Reálné mzdy rostou, ale stále mají co dohánět

03. 09. 2024 Autor: Vít Hradil

Mezičtvrtletně činil mzdový růst 1,4 % (po sezónním očištění). Průměrná mzda nově dosahuje 45 854 Kč, mediánová – tedy ta, která rozděluje české zaměstnance na dvě poloviny podle výdělku – pak má hodnotu 38 529 Kč.

Největší nominální růst hlásí odvětví zdravotní a sociální péče, kde meziročně šlo o 11,1 %. Následuje sektor vody, odpadů a sanací (7,8 %) a zpracovatelský průmysl (7,6 %). Na opačném konci nalezneme vzdělávání (2,1 %), veřejnou správu a obranu (2,9 %) a zemědělství (4,9 %).

Z geografického pohledu mzdy nejsvižněji rostly v Ústeckém kraji (8,1 %), následuje Středočeský (7,9 %) a Olomoucký (6,6 %) kraj. Nejméně se přidávalo v Praze (5,5 %), na Vysočině (5,7 %) a v Libereckém kraji (5,8 %).

Cesta českých zaměstnanců ke ztracené prosperitě bude zřejmě ještě trnitá. V reálném vyjádření jejich mzdy momentálně odpovídají druhému čtvrtletí roku 2018 a příznivci ekonomického „nerůstu“ se tak mohou těšit z úspěšné šestiletky. Útěchou všem ostatním budiž alespoň skutečnost, že v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a v čistém vyjádření reálné zchudnutí nebylo tak dramatické, byť se tato úleva týká spíše středně- a vysokopříjmových zaměstnanců. V nominálním vyjádření mzdový růst oproti předchozímu čtvrtletí zpomalil a vzhledem k nevalné kondici tuzemské ekonomiky se nezdá být pravděpodobné, že by v dohledné době výrazněji akceleroval. Z průmyslového sektoru setrvale přicházejí signály o nutnosti úspor nákladů a odvětví služeb po nadějném jarním období taktéž reportuje klesající optimismus. Za absence dynamičtějšího mzdového růstu pak nelze očekávat ani raketové oživení spotřeby domácností, která oproti předpandemickému období zůstává v suverénně největším útlumu v rámci Evropské unie a směrem nahoru bude patrně mířit spíše pozvolna, čímž bude brzdit zotavování celé české ekonomiky. Za celý letošní rok očekáváme růst nominální průměrné mzdy kolem 7 procent, což po zohlednění inflace odpovídá reálnému zbohatnutí o 4,7 procenta.