Kalendářní efekty poslaly průmysl hluboko do záporu

6. 9. 2024 Autor: Vít Hradil

Největší meziroční nárůst objemu výroby hlásí odvětví výroby základních farmaceutických výrobků a přípravků (26,8 %), výroby ostatních dopravních prostředků (12,7 %) a výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (6,2 %). Propadla naopak výroba motorových vozidel (-16,4 %), těžba a dobývání (-11,1 %) či výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slevárenství (-7,8 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých odvětví byl výkon průmyslového sektoru snižován hlavně výrobou motorových vozidel (-3,1 procentního bodu), směrem nahoru jej naopak táhla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (0,4pb).

Meziměsíčně se zvýšila výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků (4,3 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (3,7 %) či výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (3,7 %). Klesla naopak výroba usní (-12,9 %), výroba chemických látek a přípravků (-5,1 %) či výroba motorových vozidel (-4,8 %).

Zklamání přinesla bilance zahraničního obchodu se zbožím, která vykázala deficit na úrovni 4,1 mld. Kč, zatímco trh vyhlížel přebytek ve výši 10,2 mld. Kč a o měsíc dříve bylo saldo kladné o 29,3 mld. Kč.

Letní statistiky průmyslové výroby jsou tradičně nespolehlivé, jelikož v nich významnou roli hraje konkrétní načasování celozávodních dovolených. To platí i tentokrát, když dovolené v automobilkách s sebou stáhly do záporu celý sektor. Po zohlednění této skutečnosti již celková bilance tak tragicky nevyznívá, když meziroční nárůst reportuje 15 ze sledovaných 22 odvětví zpracovatelského sektoru a pokud bychom automobilky zcela odmysleli, průmyslová výroba by vzrostla o 1,2 procenta. Přesto lze konstatovat, že kondice průmyslového sektoru má k ideálu daleko. Předstihové indikátory zde ukazují na pokračující pokles výrobní aktivity způsobený nedostatečnou poptávkou, což ostatně potvrzuje i meziměsíční snížení hodnoty nových zakázek. Špatná čísla navíc nadále přicházejí ze sousedního Německa, které představuje klíčové odbytiště, relativně pomalu se zvedá i domácí spotřebitelská aktivita a investice zůstávají brzděny relativně vysokými tuzemskými i evropskými úrokovými sazbami. V srpnu sice pravděpodobně dojde k jednorázovému výkyvu meziroční statistiky směrem nahoru vlivem efektu srovnávací základny, ale jinak v příštích měsících žádné zázraky neočekáváme. Za celý letošní rok podle nás průmyslová výroba zůstane v červených číslech a vykáže pokles poblíž 0,5 procenta.