Dříve do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, oznámil ministr Jurečka

„Rozšířili jsme okruh lidí, kteří mohou odejít do důchodu předčasně bez krácení. Patřit mezi ně budou všichni pracující z kategorie 4 a ti z kategorie 3, kteří jsou v práci vystaveni celkové fyzické zátěži, vibracím nebo zátěži teplem či chladem. Je jich přes 188 tisíc,“ uvedl také ministr Jurečka a dodal, že na novele spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví.

Princip je, podle Mariana Jurečky, postaven na konkrétních odpracovaných směnách. „Pokud takový člověk odpracuje 2200 směn, bude moci odejít do důchodu o 15 měsíců dříve. Když to zjednoduším, tak je to zhruba doba deseti let. Následně, pokud bude mít odpracováno 4400 směn, tak to bude 30 měsíců, tedy o 2,5 roku dříve a poté za každých 74 odpracovaných směn, to bude o jeden měsíc. Maximálně však doba šedesáti měsíců možný dřívější odchod,“ vysvětlil ministr Jurečka a upřesnil, že souběh práce a výplaty důchodů je možný.

V případě náročných profesí zmínil, že nelze také paušalizovat. „Protože vždy se to posuzuje na konkrétní danou pracovní pozici, ale bude to například výčet zdravotních sester se specializací, kde bylo vyhodnoceno, že je zde například fyzická zátěž, nebo osob, které pracují v osobní péči či v sociální oblasti,“ dodal a zmínil také příslušníky hasičského záchranného sboru i jiných jednotek, pracovníky v lesnictví, kováře, skláře nebo ty, kteří obsluhují důlní zařízení.

„To je ukázka konkrétních profesí, u nichž na těch pracovištích je předpoklad, že tato rizika jsou,“ dodal.

Podle Mariana Jurečky mezi rizikové faktory patří hluk, prach, chlad, teplo, chemikálie a biologické látky, tlak vzduchu, záření, fyzická, psychická či zraková zátěž, vibrace a pracovní poloha. Kvůli překračování limitů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Resorty zdravotnictví a práce se shodly na čtyřech rizicích, která by měla hrát roli pro přiznání dřívější penze. Má to být fyzická zátěž, chlad, teplo a vibrace.

Novela rovněž přináší, podle ministra Jurečky, důležitý krok, což je podpora pracujících seniorů. „Potřebujeme udělat lepší podmínky pro seniory, kteří odchází do důchodu, mají užstarobní důchod, aby nám na trhu práce po nějaký čas zůstávali a neodcházeli, jak se říká ze stoprocentní pracovní aktivity na nulovou pracovní aktivitu,“ podotkl s tím, že současný systém není dostatečně motivující.

„Senior, který pobírá starobní důchod a zároveň pracuje, si musí aktivně požádat jednou za rok, aby mu ten důchod byl přepočten a následně zvýšen, což dělá v průměru kolem 80 korun měsíčního zvýšení důchodu u průměrně pracujícího seniora,“ uvedl ministr Jurečka a zmínil, že se rezort rozhodl proces zjednodušit a motivaci nastavit vyšší a rychlejší v čase tím, že odpustí pracujícímu seniorovi platbu 6,5 procenta důchodového pojištění, které odvádí.

„Toto mu zůstane jako benefit k jeho čistému příjmu. U seniora, který má starobní důchod a zhruba mzdu kolem dvaceti tisíc korun, tak měsíční navýšení příjmu bude o 1300 korun a za rok 15 600. Když se podívám na seniora, který má příjem čtyřicet tisíc, tak to bude za 2600 korun měsíčně navíc a je to poté 31 tisíc korun, tedy zhruba jeden měsíční příjem navíc tomu seniorovi zůstane,“ podotkl Marian Jurečka.

V následné diskusi odmítl názor, že jde ministerstvo práce a sociálních věcí k návrhu důchodové reformy přistupovalo s politickými úmysly. Zdůraznil, že například seznam tzv. těžkých profesí se velmi pečlivě zvažoval z odborného hlediska. Tedy, která profese do této kategorie patří.

Podle zpravodajství České televize vláda plánované reformní změny penzí představila loni 11. května. Návrh důchodové novely pak ministerstvo práce předložilo o půl roku později v polovině listopadu. Resorty a instituce mohly podávat připomínky. Normu ministerstvo práce a sociálních věcí nyní dokončilo. Ministr zopakoval své středeční vyjádření, po jednání s prezidentem Petrem Pavlem, kdy řekl, že hotovou předlohu pošle vládní legislativní radě v nejbližších dnech.

Vláda by pak mohla normu projednávat za čtyři až pět týdnů. Podle plánu by sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident. Česká televize k tomu dále dodala, že opozice má k zákonu výhrady.