Starobní důchod

• Valorizace 2023
• Výpočet důchodu
• Důchodový věk
• Předčasný důchod
• Invalidní důchod

Starobní důchod je nejčastější formou důchodu, coby základní pojistné dávky určené k zajištění životních potřeb seniorů. Vyplácí se měsíčně od doby vzniku nároku až do konce života. Odejít do starobního důchodu je vaše právo, ne povinnost.

Do důchodu odcházejí v roce 2023 muži narození od ledna 1959 do prosince 1959, ženy podle počtu dětí.

Průměrná výše starobního důchodu byla k 31. 12. 2022 18.061 Kč.

Kdo má nárok na starobní důchod

Nárok na starobní důchod má občan, který splnil dvě základní podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění:

1. dosáhl důchodového věku,
2. získal potřebnou dobu důchodového pojištění.
   

Důchodový věk

Důchodový věk je stanoven zákonem a definuje věk, při jehož dosažení vzniká osobě nárok na starobní důchod.

Změnou zákona o důchodovém pojištění je od roku 2018 zastaven růst důchodového věku a maximální věk odchodu do důchodu je nyní stanoven na 65 let. Tato hranice se může každých pět let měnit. Konkrétně v letech končících na čísla 4 a 9. V roce 2019 byl návrh na zvýšení důchodového věku zamítnut.

Pro vypočtení důchodového věku mužů si můžeme pomoci poměrně jednoduše: v roce 2023 jej dosáhnou všichni muži narození v období od ledna 1959 do prosince 1959.

U žen se možnost odejít do starobního důchodu v roce 2023 mění v případě, že za svůj život vychovaly děti a to konkrétně takto:

• bezdětné ženy: narozené leden 1959 – prosinec 1959,
• ženy, které vychovaly jedno dítě: narozené listopad 1959 – duben 1960,
• ženy, které vychovaly dvě děti: narozené listopad 1960 – duben 1961,
• ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti: narozené listopad 1961 – duben 1962,
• ženy, které vychovaly pět a více dětí: narozené listopad 1962 – duben 1963.

Pokud si chcete zjistit, kdy dosáhnete důchodového věku, snadno Vám jej vypočte naše kalkulačka .

 

 

Doba pojištění potřebná pro nárok na důchod

Samotný věk pro odchod do důchodu není jediným rozhodujícím faktorem. Svoji roli sehrává také doba, kterou jste si platili sociální pojištění, jehož složkou je právě také důchodové pojištění. To ve většině případů platí za zaměstnance zaměstnavatel; u živnostníků si je musí každý platit sám a hlídat si jeho odvody.

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na roku, ve kterém je dosaženo důchodovém věku.

Pro ty, kteří dosáhli důchodového věku před rokem 2010, byla stanovena potřebná doba pojištění na 25 let. Od roku 2010 došlo k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění z 25 na 35 let.

V roce 2023 (stejně jako v roce 2022) je rozhodující dobou pro důchodové pojištění 35 let. Tak dlouho musíte pojištění platit, abyste od státu dostali starobní důchod.

Zároveň se do této doby počítají i náhradní doby pojištění, tedy roky, kdy:

• jste byli evidováni úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání,
• vychovávali jste dítě do 4 let věku,
• byl vám přiznán invalidní důchod III. stupně,
• vykonávali jste základní vojenskou službu,
• studovali jste – prvních 6 let doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole po dosažení 18 let věku do roku 2010.
  

Výše důchodu

Každý starobní důchod je součtem základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu.

Orientační výši důchodu si můžete spočítat na Kalkulačce výše starobního důchodu .

 

Základní výměra důchodu je pro všechny důchody (starobní, invalidní, sirotčí atd.) a důchodce stejná a od roku 2019 se vypočítává jako 10 % průměrné mzdy. V roce 2023 činí 4.040 Kč (v roce 2022 3.900 Kč).

Procentní výměra, někdy označovaná jako zásluhová, je u každého jiná a je závislá na délce získané doby pojištění a na výši příjmů v tzv. rozhodném období.

Starobní důchod se vypočítává z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Toto pravidlo platí už od roku 1996 (do roku 1995 se důchody počítaly z příjmů za posledních 10 před nárokem na důchod).

Započítávají se přitom všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Dávky jako podpora v nezaměstnanosti či další sociální dávky se do výše důchodu nepočítají.

Procentní sazba důchodu činí za každý rok důchodového pojištění 1,5 % výpočtového základu (VZ). Pro jeho stanovení je důležitý osobní vyměřovací základ (OVZ), což je zjednodušeně řečeno měsíční průměr všech příjmů dosažených pojištěncem v rozhodném období. Z něj se tzv. redukcí (postup redukce stanoví zákon o důchodovém pojištění) zjistí výpočtový základ, ze kterého se vypočítá výše důchodu.

 

Minimální výše procentní výměry důchodu je ze zákona 770 Kč.

Při výpočtu důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) pak z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu (v závislosti na vývoji průměrné mzdy se každoročně mění). Pomocí nich jsou příjmy získané v minulosti převedeny na současnou hodnotu.

Při valorizaci důchodů může docházet ke zvyšování základní výměry, procentní výměry nebo obou těchto částek (což je nejčastější varianta). Základní výměra důchodu se zvyšuje v absolutní hodnotě a procentní výměra důchodu se zvyšuje v procentech.

Kalkulačka zvýšení důchodu 2023

O kolik se vám zvedá důchod v roce 2023 oproti důchodu v roce 2022.

 

 

Náhradní doba pojištění a vyloučené doby pro výpočet důchodu

Náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvádí žádné pojistné, a přesto se mu tato doba v určitém rozsahu, který definuje zákon o důchodovém pojištění, započítává do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod.

Náhradní dobou je např. doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, doba vedení v evidenci úřadu práce nebo pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Dalším pojmem souvisejícím s dobou pojištění a výší důchodu, je „vyloučená doba“. Vyloučené doby jsou např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba studia po dobu prvních 6 let po dosažení věku 18 let (získaná do 31. 12. 2010), doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce atd.

Vyloučené doby jsou zpravidla náhradní doby pojištění. Pokud však tato období zasahují do tzv. rozhodného období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, musí se z tohoto období vyloučit. To má v zásadě pozitivní význam. Díky tomu se nesníží průměr výdělků, z nich se vypočítává výše důchodu, protože celkový souhrn příjmů dosažených v rozhodném období je rozpočítáván pouze na období, kdy byla vykonávána výdělečná činnost.

 

Evidenční list důchodového pojištění

Evidenční list důchodové pojištění (ELDP) slouží k zápisu veškerých důležitých informací, které souvisejí s účastí na důchodovém pojištění .

Do evidenčního listu se zapisují údaje za každý kalendářního rok a to nejpozději vždy do 30. dubna následujícího roku.

Zaměstnavatel má ze zákona uloženou povinnost vést evidenční listy důchodového pojištění svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé vedou tyto evidenční listy pro jednotlivé osoby, kterých se týká důchodové pojištění (nevyplňují je zaměstnancům na Dohodu o provedení práce nebo zaměstancům na Dohodu o pracovní činnosti s výdělkem pod 2500 Kč měsíčně), a to vždy za daný kalendářní rok . Evidenční list se vede i pro zaměstnance poživatele starobního důchodu, kteří ještě nedovršili důchodového věku, ale jsou výdělečně činní.

Pomocí ELDP sděluje zaměstnavatel ČSSZ údaje o době pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách svých zaměstnanců.

Zaměstnavatel vystavuje ELDP ve třech vyhotoveních – jeden originál a dva stejnopisy. Originál je určen k odeslání ČSSZ, jeden stejnopis je předán zaměstnanci a druhý (podepsaný zaměstnancem) si zaměstnavatel ponechá po dobu tří let ve své evidenci. Stejnopis dokladu slouží zaměstnanci pro kontrolu, zda zaměstnavatel vykázal správně údaje, které budou mít vliv na jeho budoucí důchod. Případné nesrovnalosti může tedy řešit hned, ne až s časovou prodlevou.

Všechny ELDP se postupně shromažďují na ČSSZ, která z nich zjišťuje dobu pojištění a výši výdělku.

Informativní osobní list důchodového pojištění

Údaje z ELDP jsou také podkladem pro informativní osobní list důchodového pojištění (dále informativní list).

Každý občan může jednou za kalendářní rok požádat ČSSZ o vyhotovení informativního listu, který obsahuje údaje, které za něj vykázali jeho zaměstnavatelé.

Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby a součtu náhradních dob.

Pokud chcete zažádat o informativní list, je třeba vyplnit formulář Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění.

Žádost zašlete na ČSSZ jedním z následujících způsobů :

• písemně na adresu ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5,
• v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny: posta@cssz.cz
• datovou zprávou zaslanou do datové schránky ČSSZ ID: 49kaiq3,
• prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

 

Žádost o důchod

Starobní důchod není a ani nemůže být přiznáván automaticky, ale výhradně na základě žádosti občana.

Podání žádosti

Žádost o důchod podává sám občan, a to na OSSZ podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ.

Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření).

Za občany, kteří nemohou podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu žádost podat jejich rodinní příslušníci.

Žádost s žadatelem sepíše odborník oddělení důchodového pojištění.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to možné kdykoliv.

Co vzít s sebou při podání žádosti o důchod

1. doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu,
2. doklady o náhradních dobách pojištění a o dobách pojištění , které ČSSZ nemá v evidenci

• doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
• výuční list,
• vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení,
• výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom,
• potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná)
• doklady o době vojenské služby
• vojenská knížka,
• potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
• rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče),
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.).
  

Způsob výplaty důchodu

Při podání žádosti o důchod si žadatel volí způsob jeho výplaty. Důchod je možné vyplácet dvěma způsoby – na účet důchodce nebo jeho manžela/manželky u peněžního ústavu nebo v hotovosti na adresu bydliště prostřednictvím České pošty. Výplata důchodu v hotovosti je zpoplatněna za každou splátku důchodu částkou 21 Kč, o tento poplatek je pak vyplácený důchod nižší.

Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice - majitel účtuneboŽádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice (k dispozici jsou na webu ČSSZ/ePortálu ČSSZ i na OSSZ) .

Vyřízení žádosti o důchod

ČSSZ rozhodne o žádosti o důchod ve lhůtě do 90 dní a o přiznání důchodu zašle žadateli rozhodnutí.

V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.

Potřebují-li lidé z různých důvodů prokázat, že jsou starobními důchodci, mohou požádat o potvrzení o pobírání důchodu.

Oznámení o přiznání důchodu zdravotní pojišťovně

Skutečnost, že byl občanovi přiznán důchod, oznamuje sám důchodce zdravotní pojišťovně, u které je registrován .

Za důchodce, kteří při pobírání důchodu nejsou výdělečně činní (nepracují nebo nepodnikají), platí zdravotní pojištění stát.

Pokud bude důchodce i po přiznání důchodu nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (jsou OSVČ), měl by informovat příslušnou OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na sociální zabezpečení.

Oznamovací povinnost důchodců

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti , které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu jména nebo adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.

S odchodem do důchodu neplatí, že musíte přestat pracovat. Můžete si i nadále vydělávat a pobírat k tomu důchod. Přivýdělek k důchodu můžete brát v prakticky jakékoliv formě - zaměstnání, OSVČ, i jako majitel firmy.

Pozor: Toto neplatí v případě, že jdete do předčasného důchodu. V tomto případě jakákoliv možnost přivýdělku v podstatě odpadá a zužuje se jen na velmi omezenou možnost podnikání.

V rámci zaměstnání v důchodu odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel za důchodce stejnou výši sociálního pojištění jako za zaměstnance v produktivním věku.

Rozdílně platby sociálního pojištění platí pro OSVČ. Ti nemusí v prvním roce platit nic a v dalších letech jim zálohy a skutečné pojištění vyměří dle přehledu příslušná OSSZ.

• Máte-li nárok na výplatu více důchodů téhož druhu nebo výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod a to vyšší. To neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody po obou rodičích. Je-li nárok na výplatu starobního a invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si zvolíte.
  
• Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Důchody

• Invalidní důchod
• Vdovský důchod
• Sirotčí důchod
  

Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají.
Co je třeba vědět, chystáte-li se do důchodu.

Kalkulačky důchodu

Kurzy a školení - sociální služby

Datum	Název kurzu	Typ	Místo	Pořádá
27.6.	Opatrovnictví na obcích - webinář	W	Online	INTEGRA CENTRUM
23.11.	Opatrovnictví na obcích - webinář	W	Online	INTEGRA CENTRUM

 

Starobní důchod zprávy