Závěr

Původní záměr autorů, zjistit, proč stagnuje vývoj fyziky a kvantové kosmologie, proč se nedaří sestavit jednotnou teorii polí na bázi fyzikálně matematického modelu [5, 11] na straně jedné, jaké mohou být vzájemné souvislosti s posvátnými texty spirituálního charakteru na straně druhé [1, 2], se postupně přeměnil v základy kvantové univerzálnosti vesmírů.

Stávající věda vychází z domněnky, že hmota vznikla samovolně, téměř z ničeho, kdežto kvantová univerzálnost vesmírů je založena na transformaci kvantového vysokoenergetického pole na čtyři základní sytonové částice, které umožňují stvoření hmoty i bioorganismů. Každý stvořený druh bioorganismu musí však obsahovat nositele života, kterou je příslušná duše, eventuálně protoduše. Hmotové entity a rovněž i bioentity jsou stvořeny pomocí příslušného energetického pole. Pomocí energetických revitalizačních polí je udržována konstantnost vlastností sytonových částic prahmoty a tím i elementárních částic, zejména po stránce fyzikální. Počínaje obdobím před 71 mld. roků, je „životaschopnost“ těchto částic zajišťována pomocí podpůrných energetických polí. Neživá hmota, stvořená převážně z bipolárních sytonů, neumožňuje stvoření a existenci bioorganismů. Naproti tomu neživá hmota, stvořená zejména ze záporných sytonů S^(–), se vyznačuje jedinečností možnosti stvoření bioorganismů pomocí kladných sytonů S⁽⁺⁾, a v případě stvoření člověka, i účastí neutrálních sytonů S⁽⁰⁾. Tyto podmínky jsou však pouze v naší galaxii.

Část vědecké materialistické komunity se však snaží, za cenu popírání jí vlastních fyzikálních zákonů, vytvářet zvláštní druh ateisticko-ekonomického sektářství, odcizeného člověku a zároveň nadřazeného občanské společnosti. Jedná se totiž o stále sofistikovanější uctívání starozákonního zlatého telete v různých podobách jako např.:

Nadřazování ekonomiky nad osvícené fungování občanské společnosti vedoucí k destrukci mezilidských vztahů.

Vytváření disproporčních vědeckých teorií o samovolném a náhodném vzniku hmoty téměř z ničeho, např.: „výbuchem“ energie „vakua“.

Prosazování evoluce v hmotových podmínkách odporující druhému termodynamickému zákonu, který je přímo v rozporu s  tvrzením o možném poklesu entropie u bioorganismů, řízeným, nebo dokonce náhodným výběrem [10].

Semimaterialistické dokazování, že člověk je pouze myslícím zvířetem, na základě vykonstruovaných souvislostí s vyhynulými lidoopi, jako byli např. „neandrtálci“.

Ateistické dokazování, že člověk nemá lidskou duši, stavící ho na úroveň bezcitného biologického stroje, který se vzdá mezilidských vztahů ve prospěch vztahů ekonomických (ve prospěch zlatého telete).

Destrukční prosazování lidských práv bez právní existence základních lidských povinností, které vede k narůstání nezodpovědnosti jednotlivců k občanskému a rodinnému společenství a k rozbíjení občanské sounáležitosti.

Popírání Desatera Božích přikázání, mnohokráte předávanému lidstvu Stvořitelem, jako základu rozkvětu civilizací a spirituální evoluce, vedoucí k odstraňování základních lidských povinností.

Veřejné vylučování Boha z Evropské unie odmítáním křesťanské podstaty Evropy, vytváření duchovního vakua, umožňujícího nástup totalitně militantních a fundamentálních systémů.

Nahrazování Boha smyslovostí a nezodpovědností vedoucí k degradaci člověka na úroveň jemu pseudovědecky vnucovaných živočišných předků.

Vzájemné prolínání a zesilování hospodářských a morálních krizí ve společnosti.

 

Většina poznatků byla čerpána z  Božského vševesmírového informačního pole, zvaného protonace, do něhož má jeden ze spoluautorů binární, tedy omezený, ale přece jenom výjimečný přístup, který lze vyjádřit matematicky jednou miliontinou procenta z celého současného lidstva.

Protože není význam Desatera pro existenci lidstva dostatečně vnímán, dovolujeme si tímto jej zkráceně promítnout do podoby lidských zodpovědností:

Zodpovědnost spirituální obsažená ve víře, úctě a uctívání Boha, svého Stvořitele. (Ten, kdo nevěří v Boha, snadno uvěří všemu a je snadněji manipulovatelný.)

Zodpovědnost společenská vůči lidstvu a rodině, zajišťující její generační posloupnost a populační růst (zamezení vymírání společnosti).

Zodpovědnost morální vycházející z Božské podstaty lidského vědomí a svědomí.

Zodpovědnost občanská, zajišťující aby práva jednotlivce nebyla nadřazena jeho povinnostem.

Zodpovědnost lidská, vyplývající z potlačování „touhy“ člověka mít práva člověka, ale povinnosti zvířete.

Zodpovědnost právní vůči jednotlivcům, vedoucí k zajištění jejich osobního rozvoje, který však nebude na úkor ostatních členů společnosti, projevujícího se omezováním jejich svobody, a to i při dodržování jejich vzájemného respektu.