Hejtmani žádají vládu o jednorázovou kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s druhou vlnou koronaviru a úpravu rozpočtového určení daní kvůli zrušení superhrubé mzdy

13.11.2020

Hejtmani žádají vládu o jednorázovou kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s druhou vlnou koronaviru a úpravu rozpočtového určení daní kvůli zrušení superhrubé mzdy

Krizová opatření, která zavedl stát během druhé vlny pandemie koronaviru, ještě vice prohloubila propad daňových příjmů krajů. Jako další silně negativní zásah do příjmové stránky krajských rozpočtů pak hejtmani vnímají zrušení superhrubé mzdy. 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se proto obrací dopisem na předsedu Vlády ČR, Senátu a Poslanecké sněmovny, aby požádal o jednorázovou kompenzaci propadu příjmů krajů ve výši 300 korun na obyvatele, úpravu rozpočtového určení daní (RUD) v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy a zahájení společných jednání o dalších tématech. Zároveň ale také představitele státu informuje o nesouhlasu Rady Asociace krajů s nastavením programu REACT-EU, v rámci něhož by měla ČR získat evropské finance.

„Všichni se snažíme chápat nezbytná restriktivní opatření, i když se jejich následky projevují v našem hospodářství, zásadněovlivňují rozpočet státu, samospráv, samotnou existenci firem, pociťuje je řada rodin a občanů. Vnímáme, že se stát snaží pomoci podpůrnými programy podnikatelům a dalším subjektům. Na druhé straně je pro nás ale nepřijatelný přístup vlády i sněmovny k územním samosprávám a především krajům. Výroky o tom, že kraje mají peněz dost a nepotřebují nic kompenzovat, považujeme za zcela nevhodné a zkreslené. Byly a jsou to právě kraje, krajské úřady a složky IZS v regionech, na kterých leží největší zátěž v organizaci a zavádění krizových opatření, distribuci ochranných prostředků zdravotníkům, sociálním pracovníkům, učitelům, řešení kapacit v nemocnicích. Na základě usnesení Rady Asociace krajů z 13. listopadu 2020 proto žádáme o schválení jednorázové kompenzace ve výši 300 korun na obyvatele kraje,” zdůraznil Jiří Běhounek.

Na jaře kraje vyšly vstříc vládě a ustoupily od požadavku na jednorázovou kompenzaci ve výši 500 korun na obyvatele regionu. Za to by měl stát zachovat finance do oprav silnic II. a III. tříd a do sociálních služeb. Krajům pomohlo i to, že jim Ministerstvo finance ČR proplatilo dotaci ve výši 10 milionů korun, která alespoň částečně pokryla náklady krajů spojené s realizací opatření proti šíření koronaviru na jaře letošního roku. Situace je nyní pro kraje ale zcela odlišná. „Aktuální stav je alarmující tím spíše, že vedle nulové kompenzace se negativně odrazí v rozpočtech krajů i zrušení superhrubé mzdy. Ať se bude jednat o dvouletý nebo jakkoli časově omezený krok, jeho dopady do příjmů krajů jsou odhadovány ve výši až 11 miliard korun! Požadujeme proto poskytnutí adekvátních náhrad krajům, a to prostřednictvím úpravou rozpočtového určení daní. Vyjadřujeme současně podporu stanovisku ostatních územních partnerů v této věci,” dodal hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Kraje se navíc připravují na možnost čerpat finanční prostředky z programů EU zaměřených na zahlazování následků koronavirové krize. K tomu se budou rozbíhat nové operační programy. Na přípravu a spolufinancování projektů s dotacemi z EU však regiony nutně musí mít potřebné peníze. V případě, že ze strany státu nedojde ke změně postoje ohledně kompenzací pro územní samosprávy, hejtmani postupně budou nuceni omezit investice do rozvoje regionů a financovat pouze základní potřeby v území.

Hejtmani rovněž zásadně nesouhlasí s rozhodnutím Vlády ČR o využití finančních prostředků programu REACT-EU na tzv. „kabiny pro sportovce“. Tyto peníze i podle stanoviska Evropské komise musí jít výhradně na akce, které urychlí zotavení se z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, nebo půjdou na digitální a zelenou ekonomiku. „I přesto, že se v krajích nyní etablují nově ustavená vedení po krajských volbách, jsme připraveni k jednání a ke společnému hledání řešení,” uzavřel Jiří Běhounek.

Související témata