Gravitace
Pro celý vesmír platí Newtonův gravitační zákon. Gravitační energie má vlnový charakter a zároveň je kvantována v souladu s vesmírovou Planckovou konstantou. Gravitační energetická kvanta se nazývají graviony a jsou nehmotná. Rychlost gravionů se pohybuje v rozmezí 2,96–3,30.108 m/s. Pro graviony platí hypoteticky také Einsteinova ekvivalence hmoty a energie: E = m.c2, kde hmotnost m je nezávislá na rychlosti hmoty nebo energetických kvant a c je rychlost závislá na hmotnosti zdroje těchto gravionů. Frekvence gravionů fG se pohybuje v rozmezí 1021–1056 Hz a souvisí s hmotností příslušného tělesa:
fG = 1021 Hz |
odpovídá hmotnosti cca 1015 kg |
fG = 1024,5 Hz |
odpovídá hmotnosti Země cca 6.1024 kg a zároveň průměrné hodnotě frekvence gravionů celého hmotového vesmíru |
fG = 1029 Hz |
odpovídá hmotnosti Slunce 2.1030 kg |
fG = 1029–1039,5 Hz |
odpovídá hmotnosti Síria
A + B, tj. 4,45.1030 kg |
fG = 1049 Hz |
odpovídá průměrné hmotnosti 1047 kg (masarů) |
fG = 1051 Hz |
odpovídá průměrné hmotnosti 1040 kg (kvasarů) |
fG = 1056 Hz |
odpovídá hmotnosti 1051 kg (obří masar) |
Prostupem vesmírovým tělesem rychlost gravionů klesá až o 15 %, dalšími prostupy až o 24 %. Jejich nejnižší rychlost je cca 108 m/s.
Úměrně s poklesem rychlosti gravionů klesá i jejich frekvence. Graviony se šíří vesmírem a směřují do Vesmírové černé díry, přestože je již nyní 0,7 mld. ly mimo hmotového vesmíru, a nebo i do jiných černých děr. Gravitační vlny jsou příčinou geometrické deformace vesmírového prostoru a tím ovlivňují maximální rychlost světla a dilataci jednotkového času následovně:
Frekvence
|
Geometrická deformace prostoru |
Podíl
na |
Rychlost
|
Dilatace časové jednotky |
1021 Hz |
hyperbolická |
31 % |
2,96.108 m/s |
+ 7,5 % |
1030 Hz |
eliptická |
8,5 % |
3,029.108 m/s |
-4,5 % |
1034 Hz |
parabolická |
18,5 % |
3,029.108 m/s |
-10,5 % |
≥1039,5 Hz |
kulová |
celkem |
3,0295.108 m/s |
0 % |
1056 Hz |
kulová |
48% |
3,15.108 m/s |
0 % |
Vyzařováním gravionů a pyrotonových neutrin ztrácí hmota energii a ekvivalentní hmotnost, kterou doplňuje z hmotonů, a tím zůstává její hmotnost konstantní. Zdrojem gravionů jsou neutrální pyrotony, protony a neutrony (viz kap. 8 Neutrina).
Neutrální pyrotony se uvolňují z protonových proteroprotonů složených průměrně z 1 500 sytonů S(–). Proton se tímto procesem nemění, protože si doplňuje sytony S(–) z neutronů. Neutron se také nemění, protože si tyto sytony S(–) doplňuje z hmotonů emitovaných Sluncem nebo podobnou hvězdou. Hmota neutrálních pyrotonů se přímo transformuje na nehmotové graviony a neutrina. Účinek gravitačních vln a gravionů je totožný (dualita energetických kvant a vlnění) [13].[5]