerstvo obrany (+3,6 mld. ) a Ministerstvo vnitra (+1,1 mld. ). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-12,8 mld. ).

Kapitálové výdaje (+22,0 %, +32,4 mld. ) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+11,0 mld. ). Za jejich růstem stálo hlavně Ministerstvo obrany (+7,2 mld. ) s nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,9 mld. ) a další armádní techniky. Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+3,5 mld. ) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+3,8 mld. ). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 62,1 mld. (-3,1 mld. ) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 5,8 mld. (+2,1 mld. ). Vysoká míra prostředků uvolněných podnikatelům (132,7 % rozpočtu; +6,2 mld. ) a územním rozpočtům (129,5 % rozpočtu; +7,9 mld. ) je dána koncem finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů, kde jde převážně o projekty v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.

Výdaje státního rozpočtu za leden až listopad

Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.

Dokumenty ke stažení

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na facebooku


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 11:17  Nezaměstnanost v eurozóně klesla (1.3.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá 11:09  Inflace v eurozóně klesá pomaleji ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá 10:54  Německo - maloobchod v lednu nečekaně poklesl Research (Česká spořitelna)






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688