Opatření obecné povahy

Forma správní činnosti. Jde o tzv. smíšený akt, zmíněný právní institut není ani právním předpisem ani správním rozhodnutím.
Opatření obecné povahy tedy chápeme jako smíšený správní akt s konkrétně vymezeným předmětem a s obecně určenými adresáty (nikoli s konkrétními adresáty a abstraktním předmětem).
Opatření obecné povahy nemůže nahrazovat podzákonnou normotvorbu (stejně tak právní předpis zase nemůže vzhledem ke své obecnosti regulovat pouze jednu určitou situaci), ani nad rámec zákona stanovovat nové povinnosti, slouží tedy jen ke konkretizaci již existujících povinností vyplývajících ze zákona. Na druhou stranu pokud takové zákonem stanovené povinnosti dále specifikuje, lze je exekučně vymáhat jen tehdy, bylo-li ve věci vydáno navíc klasické správní rozhodnutí.
Typickými příklady opatření obecné povahy jsou zásady územního rozvoje nebo územní plán. Opatření obecné povahy musí vždy obsahovat odůvodnění a oznamuje se veřejnou vyhláškou, vyvěšenou mj. vždy na úřední desce. Nabývá pak účinnosti po 15 dnech od vyvěšení, přičemž v případech, kdy hrozí vážná újma veřejnému zájmu, může jí nabýt již dnem vyvěšení. Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek, lze je ale do 3 let od účinnosti posoudit v přezkumném řízení. Opatření obecné povahy podléhá soudnímu přezkumu.
K řízení o zrušení vadného opatření obecné povahy nebo jeho částí je podle soudního řádu správního příslušný krajský soud. Návrh může podat každý, kdo tvrdí, že jím byl zkrácen na svých právech. V případě, že bylo vydáno obcí či krajem, může takový návrh podat i Ministerstvo vnitra, v případě vydání krajem navíc i samotná obec.
Účastníky řízení jsou pouze navrhovatel a odpůrce, tedy ten, kdo napadené opatření obecné povahy vydal. Při hodnocení tvrzené vadnosti aplikuje soud pětistupňový tzv. algoritmus přezkumu opatření obecné povahy, ve kterém postupně hodnotí, zda měl daný správní orgán vůbec pravomoc napadené opatření obecné povahy vydat, zda při jeho vydání nepřekročil meze své zákonem vymezené působnosti, zda byl dodržen správný procesní postup, zda není v rozporu s hmotným právem a nakonec zda je proporcionální. Tedy zda je taková právní regulace přiměřená, zda tedy umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, zda s tímto cílem vůbec souvisí a zda případně nelze sledovaného cíle dosáhnout jinými, mírnějšími prostředky.
Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy tímto testem prošlo, návrh zamítne. Jinak je celé (či jen jeho část) zruší, a to ke dni, který v rozsudku určí. Takové rozhodnutí však působí jen ex nunc, tzn. že práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před jeho zrušením zůstanou nedotčena.