Zrnový charakter stvoření hmotového vesmíru (PHV)
Od počátku stvoření našeho PHV před 80 mld. roků jsou jeho jednotlivé entity tvořeny jejich Rozsévačem, jako vysévaná zrna v prostoru a čase, dle předem připraveného záměru zajišťujícího stabilizaci momentu hybnosti vesmíru daného součinem jeho momentu setrvačnosti a příslušné úhlové rychlosti. Vlastní stvoření PHV bylo započato ve vzdálenosti 40 mld. ly od počátku dlouhé osy levotočivého spirituálního vesmíru.
V první fázi stvoření vesmíru byly v rozmezí před 80–75 mld. roků nejdříve stvořeny tyto tři druhy hmoty na bázi sytonů bipolárních S(+)(–) za přítomnosti cca 3 hmot. % sytonů záporných monopolárních S(–) v souladu s platností Planckovy energetické konstanty:
Prvý druh byl stvořen před 80 mld. roků, jeho stvoření skončilo před 79 mld. roků, celková hmotnost činila 1059 kg, jeho zánik nastal před 77,8 mld. roků transformací veškeré hmoty zpět na energii.
Druhý druh byl stvořen před 77,2 mld. roků při celkové hmotnosti 1045 kg a průměrné hmotnosti entity 10 kg. Jeho stejný zánik nastal před 75,4 mld. roků.
Třetí druh byl stvořen před 74,8 mld. roků, a to až po zániku druhého druhu hmoty. Jeho stvoření bylo ukončeno před 73,6 mld. roků. Celková hmotnost činila 1047 kg při průměrné hmotnosti entity 12 kg. Tato hmota rovněž zanikla převodem na energii před 70,3 mld. roků.
I. fáze stvoření PHV pokračovala dalším stvořením hmoty na bázi bipolárních sytonů S(+)(–) společně s cca 3 hmot. % sytonů S(–) považované za temnou hmotu:
Čtvrtý druh byl stvořen v období před 75–70 mld. roků o celkové hmotnosti 1,5.1054 kg průměrné hmotnosti entity 0,15 kg a velikosti 0,25 m a antigravitačními (AG) účinky 68% (procenta snižující gravitační účinky).
Pátý druh byl stvořen před 74–66 mld. roků. Jedná se o hnědé trpasličí hvězdy celkové hmotnosti 1056 kg o průměrné hmotnosti 1028 kg a velikosti 15 200 km, při AG = 47 %.
Šestým stvořeným druhem je temná energie z období před 71–67 mld. roků. Jedná se o energetické entity celkové energie 3,15.1071 J, průměrné energie 1015 J a velikosti 0,1 m udržované elektromagnetickým polem. Tato temná energie se podílela na počátečním stvoření galaxií a byla jím implementována před 45 mld. roků.
Sedmý druh byl stvořen v období před 69–64 mld. roků o celkové hmotnosti 3,9.1054 kg a průměrné hmotnosti entity 100 kg velikosti 4,4 m a AG = 68 %.
Osmým druhem je antihmota z bipolárních antisytonů AS(+)(–) o celkové hmotnosti 1,1.1054 kg, průměrné hmotnosti 58 kg a velikosti 0,62 m, stvořená před 64–61,5 mld. roků při AG = 57 %. Její souhrnná hmotnost byla postupně snižována anihilací s hmotou na současnou pasivní úroveň 1038 kg. Množstvím této antihmoty se reguluje potřebná účinná hmotnost vesmíru, a tím i jeho účinná hustota ovlivňující velikost Hubbleovy konstanty a vypovídající o rychlosti rozpínání vesmíru. (Druhým typem antihmoty na bázi antielektronů, antiprotonů a antineutronů jsou antiatomy vznikající z antisytonů AS(–) při stvoření galaxií.)
Posledním (devátým) druhem I. fáze stvoření vesmíru jsou světlehnědé neviditelné hvězdy registrovatelné pouze rentgenovým zářením (nepatří tedy mezi temnou hmotu). Jejich celková hmotnost činí 1054 kg, průměrná hmotnost 1029 kg, jejich průměr 24 000 km a AG = 51 %. Období jejich stvoření bylo před 56–47 mld. roků.
Ve druhé fázi stvoření byly stvořeny MASARY v období před 66–52 mld roků o celkové hmotnosti 1055,5 kg, průměrné hmotnosti 1047 kg a průměru 10 200 ly při AG = 41 %. Je pro ně charakteristické gama záření frekvence 1025 Hz. Z astronomického hlediska se jedná o hvězdokupy, které v případě obřích masarů v 72 % obsahují černé díry. (Hmotnost obřího masaru činí 1051 kg a jejich celkový počet dosahuje 322 ks.)
Dále byly stvořeny KVASARY, jako mladší a menší hvězdokupy, opticky již identifikovatelné, o celkové hmotnosti cca 1056 kg, průměrné hmotnosti 1040 kg a průměru 4 530 ly při AG = 81 %. Období jejich stvoření bylo před 50–47 mld. roků.
Posledními stvořenými entitami před 49,5 mld. roků a dosud tvořenými jsou galaxie o celkové hmotnosti 1051,5 kg, průměrné hmotnosti 1043,1 kg při nevýrazném AG účinku a průměrné velikosti 58 000 ly obsahující temnou hmotu ve formě sytonového S(–) pole. Tyto galaxie jsou tvořeny v malé míře monopolárními sytony S(–) (2,2 hmot. %) a zejména bipolárními sytony S(+)(–). Jejich součástí jsou i monopolární kladné sytony S(+). Pouze v případě naší galaxie jsou tvořeny z 95 hmot. % sytony S(–), z 5 hmot. % bipolárními sytony S(+)(–), dále neutrálními sytony S(0) a monopolárními sytony S(+), včetně jejich příslušných polí. Hmota odlišně stvořená převážně monopolárními sytony S(–) nebo bipolárními S(+)(–) je od sebe nerozlišitelná a má stejné fyzikální a chemické vlastnosti. V naší galaxii je i sluneční soustava s obydlenou Zemí a Sluncem o hmotnosti 1,94.1030 kg. Úhrnná hmotnost všech stvořených galaxií až po současnost je rovna 6,5.1012 našich Sluncí. Vliv antihmoty na galaxie a jejich účinnou hmotnost je významný, vliv antigravitace (AG) je nízký.
Struktura vesmíru je buňková, jeho entity jsou ve stěnách buněk. Průměrná velikost těchto buněk činí 300 mil. ly [7]. Toto uspořádání souvisí se stabilizací momentu hybnosti PHV a s doplňováním nových entit do struktury našeho pravotočivého hmotového vesmíru [13].