cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  29.08.2023 15:59:10

Komu se poskytovaly hypoteční úvěry, které se nacházely na okraji distribuce?

S účinností od července letošního roku deaktivovala ČNB nastavení horní hranice úvěrového ukazatele DSTI.[1],[2] Již po červnovém rozhodnutí bankovní rady o zrušení horní hranice tohoto ukazatele se v řadě médií diskutoval potenciální nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů[3], které se nacházejí na okraji distribuce podle DSTI a byly původním nastavením tohoto ukazatele na úrovni 45 % (resp. 50 %) objemově omezovány[4].

Tento blog se zaměřuje na popis charakteristik distribučně okrajových hypotečních úvěrů, a to nejen z pohledu již zmíněného ukazatele DSTI, ale také celkových výdajů dlužníků a výše jednotlivých úvěrů. Blog částečně odkrývá, komu banky v minulosti takové hypoteční úvěry poskytovaly a v jakém rozsahu, a částečně také ukazuje, jak hypoteční trh zareagoval na změny v nastavení horní hranice ukazatele DSTI v předchozích letech. Smyslem blogu není činit odhady či závěry o budoucím vývoji na hypotečním trhu, ale nabídnout „pouze“ detailnější pohled na určitý segment úvěrů.

Analyzovaný vzorek zahrnuje hypoteční úvěry poskytnuté od července 2018 do května 2023. Jeho součástí je tedy i období zvýšené nejistoty spojené s koronavirovou pandemií let 2020 a 2021, kdy se poskytovaly úvěry za velmi výhodných finančních podmínek. V ČR i v zahraničí panovala uvolněná měnová a fiskální politika. Od poloviny roku 2020 uvolnila ČNB rovněž makroobezřetnostní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů.[5] Trh na souběh těchto událostí poměrně rychle zareagoval a začaly se poskytovat úvěry s DSTI v pásmu nad 45 % (Graf 1). Poskytovaly se i úvěry s DSTI nad 60 či 70 %, jejich objem byl však nízký. Celkově se v celém sledovaném období (červenec 2018 až květen 2023) poskytlo 3 236 hypotečních úvěrů s DSTI nad 60 %, resp. 603 úvěrů s DSTI nad 70 %, a to v celkovém objemu 14,4 mld. , resp. 2,2 mld. . To představovalo zhruba 1,3 %, resp. 0,2 % celkové úvěrové produkce. V největším úvěrovém „boomu“ v roce 2021, kdy nebyla horní hranice úvěrového ukazatele DSTI ČNB nastavena, byl podíl úvěrů s DSTI nad 60 či 70 % na roční produkci roven 1 %, resp. 0,1 % (778, resp. 135 úvěrů), což v objemu činilo 3,9 mld. , resp. 0,5 mld. . Z pohledu přijímání úvěrového rizika do bilancí bankovního sektoru nedosahovaly hypoteční úvěry s velmi vysokými hodnotami DSTI – např. 60 či 70 % – v žádném z analyzovaných roků systémového významu.

Graf 1 – Rozdělení čistých nových hypotečních úvěrů podle DSTI
(v % celkového objemu)

Graf 1 – Rozdělení čistých nových hypotečních úvěrů podle DSTI

Poznámka: Od 8. 7. 2020 do 31. 3. 2022 nebyla na základě doporučení ČNB nastavena horní hranice úvěrového ukazatele DSTI.

Jak jsme již výše naznačili, pro účely analýzy jsme sledovali tři kategorie úvěrů. Nejprve jsme definovali dvě kategorie potenciálně značně rizikových hypotečních úvěrů: (1) úvěry s DSTI nad 40 % a současně s LTV nad 80 % a (2) úvěry s nadměrnou výší splátek po zohlednění nezbytných nákladů[6] a nákladů na bydlení[7]. Jelikož nastavení horních hranic ukazatele DSTI do určité míry ovlivňuje i poskytování relativně vysokých úvěrů, zaměřili jsme se na závěr blogu také na jejich charakteristiky.

Výběr úvěrů pro první kategorii vychází z výstupu zátěžového testu domácností a dalších dílčích analýz[8] prováděných ČNB. Ty opakovaně potvrzují vyšší pravděpodobnost selhání úvěrů s vyšší hodnotou DSTI, přičemž relativně významný nárůst pravděpodobnosti selhání se vyskytuje poblíž hodnoty 40 %. Aby se skutečně jednalo o potenciálně značně rizikové úvěry, přidali jsme do výběru dodatečnou podmínku o hodnotě LTV vyšší než 80 % (dále úvěry 40/80).[9]

Podle očekávání pozorujeme na analyzovaném vzorku hypotečních úvěrů výraznější nárůst úvěrů 40/80 mezi lety 2020 a 2022, přičemž nejvyšší objem těchto úvěrů (20,9 mld. , Graf 2) byl poskytnut právě v období výrazně uvolněných finančních podmínek v roce 2021 (5,8 % celkové roční produkce). I přes zpřísňující se úrokové prostředí v roce 2022 byl objem stále poměrně vysoký (12 mld. ). Značná část těchto úvěrů však byla předjednána v závěru roku 2021 za výhodnějších úrokových podmínek pro žadatele.

Graf 2 – Výše, objem, počet úvěrů 40/80 a výše jejich zajištění

Graf 2 – Výše, objem, počet úvěrů 40/80 a výše jejich zajištění

Poznámka: Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 3 – Podíl úvěrů 40/80 podle příjmových kvintilů a vzdělání
(v %; osa x: příjmové kvintily)

Graf 3 – Podíl úvěrů 40/80 podle příjmových kvintilů a vzdělání

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023. Příjmové kvintily definujeme na základě rozdělení čistých příjmů v populaci. V roce 2022 spadaly do prvního kvintilu ekonomicky aktivní lidé s čistým měsíčním příjmem do 22 tis. Kč, do druhého kvintilu lidé s příjmem od 22 do 27,1 tis. Kč, do třetího kvintilu lidé s příjmem od 27,1 do 33,2 tis. Kč, do čtvrtého kvintilu lidé s příjmem od 33,2 do 43,5 tis. Kč a do pátého kvintilu lidé s příjmem nad 43,5 tis. Kč.

Zhruba necelých 50 % úvěrů 40/80 bylo poskytnuto vysokopříjmovým žadatelům s vysokoškolským vzděláním (Graf 3). Průměrný čistý příjem žadatelů o tyto úvěry pracujících převážně v zaměstnaneckém poměru se v posledních 3 letech pohyboval okolo 60 tis. Kč (Graf 4), přičemž dominovali žadatelé do 40 let (Graf 5). Účelem poskytnutí úvěrů 40/80 bylo především pořízení nemovitosti, zájem o hypoteční úvěry na výstavbu nemovitosti významně klesl v roce 2023 (Graf 6).[10] Z regionálního pohledu byl podíl úvěrů 40/80 rozprostřen rovnoměrněji napříč jednotlivými kraji, než by odpovídalo podílu z celkového počtu poskytnutých úvěrů. Nejvyšší podíl poskytnutých úvěrů 40/80 byl v letech 20212023 v Praze a ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (Graf 21 (a)). V roce 2023 pak došlo zejména v Praze ke změně rozložení určení úvěru a dominovaly úvěry na pořízení bytu.

Graf 4 – Podíl úvěrů 40/80 a výše čistého příjmu žadatele podle zdroje příjmu
(čistý příjem v tis. Kč; pravá osa: podíl v %)

Graf 4 – Podíl úvěrů 40/80 a výše čistého příjmu žadatele podle zdroje příjmu

Poznámka: Podíl je počítán podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí pouze z údajů za leden až květen 2023.

Graf 5 – Podíl úvěrů 40/80 podle věku
(v %; osa x: věk hlavního žadatele)

Graf 5 – Podíl úvěrů 40/80 podle věku

Poznámka: Podíl je počítán podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 6 – Podíl úvěrů 40/80 podle účelu a kvartilu jejich výše
(v %; osa x: kvartil výše úvěrů)

Graf 6 – Podíl úvěrů 40/80 podle účelu a kvartilu jejich výše

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 7 – Výše, objem, počet úvěrů s vysokou splátkou a výše jeho zajištění dle percentilu

Graf 7 – Výše, objem, počet úvěrů s vysokou splátkou a výše jeho zajištění dle percentilu

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí pouze z údajů za leden až květen 2023.

Druhá kategorie sleduje rozdělení úvěrů z pohledu výše splátek po zohlednění nezbytných nákladů a nákladů na bydlení dlužníka. Za distribučně okrajové neboli potenciálně značně rizikové úvěry jsme označili takové, u nichž součet splátek, odhadovaných nezbytných nákladů a odhadovaných nákladů na bydlení přesáhl 90 % čistého deklarovaného příjmu žadatele (dále úvěry s vysokou splátkou). Potenciální úvěrové riziko u takovýchto úvěrů je poměrně vysoké, neboť je velmi citlivé i jen na menší zvýšení uvedených výdajů.

Objem těchto úvěrů výrazně narostl v roce 2022 (na 11,2 mld. ze 4,7 mld. v roce 2021, Graf 7). Příčinou byla zejména vysoká inflace, která se propsala do nezbytných nákladů žadatelů o úvěr i do jejich nákladů na bydlení. Celkově však dosahoval objem na celém sledovaném vzorku relativně nízkých hodnot (27,4 mld. ; 2,5 % celkového objemu nových úvěrů).

Úvěry s vysokou splátkou banky poskytovaly v průměrné výši okolo 2 mil. , a to s relativně vysokou úrovní zajištění (Graf 7, LTV zhruba 50 %). Bez ohledu na stanovené či doporučené horní hranice ukazatele DSTI se po celé sledované období podíl těchto úvěrů s hodnotou DSTI nad 30 % držel stabilně v rozmezí od 91 do 96 %, tedy v čase se výrazně neměnil. Významnější změny se děly až v pásmech od 40, resp. 50 % (Graf 9). V první polovině letošního roku výrazně klesl podíl úvěrů s hodnotou DSTI nad 50 %, avšak znatelně narostl v rozmezí od 40 do 50 % (Graf 8). Tento vývoj do určité míry naznačuje, že se žadatelé dle očekávání přizpůsobují regulaci a optimalizují své žádosti tak, aby splnili požadavky na hodnotu DSTI. V případě těchto úvěrů se tedy zdá, že zavedení horní hranice DSTI přispělo více ke změně struktury rozložení úvěrů podle DSTI nežli k „vytlačení“ žadatelů z trhu a zrušení horní hranice neznamenalo rozsáhlý nárůst počtu úvěrů v této kategorii.

Graf 8 – Rozdělení úvěrů s vysokou splátkou podle DSTI
(v %; osa x: DSTI)

Graf 8 – Rozdělení úvěrů s vysokou splátkou podle DSTI

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 9 – Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle výše DSTI
(v %)

Graf 9 – Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle výše DSTI

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Z pohledu charakteristik žadatele byly úvěry s vysokou splátkou poskytovány převážně nízko- až středněpříjmovým žadatelům se středoškolským vzděláním (Graf 10) v zaměstnaneckém poměru (Graf 11). V posledních dvou letech byl v souvislosti s vysokou inflací patrný přeliv podílu těchto úvěrů z pásma nízkopříjmových domácností do pásma středněpříjmových domácností. Rozdělení dle věku bylo relativně rovnoměrné ve skupinách do 50 let (Graf 12). Účelem těchto úvěrů bylo opět především pořízení nemovitosti (Graf 13), přičemž v roce 2023 převažovalo v jednotlivých krajích pořízení bytu (Graf 21 (b)). Dle regionálního aspektu se poskytlo nejvíce úvěrů s vysokou splátkou ve Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji.

Graf 10 – Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle příjmových kvintilů a vzdělání
(v %)

Graf 10 – Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle příjmových kvintilů a vzdělání

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023. Příjmové kvintily definujeme na základě rozdělení čistých příjmů v populaci. V roce 2022 spadaly do prvního kvintilu ekonomicky aktivní lide s čistým měsíčním příjmem do 22 tis. Kč, do druhého kvintilu lidé s příjmem od 22 do 27,1 tis. Kč, do třetího kvintilu lidé s příjmem od 27,1 do 33,2 tis. Kč, do čtvrtého kvintilu lidé s příjmem od 33,2 do 43,5 tis. Kč a do pátého kvintilu lidé s příjmem nad 43,5 tis. Kč.

Graf 11 – Pdíl úvěrů s vysokou splátkou a výše čistého příjmu žadatele
(čistý příjem v tis. Kč; pravá osa: podíl v %)

Graf 11 – Pdíl úvěrů s vysokou splátkou a výše čistého příjmu žadatele

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí pouze z údajů za leden až květen 2023.

Graf 12 – Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle věku
(v %; osa x: věk)

Graf 12 – Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle věku

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 13: Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle účelu a kvartilu výše úvěru
(v %; osa x: kvartil výše úvěru)

Graf 13: Podíl úvěrů s vysokou splátkou podle účelu a kvartilu výše úvěru

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Závěr analýzy věnujeme kategorii vysokých úvěrů. Za vysoké úvěry považujeme takové, jejichž výše při poskytnutí spadá do nejvyššího decilu v daném roce. Dolní mez těchto úvěrů začínala na 4 mil. v roce 2018 a vrcholila na 6 mil. v roce 2021 (Graf 14). Horní mez bez zohlednění odlehlých hodnot (99. percentil) měla stejnou trajektorii jako dolní mez a pohybovala se v rozmezí od 8,2 do 11,6 mil. . V průměru se výše úvěrů v 10. decilu v posledních 3 letech pohybovala okolo 8 mil. . Celkový objem vysokých úvěrů byl nejvyšší v době uvolněných finančních podmínek v roce 2021 a dosáhl 97,3 mld. (více než 11 tisíc kusů), tj. 26 % celkového objemu poskytnutých úvěrů. Naproti tomu za leden až květen letošního roku byl objem i počet úvěrů na sledovaném vzorku nejnižší (Graf 15). Tyto úvěry byly relativně dobře zajištěny. Od roku 2018 se poskytlo necelých 50 % vysokých úvěrů s hodnotou LTV v rozmezí od 70 do 80 % a dalších 30 % úvěrů s hodnotou od 50 do 70 %. Hodnota zástav tak již v době poskytnutí poměrně výrazně převyšovala výši pořizovaného vysokého úvěru a v roce 2023 v průměru činila 11,5 mil. (Graf 14). Z pohledu DSTI se vysoké úvěry nacházely většinou do 40 % (v roce 2023 necelých 60 % poskytnutých úvěrů) a téměř výhradně do 50 % (v roce 2023 necelých 99 % poskytnutých úvěrů).

Graf 14 – Výše, objem, počet vysokých úvěrů a výše celkového zajištění dle percentilu

Graf 14 – Výše, objem, počet vysokých úvěrů a výše celkového zajištění dle percentilu

Poznámka: Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 15 – Objem a počet nových vysokých úvěrů

Graf 15 – Objem a počet nových vysokých úvěrů

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů.

Průměrný čistý měsíční příjem žadatelů o vysoký úvěr činil za leden až květen roku 2023 u zaměstnanců 150 tis. Kč a u podnikatelů 218 tis. Kč, přičemž většina úvěrů byla poskytnuta zaměstnancům (Graf 16). Poměrně výrazný nárůst v příjmech u žadatelů o vysoký úvěr nastal mezi roky 2021 a 2022 (ze 115 tis. Kč na 135 tis. Kč, resp. ze 163 tis. Kč na 295 tis. Kč), kdežto průměrná výše vysokého úvěru ve stejném období mírně klesla z 8,5 mil. na 8,2 mil. . V letošním prvním pololetí se průměrná výše vysokého úvěru dále snížila na 7,7 mil. (Graf 14).

Graf 16 – Podíl vysokých úvěrů a výše čistého příjmu žadatele podle zdroje příjmu
(čistý příjem v tis. Kč; pravá osa: podíl v %)

Graf 16 – Podíl vysokých úvěrů a výše čistého příjmu žadatele podle zdroje příjmu

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 17 – Podíl vysokých úvěrů podle příjmových kvintilů a vzdělání
(v %; osa x: příjmové kvintily)

Graf 17 – Podíl vysokých úvěrů podle příjmových kvintilů a vzdělání

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023. Příjmové kvintily jsou definovány na základě rozdělení čistých příjmů v populaci. V roce 2022 spadaly do prvního kvintilu ekonomicky aktivní lide s čistým měsíčním příjmem do 22 tis. Kč, do druhého kvintilu lidé s příjmem od 22 do 27,1 tis. Kč, do třetího kvintilu lidé s příjmem od 27,1 do 33,2 tis. Kč, do čtvrtého kvintilu lidé s příjmem od 33,2 do 43,5 tis. Kč a do pátého kvintilu lidé s příjmem nad 43,5 tis. Kč.

Graf 18 – Podíl vysokých úvěrů podle věku
(v %; osa x: věk hlavního žadatele)

Graf 18 – Podíl vysokých úvěrů podle věku

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Graf 19 – Podíl vysokých úvěrů podle účelu
(v %)

Graf 19 – Podíl vysokých úvěrů podle účelu

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2018 odpovídají úvěrům poskytnutým od července do prosince a hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.

Banky poskytovaly vysoké úvěry převážně vysokopříjmovým žadatelům s vysokoškolským vzděláním (Graf 17) ve věku od 30 do 40 let (Graf 18), a to zejména v Praze a ve Středočeském a Jihomoravském kraji. U značné části žadatelů se jednalo o druhé a další úvěry v jejich úvěrové historii (Graf 20). V Praze se pomocí vysokého úvěru pořizovaly hlavně byty, zatímco v ostatních krajích to byly především domy (pořízení či výstavba) a pozemky (Graf 21 (c)). Celorepublikově bylo převažujícím účelem vysokých úvěrů pořízení nemovitosti.

Graf 20 – Podíl vysokých úvěrů podle kraje
(v %)

Graf 20 – Podíl vysokých úvěrů podle kraje

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2023 vycházejí pouze z údajů za leden až květen 2023.

Z analýzy je patrné, že objem úvěrů na okraji distribuce ať už z pohledu výše DSTI a LTV či vysokých absolutních splátek byl v čase relativně nízký a do určité míry koreloval s celkovým objemem poskytnutých hypotečních úvěrů. Analýza vybraných charakteristik naznačuje, že banky při poskytování distribučně okrajových úvěrů postupovaly spíše obezřetně v souladu s vydanými doporučeními ČNB. Úvěry s vysokými splátkami se poskytovaly v relativně nízké výši a s poměrně vysokou hodnotou zajištění, úvěry 40/80 či vysoké úvěry pak žadatelům s relativně vysokými příjmy. Převážná většina analyzovaných úvěrů byla poskytována k vlastnímu bydlení, motivace ke splácení by tedy měla být poměrně vysoká. Lze se proto domnívat, že rozsah rizik pro finanční stabilitu plynoucích z poskytnutí těchto úvěrů by měl být spíše omezený.

Graf 21 – Podíl hypotečních úvěrů podle kraje
(v %)

Graf 21a – Podíl hypotečních úvěrů podle kraje – úvěry 40/80

Graf 21b – Podíl hypotečních úvěrů podle kraje – úvěry

Graf 21c – Podíl hypotečních úvěrů podle kraje – vysoké úvěry

Poznámka: Podíl počítáme podle počtu poskytnutých úvěrů. Hodnoty za rok 2023 vycházejí z údajů za leden až květen 2023.


[1] Ukazatel DSTI (Debt Service to Income) vyjadřuje poměr výdajů spotřebitele vyplývajících z celkové výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům. Horní hranice se týká výše celkových splátek dluhů včetně splátky požadovaného hypotečního úvěru v poměru k čistým příjmům dlužníka.

[2] Rozhodnutí bankovní rady ČNB v oblasti finanční stability.

[3] V celém blogu se pojmem hypoteční úvěr myslí spotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí.

[4] § 45a, odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

[5] Od 1. 4. 2020, resp. 8. 7. 2020 do 31. 3. 2022 nebyla ČNB doporučována horní hranice úvěrového ukazatele DTI, resp. DSTI. Horní hranice ukazatele LTV byla od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2022 doporučována na úrovni 90 %. Dne 1. 8. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 219/2021 Sb., který novelizoval zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Novela zákona dala ČNB pravomoc stanovit právně závaznou formou horní hranice úvěrových ukazatelů LTV, DTI a DSTI. ČNB rozhodla o nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů dle tohoto zákona v listopadu 2021 s účinností od 1. dubna 2022. Historii nastavování hranice je možné nalézt na webových stránkách ČNB.

[6] Nezbytné náklady se definují na základě cenové elasticity jednotlivých kategorií peněžních vydání a v souladu s tímto přístupem se do nezbytných nákladů domácností zařazují peněžní vydání na potraviny, zdravotnictví, alkoholické a nealkoholické nápoje a tabák.

[7] Náklady na bydlení se definují v souladu s šetřením Životní podmínky a patří do nich náklady na nájemné, elektřinu, plyn, ústřední topení, teplou vodu, vodné a stočné, tuhá a tekutá paliva, běžná údržba domu/bytu, daň z nemovitosti a ostatní služby související s bydlením.

[8] Např. Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2022, BOX 4, str. 55.

[9] Vycházeli jsme přitom z předpokladu, že pravděpodobnost vyšších ztrát, které mohou bance vzniknout ze selhaných úvěrů, roste s vyšší hodnotou LTV v době poskytnutí. Dále pak z předpokladu přímé úměrnosti mezi výší vložených vlastních zdrojů dlužníka a jeho motivací úvěr splácet.

[10] Pokles sjednaných hypotečních úvěrů za účelem výstavby nemovitosti v roce 2023 není charakteristický jen pro úvěry 40/80, ale obecně pro všechny poskytnuté hypoteční úvěry v roce 2023.


Zprávy a články k hypotékám










Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688