Makroekonomika | 03.05.2021 14:52:45

Rozpočtový masakr pokračuje

Jak bylo předem víceméně i jasné, duben opět suverénně překonal dosavadní rekord, když přinesl kumulovaný schodek státního rozpočtu na úrovni závratných 192 mld. Kč. Ve srovnání s tím tak blednou nejen „tradiční“ české deficity poblíž nuly, ale i ten loňský pandemický, který činil z dnešního pohledu umírněných 93,8 mld. Kč. Meziročně tak ve státní pokladně ubylo přes 26 mld. Kč příjmů, zatímco výdajová strana narostla o 72 mld. Kč.

Na příjmové straně se o slovo důrazně hlásí loňské snížení efektivního zdanění příjmů fyzických osob. Převážně jeho přičiněním zde tak oproti loňsku schází přibližně 14 mld. Kč. Že se jedná spíše právě o vliv zrušení konceptu superhrubé mzdy nežli o důsledek nižší ekonomické aktivity, dokládá výběr pojistného na sociální zabezpečení, který naopak narostl o téměř 6 mld. Kč. Naopak ochlazené ekonomice lze patrně přičíst nižší výběr DPH (-2 mld. Kč) či spotřebních daní (-8 mld. Kč). Zrušená daň z nabytí nemovitosti pak letos již nepřinesla loňské necelé 4 mld. Kč. Naopak více nežli ve stejném období loňského roku do rozpočtu přiteklo z Evropské unie, konkrétně o 4,3 mld. Kč.

Výdaje státu meziročně narostly o 72 mld. Kč a to výhradně vlivem výdajů běžných (+73,2 mld. Kč). Naopak investiční výdaje navzdory rekordní alokaci meziročně poklesly o 1,1 mld. Kč. Pomalejší náběh kapitálových výdajů v průběhu roku je ovšem běžným jevem. Mezi neinvestičními výdaji dominoval nárůst u transferů podnikatelským subjektům (31,3 mld. Kč), mezi které patří mnohé pandemické podpory. Dále zaujme nárůst transferů fondům sociálního a zdravotního pojištění (+17 mld. Kč), který reflektuje navýšené platby za státní pojištěnce, či rozpočtům územní úrovně (+12,3 mld. Kč), kam se promítá zvýšení platů ve školství.

Výdaje klasifikované Ministerstvem financí jako bezprostředně související s pandemií za první čtyři měsíce dosáhly 95,1 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší podíl připadal na zmiňované zrušení superhrubé mzdy (11,3 mld. Kč), daně z nabytí nemovitosti (2,7 mld. Kč), na výplatu kompenzačních bonusů (5 mld. Kč), program Antivirus (16,6 mld. Kč) a zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (16,7 mld. Kč).

Jakkoliv se může aktuální schodek rozpočtu v českém kontextu jevit jako zcela utržený ze řetězu, jeho trajektorie nadále míří spíše níže, než na aktuálně schválený deficit ve výši 500 mld. Kč. Příjmová strana po první třetině roku za plánem zaostává jen nepatrně, přičemž ta lepší část roku, tedy ta bez epidemických restrikcí, je (doufejme) teprve před námi. Výdaje sice drží silné tempo a s náběhem investic mají ještě prostor k růstu, i zde ale s pominutím epidemie ty nejsilnější tlaky opadnou. Nadále tak předpokládáme, že letošní schodek míří spíše do okolí 400 mld. Kč. S větším zneklidněním ovšem sledujeme nulové ambice vlády s ohledem na normalizaci rozpočtů do příštích let. Že v tomto znepokojení nejsme sami ostatně dokládá i dnešní varování ratingové agentury Moody’s, která české plány na konsolidaci veřejných financí označila za neexistující.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

Diskuze k článku

03.05. 16:13 Slovák a estébák (Alena)

03.05. 16:11 Zase jeden ťulp*s!!! (Anatol)

03.05. 15:44 Slovák a estébák (Igor)

Další komentáře (3)

Přidat komentář