Příloha č. 8 / Vysvětlivky k sytonové struktuře prvků
Tyto vysvětlivky navazují na předchozí přílohu týkající se velikosti nábojů základních částic hmoty. V níže uvedených tabulkách jsou porovnány prvky vodíku, kyslíku a uranu vzhledem k jejich sytonové skladbě základních částic hmoty.
Sytonová skladba elektronů vodíku, kyslíku, neonu a uranu:
Elektron |
Záporný
syton |
Bipolární syton S(+)(–) (ks) |
Klidová hmotnost (kg) |
Vodík |
30 |
4 |
10,5 .10-31 |
Kyslík |
32 |
4 |
11 . 10-31 |
Neon |
22 |
18 |
19 . 10-31 |
Uran |
45 |
20 |
26,25 . 10-31 |
Bližší specifikace elektronů vodíku a kyslíku:
Elektron |
Aktivní
|
Rychlost
|
Průměrná
vzdálenost |
Vodík |
2.10-31 |
66 000 |
2. 10-11 |
Kyslík (valenční) |
9.10-31 |
89 000 |
4,5. 10-10 |
(s hladina u jádra) |
9. 10-31 |
16 000 |
? |
Všechny elektrony vznikají kombinací základních elektronových pyrotonů sytonů S(–) a jsou doplňovány bipolárními sytony S(+)(–).
Sytonová skladba proteroprotonů vodíku, kyslíku a uranu:
Protero- |
Záporný
|
Bipolární
S(+)(–) (ks) |
Klidová
|
Vypočtený počet proteroprotonů v protonu (ks) |
Vodík |
1182 |
70 |
3,3.10-29 |
59 |
Kyslík |
1400 |
70 |
4. 10-29 |
51 |
Uran |
2700 |
150 |
7,9. 10-29 |
61 |
Proteročástice jsou pyrotonové aglomeráty specifické pro příslušné prvky určující jejich vlastnosti.
Bližší specifikace proteroprotonů vodíku, kyslíku a uranu:
Proteroproton |
Aktivní hmotnost v atomu (kg) |
Kmitočet (Hz) |
Rozkmit (m) |
Vodík |
3,3.10-29 |
280 |
10-19 |
Kyslík |
4. 10-29 |
280 |
10-19 |
Uran |
8. 10-29 |
280 |
10-19 |
Sytonová skladba proteroneutronů vodíku (deuteria), kyslíku a uranu:
Protero- neutron |
Záporný
S(–)
|
Bipolární
S(+)(–)
|
Klidová
|
Aktivní
|
Předpokládaný počet protero-neutronů v neutronu (ks) |
Deuterium |
1560 |
103 |
4,7.10-29 |
11.10-29 |
42 |
Kyslík |
1450 |
120 |
4,52.10-29 |
9.10-29 |
46 |
Uran |
2600 |
200 |
8.10-29 |
8.10-29 |
60 |
Proteroneutron v atomovém jádře nekmitá, nerotuje, pouze se pootáčí zleva doprava a naopak.
Vzájemný poměr klidových hmotností proteroprotonů (pp) a elektronů u atomu vodíku, kyslíku a uranu a příslušných protonů:
Vodík: 31,04 (pp+H : e-H)….ppH 59 ks: 1831 (pH+ : eH-)
Kyslík: 36,4 (pp+O : e-O)…..ppo 51 ks: 1856 (pO+ : eO-)
Uran: 30,00 (pp+U : e-U)…..ppu 61 ks 1830 (pU+ : eU-)
U všech 133 prvků se tyto hodnoty vzájemného poměru klidových hmotností proteroprotonů a elektronů pohybují v rozmezí 25,3–38,4. (V současnosti je udávaná hodnota poměru hmotnosti protonu a elektronu 1837,5 pro všechny známé prvky stejná.)
Doplňky
V jádře atomu nedochází k vzájemné výměně sytonů mezi protony. K těmto výměnám však dochází mezi neutrony a dále mezi protony a neutrony. Tím je podpořena určitá stabilita jader atomů.
Atom vodíku je složen z 73 902 sytonů, atom kyslíku z 147 478 sytonů a atom uranu z 347 830 sytonů.
Prahmota je stvořená tak, že má vlastní činnost a potřebné nejdokonalejší vlastnosti. Činnost a působnost prahmoty je neskonale rozmanitá a je závislá na Bohu. Již před stvořením prahmoty byl Bohem z jeho vůle předem navržen vesmír a existoval hotový celý vzor pro jeho vybudování. Podle tohoto vzoru byla stvořena prvá neproměnná (kvantová) energie jako částice (pro růst) prahmoty – nejmenších stavebních jednotek – nedělitelných sytonů. Tyto sytony vytvářely předurčená zákonitá seskupení lišící se rozdílným počtem sytonů od malého až do nepředstavitelného sdružení tzv. pyrotonů do velmi komplikovaných jednotek jako základu odlišných (fyzikálně) chemických vlastností různých prvků (atomových čísel 1–133) [3]. (Údaje v kulatých závorkách doplňují původní Kafkův text.)