Úplata penzijní společnosti, § 32

§ 32

Úplata penzijní společnosti

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu; tato úplata je tvořena

a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,

b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech.

(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména

a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,

b) poplatky hrazené bance,

c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle § 91,

d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,

e) náklady na propagaci a reklamu,

f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.

(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit

a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů,

b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,

c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,

d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.

(4) Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.

(5) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek.

(6) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota důchodové jednotky důchodového fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu.

(7) Za období kratší než 1 rok náleží penzijní společnosti úplata podle odstavce 1 písm. b), pokud průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu od počátku roku ke dni ukončení smlouvy o důchodovém spoření byla vyšší než nejvyšší průměrná roční hodnota důchodové jednotky v předchozích letech od vzniku důchodového fondu.

(8) Průměrná hodnota důchodové jednotky důchodového fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot důchodových jednotek důchodového fondu za každý den příslušného období.