Starobní důchod

 

Starobní důchod je nejčastější formou důchodu, coby základní pojistné dávky určené k zajištění životních potřeb seniorů. Vyplácí se měsíčně od doby vzniku nároku až do konce života. Odejít do starobního důchodu je vaše právo, ne povinnost. Průměrná výše starobního důchodu byla v září 2025 21.079 Kč.

»Výpočet důchodů v roce 2026: kalkulačka a přehled změn, které čekají nové penzisty 

Do důchodu odcházejí:

• v roce 2026 muži narození od září 1961 do června 1962, 

• ženy podle počtu dětí.  

Kdo má nárok na starobní důchod

Nárok na starobní důchod má občan, který splnil dvě základní podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění:

1. dosáhl důchodového věku,
2. získal potřebnou dobu důchodového pojištění.
   

Důchodový věk

Důchodový věk je stanoven zákonem a definuje věk, při jehož dosažení vzniká osobě nárok na starobní důchod.

Změnou zákona o důchodovém pojištění byl od roku 2018 zastaven růst důchodového věku a maximální věk odchodu do důchodu byl stanoven na 65 let. Důchodový věk je nyní nižší než maximální, ale postupně se zvyšuje. Poprvé budou v 65 letech odcházet do důchodu muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem, ročníku narození 1965.

»»Tzv. důchodová reforma mění s účinností od roku 2025 výši důchodového věku. Maximální důchodový věk je nově stanoven na 67 let. Zvýšení důchodového věku se dotkne ročníků narození 1966 a mladších. Tempo růstu je stanoveno na jeden měsíc za rok, takže stropového důchodového věku 67 let dosáhnou lidé narození po roce 1988.

Pro vypočtení důchodového věku mužů si můžeme pomoci poměrně jednoduše: v roce 2026 jej dosáhnou všichni muži narození v období od září 1961 do června 1962 a budou do důchodu odcházet v 64 letech a 4 měsících (roč. 1961) či 6 měsících (roč. 1962). To samé platí pro bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem. Pro ženy s více dětmi závisí důchodový věk na počtu dětí, které za svůj život vychovaly.

Pokud si chcete zjistit, kdy nově dosáhnete důchodového věku, použijte naši kalkulačku nebo se podívejte do tabulky důchodového věku .

 

 

Doba pojištění potřebná pro nárok na důchod

Samotný věk pro odchod do důchodu není jediným rozhodujícím faktorem. Svoji roli sehrává také doba, kterou jste si platili sociální pojištění, jehož složkou je právě také důchodové pojištění. To ve většině případů platí za zaměstnance zaměstnavatel; u živnostníků si je musí každý platit sám a hlídat si jeho odvody.

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na roku, ve kterém je dosaženo důchodovém věku.

Pro ty, kteří dosáhli důchodového věku před rokem 2010, byla stanovena potřebná doba pojištění na 25 let. Od roku 2010 došlo k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění z 25 na 35 let.

V roce 2026 je minimální požadovaná doba pojištění pro nárok na řádný starobní důchod 35 let (nebo 30 let bez náhradních dob pojištění). Tak dlouho musíte pojištění platit, abyste od státu dostali starobní důchod.

Dobu pojištění můžeme rozdělit na příspěvkovou dobu (tj. období, kdy odvádíte pojistné na důchodové pojištění nebo jej za vás odvádí zaměstnavatel) a na tzv. náhradní dobu pojištění (tj. období, kde jste neodváděli pojištění, ale přesto se některé zákonem stanovené doby do délky důchodového pojištění počítají).

» Za náhradní doby pojištění jsou považována období, kdy:

• jste byli evidováni úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání,
• vychovávali jste dítě do 4 let věku,
• byl vám přiznán invalidní důchod III. stupně,
• vykonávali jste základní vojenskou službu,
• studovali jste – prvních 6 let doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole po dosažení 18 let věku do roku 2010.
  

Výše důchodu

Každý starobní důchod je součtem základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu.

Orientační výši důchodu si můžete spočítat na výpočet výše starobního důchodu.

Pokud zvažujete odejít do důchodu v roce 2026, použijte pro orientační výpočet výše penze následující kalkulačku.

Základní výměra důchodu je pro všechny důchody (starobní, invalidní, sirotčí atd.) a důchodce stejná a od roku 2019 se vypočítává jako 10 % průměrné mzdy.

• V roce 2026 je základní výměra důchodu 4.900 Kč (v roce 2025 činila 4.660 Kč, v roce 2024 činila 4.400 Kč a v roce 2023 4.040 Kč).

Procentní výměra, někdy označovaná jako zásluhová, je u každého jiná a je závislá na délce získané doby pojištění a na výši příjmů v tzv. rozhodném období.

Starobní důchod se vypočítává z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Toto pravidlo platí už od roku 1996 (do roku 1995 se důchody počítaly z příjmů za posledních 10 před nárokem na důchod).

Započítávají se přitom všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Dávky jako podpora v nezaměstnanosti či další sociální dávky se do výše důchodu nepočítají.

Procentní sazba důchodu činí pro výpočet důchodu v roce 2026 za každý rok důchodového pojištění 1,495 % výpočtového základu (VZ). Pro jeho stanovení je důležitý osobní vyměřovací základ (OVZ), což je zjednodušeně řečeno měsíční průměr všech příjmů dosažených pojištěncem v rozhodném období. Z něj se tzv. redukcí (postup redukce stanoví zákon o důchodovém pojištění) zjistí výpočtový základ, ze kterého se vypočítá výše důchodu.

AKTUÁLNĚ: Při výpočtu důchodů v roce 2026 se poprvé použijí změny z tzv. důchodové reformy, kdy se do 1. redukční hranice bude započítávat 99 % průměrného měsíčního výdělku namísto dosavadních 100 %, a za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod bude náležet 1,495 % výpočtového základu namísto dosavadních 1,5 %. Více na »Důchodová reforma. 

Minimální výše procentní výměry důchodu se od roku 2026 zásadně zvyšuje, a to na 10 % průměrné mzdy. V roce 2026 to představuje 4.900 Kč, namísto dosavadní pevně stanovené částky 770 Kč platné do konce roku 2025.

AKTUÁLNĚ: Důchodová reforma zvyšuje minimální výši procentní výměry důchodu na 10 % průměrné mzdy. Obě složky minimálního důchodu (procentní i základní) budou tedy shodně činit 10 % průměrné mzdy. To v roce 2026 představuje minimální důchod ve výši 2 x 4.900 Kč, tedy 9.800 Kč. Účinnost této změny je od ledna 2026. Více info »Minimální důchod.

Při výpočtu důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) pak z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu (v závislosti na vývoji průměrné mzdy se každoročně mění). Pomocí nich jsou příjmy získané v minulosti převedeny na současnou hodnotu.

Náhradní doba pojištění a vyloučené doby pro výpočet důchodu

Náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvádí žádné pojistné, a přesto se mu tato doba v určitém rozsahu, který definuje zákon o důchodovém pojištění, započítává do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod.

Náhradní dobou je např. doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, doba vedení v evidenci úřadu práce nebo pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Dalším pojmem souvisejícím s dobou pojištění a výší důchodu, je „vyloučená doba“. Vyloučené doby jsou např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba studia po dobu prvních 6 let po dosažení věku 18 let (získaná do 31. 12. 2010), doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce atd.

Vyloučené doby jsou zpravidla náhradní doby pojištění. Pokud však tato období zasahují do tzv. rozhodného období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, musí se z tohoto období vyloučit. To má v zásadě pozitivní význam. Díky tomu se nesníží průměr výdělků, z nich se vypočítává výše důchodu, protože celkový souhrn příjmů dosažených v rozhodném období je rozpočítáván pouze na období, kdy byla vykonávána výdělečná činnost. 

Evidenční list důchodového pojištění

Evidenční list důchodové pojištění (ELDP) slouží k zápisu veškerých důležitých informací, které souvisejí s účastí na důchodovém pojištění.

Do evidenčního listu se zapisují údaje za každý kalendářního rok a to nejpozději vždy do 30. dubna následujícího roku.

Zaměstnavatel má ze zákona uloženou povinnost vést evidenční listy důchodového pojištění svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé vedou tyto evidenční listy pro jednotlivé osoby, kterých se týká důchodové pojištění, a to vždy za daný kalendářní rok . Evidenční list se vede i pro zaměstnance poživatele starobního důchodu, kteří ještě nedovršili důchodového věku, ale jsou výdělečně činní.

Pomocí ELDP sděluje zaměstnavatel ČSSZ údaje o době pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách svých zaměstnanců.

Zaměstnavatel je povinen vyhotovit dva stejnopisy evidenčního listu. Jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení.

Všechny ELDP se postupně shromažďují na ČSSZ, která z nich zjišťuje dobu pojištění a výši výdělku.

Informativní důchodová aplikace IDA

Od roku 2021 je spuštěna služba ePortálu ČSSZ s názvem IDA - Informativní důchodová aplikace, která poskytuje informace ohledně nároku na starobní důchod. Lze ji považovat za důchodovou kalkulačku pracující s reálnými daty uloženými v evidenci ČSSZ. Každý pojištěnec si tak s předstihem může zjistit informace o evidovaných dobách pojištění, tzv. vyloučených dobách či vyměřovacích základech. IDA obsahuje i údaje o potřebné době pojištění pro nárok na důchod, datu dosažení důchodového věku i informativní výši starobního důchodu spočítanou podle současné legislativy.

Do Informativní důchodové aplikace se lze zdarma přihlásit přes datovou schránku nebo Identitu občana.

Informativní osobní list důchodového pojištění

Údaje z ELDP jsou také podkladem pro informativní osobní list důchodového pojištění (dále informativní list).

Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby a součtu náhradních dob.

Informativní výpis obsahující evidované doby důchodového pojištění mají občané k dispozici na ePortále ČSSZ v on-line službě Přehled dob důchodového pojištění. 

Žádost o důchod

Starobní důchod není a ani nemůže být přiznáván automaticky, ale výhradně na základě žádosti občana.

Podání žádosti o důchod elektronicky

Od 1. 12. 2023 je možné podat žádost o všechny typy důchodů nejen osobně, ale i elektronicky přes ePortál ČSSZ. Zároveň je možné podat žádost o důchod nebo si domluvit konzultační schůzku na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení, nikoliv pouze na té, která je žadateli příslušná podle místa jeho trvalého pobytu.

Podání žádosti o důchod osobně  

Žádost o důchod podává sám občan, a to na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení. Termín je možné domluvit předem třeba předem přes online objednání. Žádost pak s žadatelem sepíše odborník oddělení důchodového pojištění.

Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření).

Za občany, kteří nemohou podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu žádost podat jejich rodinní příslušníci.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to možné kdykoliv.

Co vzít s sebou při podání žádosti o důchod

1. doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu,
2. doklady o náhradních dobách pojištění a o dobách pojištění , které ČSSZ nemá v evidenci

• doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
• výuční list,
• vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení,
• výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom,
• potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná)
• doklady o době vojenské služby
• vojenská knížka,
• potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
• rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče),
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.).
  

Způsob výplaty důchodu

Při podání žádosti o důchod si žadatel volí způsob jeho výplaty. Důchod je možné vyplácet dvěma způsoby – na účet důchodce nebo jeho manžela/manželky u peněžního ústavu nebo v hotovosti na adresu bydliště prostřednictvím České pošty. Výplata důchodu v hotovosti je zpoplatněna za každou splátku důchodu částkou 21 Kč, o tento poplatek je pak vyplácený důchod nižší.

Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice - majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice (k dispozici jsou na webu ČSSZ/ePortálu ČSSZ i na OSSZ) .

Vyřízení žádosti o důchod

ČSSZ rozhodne o žádosti o důchod ve lhůtě do 90 dní a o přiznání důchodu zašle žadateli rozhodnutí.

V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.

Potřebují-li lidé z různých důvodů prokázat, že jsou starobními důchodci, mohou požádat o potvrzení o pobírání důchodu.

Oznámení o přiznání důchodu zdravotní pojišťovně

Skutečnost, že byl občanovi přiznán důchod, oznamuje sám důchodce zdravotní pojišťovně, u které je registrován .

Za důchodce, kteří při pobírání důchodu nejsou výdělečně činní (nepracují nebo nepodnikají), platí zdravotní pojištění stát.

Pokud bude důchodce i po přiznání důchodu nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (jsou OSVČ), měl by informovat příslušnou OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na sociální zabezpečení.

Oznamovací povinnost důchodců

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti , které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu jména nebo adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.

»  SITUACE 1: Dosáhli jste důchodového věku, důchod vám byl přiznán a zároveň dále pracujete 

S odchodem do důchodu neplatí, že musíte přestat pracovat. Můžete si i nadále vydělávat a pobírat k tomu důchod. Přivýdělek k důchodu můžete brát v prakticky v jakékoliv formě - zaměstnání, OSVČ, DPP/DPČ i jako majitel firmy.

Pozor: toto neplatí v případě, že jdete do předčasného důchodu. V tom případě se možnost přivýdělku velmi zužuje.

»»» SLEVA PRO PRACUJÍCÍ DŮCHODCE:

Do konce roku 2024 platilo, že pracující důchodce mohl dosáhnout zvýšení důchodu za každých 360 odpracovaných dní o 0,4 % výpočtového základu. O zvýšení důchodu musel dotyčný požádat a důchod mu byl ČSSZ přepočítán - v praxi se jednalo o zvýšení důchodu v řádu vyšších desítek korun, avšak trvale.

!!! Od roku 2025 platí pro pracující důchodce jiný princip zvýhodnění práce seniorů, a to sleva na pojistném. Pracující důchodci mají nárok na slevu 6,5 % na pojištění ze svého vyměřovacího základu (hrubé mzdy). Znamená to, že jim zbyde každý měsíc více z jejich výdělku, samotná výše důchodu se nijak nemění  - např. při příjmu 25.000 Kč činí sleva na pojistném 1.625 Kč.

Nárok na slevu vzniká při dosažení řádného důchodového věku a přiznáním starobního důchodu v plné výši.

Pracující důchodce - zaměstnanec: žádá o slevu na pojistném u svého zaměstnavatele a sleva žadateli náleží nejdříve od měsíce, v němž o ni požádal. Slevu u zaměstnavatele nelze uplatnit zpětně.

Pracující důchodce - OSVČ: uplatňuje slevu na přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. OSVČ může již v průběhu roku platit měsíční zálohy na pojištění ve snížené sazbě (tj. 22,7 %). 

» SITUACE 2: Dosáhli jste důchodového věku, splňujete podmínky na přiznání důchodu, ale nepožádali jste o něj a pracujete dál

Pokud jste dosáhli nároku na důchod, ale stále pracujete a o důchod jste nepožádali - tzv. přesluhujete, bude váš důchod vyšší za každý další odpracovaný rok.

Je třeba si propočítat, zda je pro konkrétního člověka výhodnější pobírat slevu na pracujícího důchodce či si zvyšovat důchod prodloužením doby pojištění. 

• Máte-li nárok na výplatu více důchodů téhož druhu nebo výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod a to vyšší. To neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody po obou rodičích. Je-li nárok na výplatu starobního a invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si zvolíte.
  
• Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Důchody

• Invalidní důchod
• Vdovský důchod
• Sirotčí důchod
  

Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají.
Co je třeba vědět, chystáte-li se do důchodu.

Kalkulačky důchodu

Kurzy a školení - sociální služby

Datum	Název kurzu	Typ	Místo	Pořádá
Daňové kurzy a školení aktuálně nejsou k dispozici

 

Starobní důchod zprávy