Vracení daně v rámci zahraniční pomoci, § 81

§ 81

Vracení daně v rámci zahraniční pomoci

(1) Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, že nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti. Daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie s výjimkou programů předvstupní pomoci.

(2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně.

(3) Osoba, která žádá o vrácení daně (dále jen "žadatel"), musí v žádosti o vrácení daně uvést obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo, popřípadě místo pobytu, daňové identifikační číslo nebo rodné číslo, popřípadě jiné identifikační číslo. Žádost o vrácení daně podává žadatel místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou osoby, která nemá na území Evropské unie sídlo ani místo pobytu, nebo osoby nepovinné k dani, která má sídlo nebo místo pobytu v jiném členském státě; tyto osoby podávají žádost Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.

(4) Žádost o vrácení daně musí být doložena

a) daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,

b) dokladem o zaplacení daně,

c) potvrzením o původu finančních prostředků a o tom, že nakoupené zboží nebo poskytnutá služba je součástí některého programu nenávratné zahraniční pomoci, které vydá Ministerstvo financí nebo osoba Ministerstvem financí k vystavení takového potvrzení oprávněná.

(5) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést

a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) obchodní firmu nebo jméno a sídlo, popřípadě místo pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,

d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e) evidenční číslo daňového dokladu,

f) den uskutečnění zdanitelného plnění,

g) sazbu daně a základ daně,

h) výši daně,

i) výši ceny včetně daně celkem.

(6) Pokud je žadatel osoba, které vznikla z nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby povinnost přiznat daň, doloží žádost o vrácení daně dokladem o nákupu zboží nebo služby vystavené dodavatelem nebo poskytovatelem nebo daňovým dokladem při dovozu a prokáže, že splnil povinnost přiznat daň z tohoto plnění.

(7) Nárok na vrácení daně má osoba z jiného členského státu nebo třetí země, které mohou být žadateli o vrácení daně, pokud daň za nakoupené zboží nebo poskytnutou službu v rámci zahraniční pomoci zaplatily. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch osoby z jiného členského státu nebo třetí země uskutečnil zdanitelné plnění a přiznal daň, pokud tyto osoby nepožádají o vrácení daně. V tomto případě neobsahuje žádost o vrácení daně doklad o zaplacení daně, ale musí být v žádosti o vrácení daně osobou z jiného členského státu nebo třetí země potvrzeno, že tyto osoby nepožádají o vrácení daně. Tímto potvrzením těmto osobám nárok na vrácení daně zaniká.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Pokud není nárok na vrácení daně uplatněn do této lhůty, nárok zaniká.

(9) Pokud plátce daně uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 8, neuplatní nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.

59a) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.