Růst mezd ve 4. čtvrtletí
Průměrná mzda ve 4q22 byla oproti 4q21 o 7,9 % vyšší. Meziroční růst mediánové mzdy (polovina mezd je pod ní, polovina nad ní) byl o téměř procentní body vyšší, což značí, že oproti konci roku 2021 rostly rychleji spíš nižší mzdy. Nejde ale o žádný trend: podíl mediánové a průměrné mzdy v posledních dvou dekádách kolísá lehce nad 85 % bez viditelného posunu nahoru nebo dolů.
Reálná mzda v důsledku masivní inflace klesla v 4q22 oproti 4q21 o 6,7 %.
Z pohledu jednotlivých odvětví zjevně vyčnívá růst mezd v energetice („výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“). O reakci na vyšší administrativní zátěž (spojenou třeba s pohyby domácností mezi dodavateli po krachu některých z nich) nejspíš nejde, protože prudké urychlení růstu mezd energetiků nastalo právě až v 4q22; do té doby toto odvětví nijak nevynikalo (průměrný meziroční růst mezd v něm za 1-3q22 byl 7 %).
Skoro to tedy působí tak, jako by si manažeři v tomto oboru řekli, že dají zisky (ty které jim zbydou po odvodu z nadměrných příjmů, o němž se dověděli až na podzim) raději zaměstnancům ve vyšších mzdách než státu skrze nové selektivní daně. Ale v podobných závěrech je třeba se držet při zdi, protože růst průměrné mzdy může být dán i změnou struktury zaměstnaneckých míst: např. růst průměrné mzdy může být dán propouštěním nízkomzdových zaměstnanců (což ale v energetice v tuto chvíli nedává žádný velký smysl, ostatně zaměstnanost v tomto odvětví se téměř nezměnila).
Lze náznaky podobné snahy přesměrovat peníze od nové daně ke mzdám vystopovat i v bankovnictví? Čísla jsou jen za celý sektor „peněžnictví a pojišťovnictví“. Tady byl růst mezd sice taky nadprůměrný (10,4 %), ale oproti předchozím kvartálům nešlo o jeho urychlení (průměr za 1-3q22 byl 10,8 %).
Trochu ve stínu mzdové statistiky jsou čísla o počtech zaměstnanců (přepočtených na plné úvazky). Z tohoto soudku je zajímavý například údaj, že objem pracovní síly, kterou česká ekonomika formou zaměstnaní, celkově klesl oproti průměru roku 2019 o cca 2 %.
K jednomu z největších propadů (o 16 %) došlo v oboru ubytování a stravování. Je ovšem otázka, do jaké míry jde o pokles celkové využívané pracovní síly, a do jaké míry o její přesun z formy zaměstnání do formy OSVČ (třeba i ve snaze víc využít švarcsystémové zvýhodnění dodávek práce touto formou).
(Největší propad je vidět u těžby a dobývání. To ale není zvláštnost až posledních roků: tento obor snižuje objem využívané pracovní síly po dlouhá léta v souvislosti s útlumem těžby uhlí.)
Michal Skořepa, analytik České spořitelny
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz