Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2023

08.03.2023 ČR - míra registrované nezaměstnanosti v únoru zůstala na 3,9%. Počet volných míst stále ještě převyšuje počet nezaměstnaných

Úřad práce ČR evidoval k 28. 2. 2023 celkem 282 508 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 551 méně než v předchozím měsíci a o 19 075 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně stagnoval, meziročně mírně vzrostl na 3,9 %.

V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za leden) nejnižší v celé EU, a to 2,6 % (průměr EU 6,4 %).

Vývoj na trhu práce aktuálně odpovídá ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. Zároveň v horských střediscích pokračuje zimní turistická sezóna. Stále platí, že v přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Zejména kvůli dražším energiím či surovinám. Současně se ale většina z nich snaží udržet stávající stavy zaměstnanců a neplánuje výrazně propouštění.



„Podíl nezaměstnaných osob se i přes mírný nárůst na začátku letošního roku nadále drží na relativně nízkých číslech, velmi uspokojivý je výsledek při porovnání s dalšími státy EU. Meziměsíčně v absolutní hodnotě klesl počet uchazečů o zaměstnání. A s nástupem jarních měsíců očekáváme každoroční rozjezd sezónních prací, především ve stavebnictví, v lesnictví nebo zemědělství. Současně už nyní zaznamenáváme zvýšený zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla začít mírně klesat,“ shrnuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od dopadů energetické krize na zaměstnavatele či třeba průběhu válečného konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce února 2023 práci celkem 204 864 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba ¾ - 141 659 - z nich tvoří ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 98 215 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (16 880 osob), Plzeňském (14 458 osob) a Jihomoravském kraji (10 616 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali.

Ke konci předchozího měsíce bylo v evidenci ÚP ČR celkem 17 190 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (leden 16 310 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1 450 osob, leden 1 350 osob) nebo uchazeči (15 740 osob, leden 14 960 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak tvořili 5,6 % (leden 5,3 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 28. 2. 2023 zaevidovalo na ÚP ČR celkem 35 612 (leden 31 270) cizinců pod dočasnou ochranou.

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) zahájilo celkem 3 555 osob a 2 342 z nich ho také absolvovalo. Jen v únoru 2023 nastoupilo do kurzu 867 cizinců a 335 z nich ho už také úspěšně ukončilo. Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci. Pokud jde o rekvalifikace odborné, probíhá jich méně. Důvodem je neznalost českého jazyka. V předchozím měsíci do těchto kurzů nastoupilo 31 občanů Ukrajiny, kteří už češtinu na potřebné úrovni ovládli. ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v únoru v Ústeckém (5,8 %) a Moravskoslezském kraji (5,2 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském a v Plzeňském kraji (shodně 3 %).