Náš hmotový vesmír
Současným tvarem našeho vesmíru je rozpínající se elipsoid nepravidelného povrchu, který obsahoval dvoufrekvenční Vesmírovou černou díru, která se nyní nachází za spojnicí Země – Polárka s odchylkou 4,5° již 1,25 mld roků celkově 0,7 mld. ly (světelných roků) mimo náš vesmír [13].
Tento elipsoid má dlouhou osu délky 87 mld. ly. Jeho maximální průřez je také eliptický a v krátkých osách činí 50 × 41 mld. ly. Ve středu elipsoidu je KVASAR o hmotnosti 1041 kg s energetickou černou dírou uprostřed o její mohutnosti 1061 J.
Úhrnná hmotnost našeho vesmíru činí 1056,4 kg a jeho účinný objem je 1079,4 m3
(vypočtený dosahuje 1080,8
m3). Jeho teoretická hustota vychází na 10-23 kg/m3.
Skutečná hodnota této hustoty je však 1000 × nižší, protože úhrnná
hmotnost vesmíru je převáděna na účinnou hmotnost třemi
vlivy:
Prvním vlivem je nepřímý vliv antihmoty na hmotu (přímým vlivem dochází k vzájemné anihilaci na energii), její současné pasivní množství je 1038 kg a je tvořena bipolárními antisytony AS(+)(–) a monopolárními antisytony AS(–), snižujícími úhrnnou hmotnost vesmíru z 1056,4 kg na 1054,6 kg, neboli o 2,47.1056 kg, a to zejména odstíněním této hmoty, dále její degradací na kulová energetická kvanta o průměru 0,1 m, působením antielektromagnetického pole vyvolaného antihmotou a dalšími dvěma dosud neidentifikovatelnými vlivy 38% významnosti.
Druhým vlivem je účinek antigravitace způsobující další snížení hmotnosti z 1054,6 kg na 1054,2 kg.
Třetím vlivem je prostorová deformace vyvolaná graviony upravujícími konečnou hmotnost na hodnotu účinné hmotnosti odpovídající 1053,4 kg. Podílem této hodnoty a objemu vesmíru vychází skutečná účinná hustota hmoty vesmíru na 10-26 kg/m3. Temná hmota našeho vesmíru činí 54 hmot. % (viz příloha č. 6).
Energetický ekvivalent úhrnné hmotnosti vesmíru je 2,3.1073 J. Temná energie vlastní našemu vesmíru činí 0,5.1073 J. Jeho celková energie je tedy 2,8.1073 J, podíl temné energie dosahuje cca 18 %. Další energie obsažená v našem vesmíru pochází z jiných zdrojů a dosahuje hodnoty 1081 J. To znamená, že celková energie vlastní našemu vesmíru činí pouze 2,8.10-6 % energie pocházející z energetických polí, tedy z jiných zdrojů, zajišťujících a podmiňujících dlouhodobou existenci našeho vesmíru (viz např. kap. 17 a příloha č. 5).
Směr jeho otáčení kolem dlouhé osy orientované jejím počátkem ke spirituálnímu vesmíru je pravotočivý, to jest ve směru hodinových ručiček. Jedna jeho otočka trvá 5 mld. roků neboli jeden staroindický védský kalpah s 13,6 % odchylkou vztaženou k období před 0,72 mld. roků, protože doba oběhu Země kolem Slunce se neustále zkracuje (srovnáváno se současným občanským rokem). Úhlová rychlost vesmíru sice mírně klesá směrem k jeho obvodu, avšak jeho obvodová rychlost se rozpínáním vesmíru zvyšuje v souladu s vývojem Hubbleovy konstanty H [km . s-1 . (Mpc)-1]:
|
|
H |
H-1 |
|
Počáteční stav |
10 |
98 mld. roku |
|
Nynější stav |
50 |
19,3 mld. roku |
|
Konečný stav |
90 |
10,9 mld. roku |
Rozpínání vesmíru probíhá ve směrech všech tří os a je oboustranné i v dlouhé ose. Vzdálenost sluneční soustavy i naší galaxie zůstává vzhledem ke spirituálnímu vesmíru konstantní (cca 5,5 mld. ly).
Rozpínání vesmíru bude pokračovat až do rychlosti dosahující 1,9 násobku rychlosti světla. Jeho řízeným, nikoliv samovolným, zánikem bude transformace hmoty zpět do energie „vakua“ frekvence 1090 Hz. Přetrvá jenom vysokofrekvenční forma duchovních bytostí. Světelný horizont z počátku stvoření vesmíru je roven hodnotě H-1 a činí 98 mld. roků, což značí, že všechny doposud stvořené galaxie a další hvězdné entity mohou být před obzorem a tedy teoreticky viditelné (maximální vzdálenost Země od konce dlouhé osy vesmíru činí 85,4 mld. ly, ale není známo před kolika mld. roků byla stvořena nejvzdálenější entita od Země). Ve skutečnosti technický horizont daný kvalitou dalekohledů dosahuje pouze 14,2 mld. ly. Doposud náš vesmír vykonal pouze 16 otáček kolem své osy.
