Příloha č. 9 / Antihmota

Jsou dva základní druhy antihmoty. Prvním druhem je antihmota z bipolárních antisytonů AS^(+)(–), která reguluje účinnou hmotnost našeho vesmíru a tím i její účinnou hustotu mající vliv na hodnotu Hubleovy konstanty charakterizující rychlost rozpínání vesmíru.

Druhým typem antihmoty jsou antielektrony, antiprotony a antineutrony tvořené z antisytonů AS^(–) a vytvářející antihmotu z antiatomů. Anihilací antineutronů s neutrony se uvolňuje energie zpomalující chladnutí stvořené galaktické substance a tím vytváření podmínek pro stvoření chemických prvků. Antineutron je tvořen 320 antisytony AS^(–). Antineutronů je 35 druhů, které se liší pouze svojí geometrií (vnějším tvarem, nikoliv vnitřním uspořádáním). Jejich další funkcí je odebírání záporných sytonů S^(–) jejich anihilací na potřebný počet charakteristický pro daný prvek za vzniku gama záření o frekvenci 10²⁰ a 10²¹ Hz. Tento proces se týká prvního stádia stvoření prvků počínaje vodíkem a konče neonem. (Prvky počínaje beryliem jsou stvořeny také výbuchem supernovy a prvky od atomového čísla 11 až po atomové číslo 133 mohou být stvořeny pouze za extrémních podmínek vyvolaných tímto výbuchem.)

Antičástice jsou stvořeny za stejné kvantové energie obdobně jako sytony. Liší se však spinem. Pro hmotové sytony mají energetická kvanta spin (+1/2) a pro antičástice opačný spin (-1/2). Tato energetická kvanta se tedy liší opačnou orientací. Jedná se o antihmotu stvořenou ve druhé galaktické fázi stvoření našeho vesmíru. Kvanta se záporným spinem jsou charakteristická pro stvoření antihmoty a jejich opačná orientace je zajišťována energetickým polem pravotočivého energetického vesmíru frekvence 10⁸⁹ Hz. Kladný spin energetických kvant je podporován energetickým polem 10⁷⁹Hz pocházejícím ze stejného vesmírového zdroje (PEV) a souvisejícím se stvořením hmoty. Její současná pasivní hmotnost je pouhých 10³⁸kg.^[14]