Odchod do důchodu

• Zvýšení 2022
• Výpočet důchodu
• Předčasný důchod
• Invalidní důchod
• Předdůchod

Kdy půjdu do důchodu? Pro odchod do starobního důchodu jsou rozhodující dvě základní podmínky – tou první je dosažení důchodového věku a druhou je doba minimálně 35 let, kdy jste si platili sociální pojištění (ať už jako OSVČ osobně nebo jej za vás platil zaměstnavatel). 

Důchodový věk je minimální věk, který musíte splňovat, abyste mohli odejít do starobního důchodu a důchod vám nebyl krácen. Důchodový věk je dán § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Tabulka odchodu do důchodu.

Horní hranice (tedy nejvyšší důchodový věk) je aktuálně 65 let a platí pro:

• muže a bezdětné ženy ročníku 1965 a mladší
• ženy ročníku 1972 a mladší, dále pro ženy narozené mezi lety 1966 a 1971 v závislosti na počtu dětí

Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je zákonná úprava odchodu do důchodu koncipována tak, aby bylo možno maximální důchodový věk postupně zvyšovat a pracující část obyvatelstva v průběžném důchodovém systému byla schopna důchodce "uživit".

Horní hranice se tedy může každých pět let měnit. Konkrétně v letech končících na čísla 4 a 9. V roce 2019 byl návrh na zvýšení důchodového věku zamítnut.

Kalkulačka odchodu do důchodu >>

Pro vypočtení důchodového věku mužů si můžeme pomoci poměrně jednoduše: v roce 2022 jej dosáhnou všichni muži narození v období březen 1958 – prosinec 1958.
U žen se možnost odejít do starobního důchodu snižuje v případě, že za svůj život vychovaly děti a to v roce 2022  konkrétně takto:

• bezdětné ženy: narozené březen 1958 – prosinec 1958,
• ženy, které vychovaly jedno dítě: narozené leden 1959 – říjen 1959,
• ženy, které vychovaly dvě děti: narozené leden 1960 – říjen 1960,
• ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti: narozené leden 1961 – říjen 1961,
• ženy, které vychovaly pět a více dětí: narozené květen leden 1962 – říjen 1962.

Podívejte se také:Důchodová kalkulačka - věk odchodu do důchodu.  

Orientační výši důchodu si můžete spočítat na Kalkulačce výše starobního důchodu .

Na starobní důchod má nárok ten, kdo splnil dvě podmínky – dosáhl důchodového věku a zároveň získal alespoň 35 let na době pojištění.

Jediným nástrojem, jak zjistit informace o době pojištění, je v současné době tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (také IOLDP) od ČSSZ. Jde o dokument, který obsahuje výčet a součet dob důchodového pojištění (odpracovaných let), případně náhradních dob pojištění (např. dobu vedení v evidenci úřadu práce), uložených v evidenci ČSSZ. Jsou v něm rovněž uvedeny výdělky (přesněji vyměřovací základy), ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, a vyloučené doby (např. doba dočasné pracovní neschopnosti) od roku 1986. Přehled zároveň uvádí informaci o dobách neevidovaných, tzn. o dobách, ke kterým ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad.

O vyhotovení Informativního osobního listu důchodového pojištění můžete bezplatně požádat ČSSZ jednou ročně – budete tak mít lepší přehled o době pojištění i čas vyřešit případné nesrovnalosti v evidenci. Získáte přehled, zda jste již dosáhli zmiňovaných 35 let pojištění, případně si můžete spočítat, kolik let či dní vám ještě chybí. Dále můžete údaje uvedené v IOLDP využít i k předběžnému výpočtu výše starobního důchodu.

O IOLDP můžete požádat buď prostřednictvím tiskopisu na stránkách ČSSZ, elektronickou formou nebo i prostým dopisem, ve kterém uvedete jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, případně jinou adresu, na kterou si přejete IOLDP zaslat. Žádost podepište a odešlete na adresu: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, 225 08.

Datum odchodu do důchodu
Datum odchodu do důchodu si volíte sami. O důchod můžete požádat nejdřív 4 měsíce před datem nároku na důchod (jak řádný, tak i předčasný).

Pamatujte, že odchod do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Pokud ale máte k dispozici informace k výpočtu důchodu (ideálně z IOLDP) a přemýšlíte o odchodu do důchodu v nejbližších měsících, je dobré trochu počítat.

Pro vaše úvahy by se daly vyzdvihnout 3 důležité body:

• počítejte dobu pojištění; za každý celý odpracovaný rok (365 dní) se vám zvýší důchod,
• zvažte, jaké byly vaše příjmy v posledním období – průměrné, podprůměrné či naopak nadprůměrné; váš vyměřovací základ se počítá naposledy z roku předcházejícího tomu, v němž podáváte žádost o důchod,
• využijte dostupné kalkulačky pro výpočet důchodu.

 

Odchod do důchodu – možné životní situace
Pojďme si představit několik životních situací, ve kterých se můžete ocitnout.

Situace 1: Přiznání vašeho řádného důchodu je na přelomu roku – jak se rozhodnout?

Obecně se dá říci, že v obdobích, kdy je růst průměrné mzdy vysoký a inflace nízká, vychází výhodněji (při stejných vstupních údajích doby pojištění a osobního vyměřovacího základu) nově přiznané důchody než valorizované důchody z předchozího kalendářního roku. Toto výrazně platilo na přelomu let 2018/2019 a 2019/2020. V obdobích nízkého růstu průměrné mzdy a vysoké inflace je tomu naopak. To byl případ období 2020/2021, kdy k tomu ještě přistoupilo zvláštní navýšení valorizace.

Budeme-li vycházet z konkrétní situace v letech 2021/0211 nabízejí se vám v zásadě tři možnosti:
1) Necháte si přiznat důchod v roce 2021 (např. ke konci roku), takový důchod bude na přelomu roku valorizován, dle již známých parametrů. Do důchodu se nebude počítat váš výdělek za rok 2021. Pokud vám vzniká nárok na řádný důchod až na začátku roku 2022, důchod vám bude ještě krácen za předčasnost. Překročí valorizace důchodu procento krácení důchodu za předčasnost? Zdá se, že letošní valorizace důchodů se bude nejčastěji pohybovat mezi 3-6% (viz. naše kalkulačka valorizace důchodu 2022); za předčasnost do 90 dnů vám bude snížena procentní výměra o 0,9%.
2) Necháte si přiznat důchod v roce 2022. Ten bude vypočítán podle nově stanovených (vyšších) parametrů a započte se vám výdělek za rok 2021.
3) Třetí varianta je tzv. výpočtová zamítačka. Tento nepěkný termín znamená, že si požádáte o předčasný starobní důchod (musí na něj již být nárok) například k 30.12.2021, ale bez výplaty důchodu z důvodu další pokračující výdělečné činnosti. Jelikož budete pokračovat ve výdělečné činnosti (zaměstnání), budete dále pojištěni, a tedy stejně nemáte nárok na výplatu předčasného důchodu. Ke dni dosažení důchodového věku, například ke dni 10. 1. 2022 požádáte o uvolnění výplaty důchodu a jeho přepočet za výkon výdělečné činnosti. Výhoda takového postupu je, že důchod přiznaný koncem roku 2021 (byť není vyplácený) je valorizován. Může se vám tímto postupem i zvýšit doba pojištění, pokud během pokračující výdělečné činnosti dovršíte další celý rok pojištění. Na druhou stranu se nezapočte výdělek za rok 2021 a nevyplatí se vám důchod.

Situace 2: ze zdravotních, rodinných či z důvodu ukončení pracovního poměru zvažujete předčasný důchod a chcete si odchod dobře naplánovat.

Abyste mohli odejít do předčasného důchodu, musíte splnit dobu pojištění minimálně 35 let a dosáhnout minimálního věku pro předčasný důchod – osoby mající řádný důchodový věk vyšší než 63 let mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve v 60 letech a ti, kteří mají řádný důchodový věk nižší než 63 let mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku. To vám tedy dává určitý manévrovací prostor.
Uvědomte si, že za každý celý rok (365 dní) doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod se vám připočte 1,5 % výpočtového základu. Kdybyste tedy do důchodu odešli pár dnů před získáním celého roku pojištění, můžete se připravit o dost peněz. Zároveň musíte počítat s tím, že vám bude za každých 90 dní předčasnosti krácena výše vaší penze.

Příklad:
Nejbližší datum vašeho možného odchodu do předčasného důchod je 15.11.2021 a máte zjištěno, že k tomuto datu budete mít „odpracováno“ 35 let a 360 dní. Nabízí se vyčkat s žádostí od předčasný důchod k 21.11.2021, abyste měli započítáno celých 36 let pojištění a vašich 360 odpracovaných dní tak nevyšlo vniveč; jelikož je váš řádný termín odchodu do důchodu až 15.3.2026 bude kvůli velké předčasnosti (1.575 dnů) vaše procentní výměra krácena o vysokých 21,9%. Kdybyste se rozhodli odejít do předčasného důchodu až o rok později, tedy k 21.11.2022 zvýší se vám opět procentní výměra za další celý rok pojištění (celých 37 let pojištění) a důchod se vám bude krátit „jen“ o 15,9% kvůli předčasnosti. Odložíte-li odchod ještě o jeden rok, opět vám přibyde rok na pojištění a krácení klesne na 9,9%.

Situace 3: máte obavy, že kdybyste si naplánovali odchod do předčasného důchodu na listopad příštího roku, ovlivní výpočet vašeho předčasného důchodu nízké příjmy, s kterými na následující rok počítáte z důvodu ztráty zaměstnání.

Váš vyměřovací základ se počítá naposledy z roku předcházejícího tomu, v němž podáváte žádost o důchod. Při výpočtu důchodu v roce 2022 se osobní vyměřovací základ bude počítat z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2021.
Jste-li však již v řádném důchodovém věku s potřebnou dobou pojištění, ale vaše letošní příjmy byly o poznání nižší než v minulých letech, stojí za úvahu odejít do důchodu ještě letos, protože díky tomu letošní příjmy už do výpočtu důchodu nevstoupí.

Situace 4: vaše práce vás baví, jste v dobré kondici a rádi byste pracovali, i když byste již na důchod nárok měli. Je lepší pracovat „na procenta“ nebo pobírat důchod a dál pracovat?

Dosažení řádného důchodového věku není nutně signálem k nějaké pracovní změně – můžete dále pracovat, a přitom si požádat o starobní důchod. V takovém případě zaměstnanec pobírá současně mzdu i starobní důchod. Pracující důchodci mají tedy stejná práva jako všichni ostatní zaměstnanci. To taky znamená, že se svého příjmu v práci odvádějí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Pozor – toto neplatí pro předčasný důchod; tam jsou naopak vaše možnosti přivýdělku dost omezené.
Druhou možností je pracovat tzv. „na procenta“. Tímto termínem se rozumí situace, kdy i po dosažení nároku na důchod dále pracujete, nepobíráte penzi a zvyšujete si tak svůj výpočtový základ. Starobní důchod se totiž zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod (bez výplaty tohoto důchodu). Do těchto 90 kalendářních dní se však nepočítají dny, kdy budete pobírat nemocenské dávky a jiné tzv. náhradní doby. Zda se práce „na procenta“ vyplatí musí zvážit každý sám. Je třeba si uvědomit, že se vám za každých 90 odpracovaných dní sice zvýší důchod v řádu nízkých stokorun, ale zároveň přijdete každý měsíc o nevyplacený důchod. Výhody práce „na procenta“ obvykle převáží až po více než 10 letech pobírání důchodu.

Časté dotazy

Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají.
Co je třeba vědět, chystáte-li se do důchodu.

Více o důchodech