Dodatek ke stvoření člověka – lidská duše

Lidská duše je nesmrtelná [3, 8, 12, 13], jejím pracovištěm je lidský mozek a má strukturu podobnou struktuře protonace. Její frekvence však odpovídá frekvenci Kristovy informační sítě (opravené a z části rekonstruované informační pole Země), to znamená 10¹¹⁰ Hz. Energie této duše činí 7 J, její stvořitelská a transportní velikost je 10^{-3 m a ekvivalentní hmotnost cca 10-16} kg.

Pro lidské duše platí spirituální energetická konstanta, která navazuje na vysokoenergetickou konstantu 0,133 h od frekvence 10¹⁰⁰ Hz výše. Lidská duše je vázaná k lidskému tělu fluidem oduší, které je tvořeno neutrálními sytony S⁽⁰⁾ o průměrném počtu 145 000 S⁽⁰⁾/člověk. Lidská duše je stvořena Duchem Svatým v energetickém poli frekvence 10²²⁶ Hz současně s početím nového člověka. Příslušný genom je stvořen ihned po stvoření této duše a stává se součástí Kristovy informační sítě Země, přičemž zahrnuje dědičnost od rodičů a jejich předchůdců. Stvořená duše je ihned transportována frekvenčním polem 10⁶⁵ Hz za doprovodu příslušného anděla strážného. Ten zůstává s novým tělem od početí až do okamžiku, kdy duše opouští své tělo a je jím přiváděna před Boží soud, který se uskuteční do pěti dnů po skončení života. Podkladem pro tento soud jsou informace uložené v protonaci, tzv. duševědomí [3] (kniha života [2]), zahrnující všechny myšlenky, řeči a skutky zemřelého jedince. Dle jejich závažnosti a míry negativity (hříchy proti Bohu, sobě, člověku a společnosti) je Bohem rozhodnuto o dalším osudu duše a jejím umístění patrného ze snížení její frekvence, energie a ekvivalentní hmotnosti:

Místo	Frekvence	Energie	Ekvivalentní hmotnost	Lokalita
Božský Jerusalem	10110 Hz	7 J	10-15,7 kg	8. dimense LSV
Lehký očistec	10108 Hz	5,5 J	10-16,8 kg	galaxie, RTG. hvězdy
Střední očistec	10106 Hz	3,5 J	10-17,6 kg	obří masary, kvasary
Těžký očistec	10104 Hz	2.5 J	10-18,3 kg	7. dimenze LSV
Peklo	10100 Hz	2 J	10-19,05 kg	VČD a obří masary

 

V průběhu lidského života nemá duše přístup do protonace a i tím do svého vědomí. Po opuštění těla tuto schopnost získá a trvale vnímá své dobré i špatné činy z pozemského života obsažené v protonaci. (V okamžiku smrti se tak člověku promítne celý jeho život obsažený ve vědomí duše v protonaci, která je ihned zpřístupněna jeho duši.).

Lidská duše obsahuje tyto základní mohutnosti: Vegetativní (metabolismus, růst, plození a další základní funkce těla), smyslovou, rozumovou a volní (činnost projevující se vůlí). Svědomí člověka, které je přímo od Boha vázáno na duši, ovlivňuje činnost duše, ale rozum, zmítaný smyslovostí a z části dědičností, může zatemnit toto svědomí a vést člověka ke zločinnosti. Jakýkoliv umělý zásah, oddělující svévolně lidskou duši od počatého nebo dožívajícího těla, je z Božího hlediska vraždou bez ohledu na světské právní normy.

Lze tedy shrnout, že lidská duše je nositelkou naší existence. Našeho myšlení se účastní všechny vědomé a činné složky (mohutnosti) [3, 8, 13] duše (fyzická, vegetativní, smyslová, psychická, zodpovědná, spravedlivá, pravdomluvná, milosrdná, rozumová a tvořivě volní.) Lidské vědomí je obsaženo v činnosti duše probuzené ve fluidu oduší vázaném na tělo. Vědomí člověka je tedy vázáno na jeho duši. Je vrcholným jevem života, stojící nad myslí a rozumem, citem a vůlí, vycházející z Boha a přímo související se životem. Mysl zpracovává poznatky a předává je vědomí. Esplana (informační pole mozku) je pamětí vědomí. Vrcholem mnohotvárných schopností mysli je rozum. Čím více se noří duše do tělesnosti a do hmoty, tím obtížněji odolává podléhání hrubosti a tvrdosti svých myšlenek. Cit je stálým spojením s Bohem a činí člověka člověkem. Tajemství citu je tajemstvím Božského původu člověka. Cit se projevuje vírou, nadějí a láskou. Nevědomý cit je článkem spojujícím duši člověka s Bohem. Lidská duše má svoji spirituální podstatu. V této podstatě sídlí nejvyšší složka – Vůle Boží. Lidská duše je nesmrtelná, pocházející z Ducha Svatého, který v ní sídlí od početí a spojuje ji s Bohem Otcem po dobu lidského života až po její soukromý Boží soud a zůstává s ní trvale, pokud je jí přisouzen příslušný stupeň blaženosti v 8. dimenzi LSV. V ostatních případech se tento duch k ní vrací až po odpykání jejích vin v odpovídajícím očistci, kdy tato duše je Bohem omilostněna a postoupena do 8. dimenze LSV. Znamená to, že Duch Svatý je součástí „svobodné“ lidské duše. Tím je zprostředkováno osvícení rozumu, které může ve vyšším stupni spirituality přecházet v intuici vševědění otevřením vstupu do protonace. Jsou–li myslivé a citové složky lidské duše nerozvinuté, je vedoucí, řídící a kontrolní vliv jejího ducha slabý až zanedbatelný. Vliv hmoty může vyvolávat v člověku dojem určitého zastírání nesmrtelnosti duchovních principů. Duch Svatý je tedy skrytým činitelem tělesné existence duše, stojící v pozadí všeho zevního i vnitřního dění člověka [12, 13].^[12]