Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2022 - 1 rok
Období |
Celková nezaměstnanost |
Míra nezaměstnanosti v % |
Počet volných míst |
Podrobně | |||||
Další » | |||||||||
4 / 2022 | 243 658 | 3.3 % | 344 350 | Zpráva | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
3 / 2022 | 252 873 | 3.4 % | - | Zpráva | |||||
12 / 2021 | 236 375 | 3.5 % | 343 148 | Zpráva | |||||
11 / 2021 | 245 549 | 3.3 % | 344 840 | - | |||||
10 / 2021 | 251 686 | 3.4 % | 352 000 | Zpráva | |||||
9 / 2021 | 262 142 | 3.5 % | 357 911 | Zpráva | |||||
8 / 2021 | 268 000 | 3.6 % | 363 000 | Zpráva | |||||
7 / 2021 | 272 178 | 3.7 % | 358 152 | Zpráva | |||||
6 / 2021 | 274 000 | 3.7 % | 355 000 | - | |||||
5 / 2021 | 285 822 | 3.9 % | - | Zpráva | |||||
4 / 2021 | 297 876 | 4.1 % | - | Zpráva | |||||
3 / 2021 | 306 616 | 4.2 % | 338 862 | Zpráva | |||||
2 / 2021 | 311 463 | 4.3 % | 330 735 | - | |||||
1 / 2021 | 308 859 | 4.3 % | 325 425 | Zpráva | |||||
12 / 2020 | 291 977 | 4.0 % | 318 582 | - | |||||
11 / 2020 | 274 526 | 3.8 % | 317 972 | - | |||||
10 / 2020 | 271 685 | 3.7 % | 310 730 | - | |||||
9 / 2020 | 277 015 | 3.8 % | 316 658 | - | |||||
8 / 2020 | 279 078 | 3.8 % | 340 823 | - | |||||
7 / 2020 | 279 678 | 3.8 % | 334 283 | - |
09.05.2022 Další pokles nezaměstnanosti, v dubnu dosáhla 3,3 %
Ministerstvem
práce a sociálních věci zveřejňovaný podíl nezaměstnaných osob v dubnu
navázal na sérii poklesů a vůči březnu se snížil o 0,1 p.b na 3,3 %.
Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského listopadu. Oproti předcovidovým
hodnotám je jen na mírně vyšších úrovních, kdy v březnu 2020 dosahovala rovných
3 %. Stejně jako v předchozích měsících měla hlavní vliv na snížení nezaměstnanosti
sezónnost. Ta ale působila o něco slabším tempem, než jsme očekávali a výsledek
tak zaostal za naším odhadem, který předpokládal pokles až ke 3,2 %.
Znatelnější úbytek zaznamenal počet volných pracovních míst, což může souviset
s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, kteří v některých případech nastupovali na
dlouhodobě neobsazené pozice.
Počet
evidovaných nezaměstnaných poklesl v březnu o necelých 10 tisíc na 243 658 osob.
Mezera mezi počtem nezaměstnaných a volných pracovních míst se po delší době zúžila,
když ubylo přes 15 tisíc pozic. Jejich počet ale uchazeče stále převyšuje – v
dubnu si šlo vybírat z 344 350 volných míst. Na každého nezaměstnaného tím
pádem připadá 1,41 pracovního místa, což vůči březnu představuje jen velmi
mírné snížení (z 1,42).
Míra nezaměstnanosti podle MPSV | ||||
---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|
v % | 3,3 | 3,4 |
3,2 |
3,2 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Reuters, MPSV |
Z pohledu jednotlivých částí Česka klesala nezaměstnanost vůči březnu v naprosté většině okresů. Nejrychleji v okrese Jindřichův Hradec, mírný nárůst nezaměstnaných si připsala naopak Praha-východ. Ta i přesto stále kraluje celkovému žebříčku, kdy nezaměstnanost zde dosahuje 1,1 % a na každého uchazeče připadá 9 volných pracovních míst.
I přesto, že výsledek byl o něco horší, než jsme ve své prognóze očekávali, český trh práce zůstává velmi silný. Negativně se na něm neprojevuje válka na Ukrajině, ani příliv uprchlíků z této oblasti. Prostor pro další zlepšování je ale podle nás omezený a hlouběji pod 3 % – tak jako tomu bylo v roce 2019 – nezaměstnanost klesat nebude. Riziko bude představovat zpomalující průmysl a celková nejistota ohledně dopadů války na Ukrajině, která povede k větší opatrnosti firem. Stoupající náklady zároveň snižují možnost podnikatelských subjektů výrazněji dohánět se mzdami inflaci a reálné výdělky budou nadále klesat. Očekáváme proto, že v letošním roce dosáhne nezaměstnanost sledovaná metodikou MPSV v průměru 3,3 %. V příštím roce pak v kontextu slabšího ekonomického vývoje dojde k mírnému nárůstu domácí nezaměstnanosti na úroveň okolo 3,6 %. Nic to ovšem nezmění na tom, že i nadále bude český trh práce patřit mezi nejkompetitivnější v rámci EU. Poptávka tak může slábnout pomaleji než v dalších evropských zemích, v důsledku čehož se i inflace může oproti dalším evropským zemím držet déle nad cílem centrální banky.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Nezaměstnanost - zpravodajství
- počet pracovníků ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 1994)
- počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996)
- počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).
Příbuzné stránky
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2011, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 1997, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2016, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2018, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2001, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2002, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2019, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 1996, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2003, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 1993, Míra nezaměstnanosti v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2012, Míra nezaměstnanosti v %