Charakteristika záporně polarizovaného sytonového monopólu S(–)
V čase 108 s od
počátku stvoření naší galaxie došlo ke stvoření záporně
polarizovaných sytonových monopólů S(–) (záporných sytonů)
o hmotnosti 2,5.10-32 kg
poklesem frekvence kvantového
energetického pole na hodnotu 1044 Hz, teploty na úroveň 1045–1048
K (zpětný nárůst teploty) při energetické hustotě
tohoto pole 1063 J/m3 a jeho účinném objemu 1042 m 3. [3]
Diskrétnost těchto hodnot hmotností je zajištěna řízením hustoty energetického pole. Pokud by mělo dojít ke stvoření těchto částic při teplotě 300 K, musela by hustota energetického pole dosáhnout hodnoty 1090 J/m3. Tyto údaje jsou uvedeny jako hodnoty umožňující matematicko-fyzikální zpracování modelu stvoření těchto částic, kde jejich hmotnost je funkcí frekvence, hustoty energie a absolutní teploty energetického pole.
Základní údaje týkající se sytonů S(–) jsou následující:
Hmotnost 2,5.10-32 kg je nezávislá na vlivech elektromagnetického pole a na vlastní rychlosti tohoto monopólu.
Je základní částicí nebiologické (mrtvé, neživé) hmoty odpovídající antropické hodnotě Planckovy konstanty dle vztahů (1) a (3), avšak umožňující stvoření živých organismů.
Tvar odpovídá pravidelnému tetraedru bez vnitřní struktury.
Kmitá v ose polarizace procházející záporně polarizovaným vrcholem, kolmo na rovnostrannou základnu.
Efektivní velikost rozkmitu činí 10-30 m.
Počet kmitů je 100 Hz.
Max. rychlost kmitání je 8 m/s.
Vlastní efektivní velikost je řádově 10-60 m.
Velikost náboje je 6,676.10-21 C (vztaženo k náboji elektronu vodíku).
Ekvivalentní energetická frekvence je 1018 Hz.
Poločas skokového rozpadu volné částice je 0,18 mil. roků.
Poločas skokového rozpadu vázané částice je 0,31 mil. roků.
Poločas skokového rozpadu vázané částice v pyrotonu je 0,52 mil. roků.
Revitalizace částice rozpadlé na energetické kvantum nastává energetickým polem frekvence 1066 Hz (platí pro všechny existující S(–)).
Základní pyrotony jsou tvořeny záporně polarizovanými sytony vázanými elektro-magnetickými silami. Výsledný náboj těchto pyrotonů je dán celkovým počtem těchto sytonů a jejich orientací, která může vést k jejich vzájemnému vyrušení. Celkem existuje těchto čtrnáct základních pyrotonů:
Poř. č. |
Počet |
Charakteristika |
Výsledný náboj |
Převládající
|
1 |
6 |
neutrální |
0 |
prvková |
2 |
14 |
neutrální |
0 |
tachyonová |
3 |
22 |
neutrální |
0 |
hmotové sluneční záření |
4 |
30 |
téměř neutrální |
0,18 S(–) |
prvková |
5 |
40 |
slabě záporná |
3 S(–) |
prvková |
6 |
52 |
záporná |
18 S(–) |
prvková, tachyonová a elektronová |
7 |
64 |
záporná |
22 S(–) |
prvková, tachyonová a elektronová |
8 |
78 |
záporná |
26 S(–) |
prvková, tachyonová a elektronová |
9 |
92 |
záporná |
35 S(–) |
prvková a tachyonová |
10 |
110 |
záporná |
42 S(–) |
prvková |
11 |
132 |
silně záporná |
52 S(–) |
prvková |
12 |
156 |
silně záporná |
60 S(–) |
prvková |
13 |
176 |
silně záporná |
76 S(–) |
prvková a slunečního záření |
14* |
208 |
silně záporná |
96 S(–) |
prvková, slunečního záření a elektronová |
* U poř. č. 14 je 112 S(–) polarizačně vyrušených.
Náboj jednoho elektronu vodíku je roven součtu 24 jednotlivých nábojů záporně polarizovaných sytonů.
Kladný náboj proteroprotonů vznikne vhodnou konfigurací pyrotonových aglomerátů.
Pyrotony a příslušné proteročástice jsou v elementárních částicích hmoty vázány mezi sebou pouze elektromagnetickými silami.
Revitalizace sytonů S(–), včetně jejich rozpadu, trvá v průměru 6 roků, minimum 50 dní, maximum 70 let. Pro celý hmotový vesmír platí, že cca 5 % sytonů S(–) je trvale přeměňováno procesem revitalizace přes energetický stav zpět na sytony S(–), a tak jsou revitalizovány postupně všechny sytony S(–).
Revitalizační energetické pole o hustotě 46 J/m3 a frekvence 1066 Hz je vševesmírového charakteru a kromě sytonových energetických kvant, patřících do „temné“ energie, obsahuje také volné sytony S(–) v celkovém objemu 38 %. Tyto volné sytony S(–) tvoří Stvořitelské sytonové pole o různé hustotě sytonů S(–)/m3 umožňující zhmotnění původně nehmotných fluidových vysokoenergetických organismů levotočivého vesmíru.
36 % sytonů S(–) je vázaných v samostatných pyrotonech, které nejsou součástí elementárních částic hmoty. Pouze zbývajících 26% sytonů S(–) vytváří prostřednictvím svých pyrotonů elementární částice hmoty a tím i příslušné prvky a lidskými smysly vnímatelnou hmotu.
Celkově existuje cca 1083 kusů galaktických sytonů S(–), z nichž cca jedna čtvrtina tvoří 2,2 hmot. % prvkové podstaty galaktické hmoty (97,8 hmot. % tvoří bipolární sytony S(+)(–)). Pro naši galaxii platí, že její „mrtvá“ hmotnost je tvořena z 95 hmot. % sytonů S(–), zbývajících 5 % tvoří bipolární sytony S(+)(–).