Výzkum a vývoj v Praze v roce 2022

6. 2. 2024

V Praze pracovalo ve vědě a výzkumu v roce 2022 celkem téměř 44 465 zaměstnanců. V Praze tak pracovalo 36,2 % všech zaměstnanců vědy a výzkumu v ČR. Celkově se 31 549 pracovníků věnovalo vědě a výzkumu na plný úvazek. Oproti předchozímu roku počet výzkumných pracovníků poklesl ve vládním sektoru, v ostatních sektorech pak došlo k nárůstu. Světu vědy a výzkumu dominují muži. Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky byl 27,6 %, v ČR celkem to bylo o něco méně (24,2 %). Výdaje na VaV dosáhly v roce 2022 v Praze 51,7 mld. Kč. Nejvyšší podíl výdajů byl v podnikatelském sektoru (52 %). V Praze má důležité postavení také sektor vládní a vysokého školství, kde zároveň pracuje i významná část výzkumných pracovníků, technických, odborných a ostatních pracovníků výzkumu a vývoje.

V Praze bylo v roce 2022 ve vědě a výzkumu[1] (dále VaV) celkem 44 465 zaměstnanců, což představovalo 36,2 % všech zaměstnanců pracujících ve vědě a výzkumu v České republice. Počet zaměstnanců v tomto odvětví se v Praze neustále od roku 2016 zvyšuje a meziročně jejich počet narostl o 3,9 %. V dalších šesti ze 14 krajů ČR došlo také k meziročnímu nárůstu. Největší meziroční přírůstek byl zaznamenán v Karlovarském kraji (20,9 %) a naopak k největšímu úbytku došlo v Libereckém kraji (8,3 %). Krajem, kde je zaznamenán druhý nejvyšší počet zaměstnanců, je Jihomoravský kraj (24 840 zaměstnanců). V Praze a Jihomoravském kraji je tak zaměstnáno více než polovina (56,4 %) všech zaměstnanců výzkumu a vývoje (dále VaV).

Pokud chceme vědět, kolik osob se věnuje výzkumu a vývoji na plný úvazek, musíme vyhledat ukazatel Počet zaměstnanců ve VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV aktivitám (FTE). V Praze se pouze VaV věnovalo v roce 2022 celkem 31 549 zaměstnanců, ve druhém Jihomoravském kraji pak 17 469. Pražští zaměstnanci VaV tak tvořili téměř 36,6 % všech zaměstnanců VaV v České republice věnující se pouze VaV činnostem. Pro srovnání, VaV se na plný úvazek v České republice v roce 2022 zabývalo 86 125 osob.

Graf 1 Zaměstnanci a výzkumní pracovníci ve výzkumu a vývoji v Praze (2012-2022)

Mezi zaměstnance pracující plně ve VaV jsou zařazeni jak výzkumní pracovníci, techničtí a odborní pracovníci, tak ostatní pracovníci (např. asistentky) ve vědě a výzkumu. Výzkumných pracovníků bylo v Praze 19 591, což představuje 62,1 % všech pražských zaměstnanců VaV. Techničtí pracovníci potom tvořili 27,8 % a zbytek (10,1 %) připadl na ostatní zaměstnance VaV. Pražští výzkumní pracovníci tvořili v roce 2022 bezmála 39,7 % všech výzkumníků v ČR.

Mezi výzkumnými pracovníky převládali pracující v podnikatelském sektoru. V roce 2022 jich bylo 8 178 a na celkovém počtu výzkumníků se podíleli 41,7 %. Právě počet pracovníků v tomto sektoru od roku 2012 nejvíce narostl (2,4 krát). Téměř stejně velkou skupinou byli výzkumníci pracující ve vládním sektoru (5 383) a vysokoškolském sektoru (5 886). Zbytek tvoří soukromý neziskový sektor, který má zanedbatelný podíl (0,7 %). Oproti roku 2012 vzrostl počet výzkumných pracovníků ve vysokoškolském sektoru o 39,4 % a v soukromém neziskovém o 34,7 %. K nejmenšímu růstu během posledních deseti let došlo v sektoru vládním (+ 12,8 %).

Zajímavý je podíl žen mezi výzkumnými pracovníky a ostatními zaměstnanci VaV (kam pro účely tohoto textu zařazujeme zaměstnance, kteří pracují ve VaV ale nejsou výzkumní pracovníci – tedy technické a ostatní pracovníky). Ve světě vědy dominují muži. Platí to jak v ČR, tak také v Praze. Mezi výzkumnými pracovníky je žen výrazně méně než mezi ostatními pracovníky, kteří jsou zaměstnáni ve vědě a výzkumu. V Praze byl v roce 2022 podíl žen mezi výzkumnými pracovníky (27,6 %) o něco vyšší než byl průměr ČR (24,2 %). Mezi ostatními zaměstnanci (techničtí a ostatní pracovníci dohromady) výzkumu a vývoje bylo žen více – v Praze to bylo 41,4 % a v ČR celkem 34,8 %.

Nejvíce výzkumných pracovnic v Praze bylo zaměstnáno v sektoru vládním (40,5 % ze všech výzkumníků pracujících ve vládním sektoru). Ve vysokoškolském sektoru tvořily ženy 31,7 % výzkumníků a v sektoru podnikatelském pouze 15,8 %.

Graf 2 Výdaje na vědu a výzkum podle sektorů provádění v Praze a ČR (2012, 2017, 2022)

Celkové výdaje na vědu a výzkum v hlavním městě Praze za rok 2022 dosáhly 51,7 miliard Kč. V celé ČR to bylo 133,3 mld. Kč, v Jihomoravském kraji putovalo do výzkumu a vývoje 22,9 miliard Kč a ve Středočeském pak 17,7 miliard Kč. V Praze tak bylo realizováno 38,8 % výdajů na VaV, v Jihomoravském kraji 17,2 % a ve Středočeském 13,2 % všech výdajů na VaV. V těchto třech krajích tedy bylo realizováno 69,3 % všech výdajů na VaV v ČR. Při pohledu na úroveň okresů (přičemž Prahu považujeme za jednu územní jednotku), je zřetelná ještě větší územní koncentrace. Výdaje vyšší než 3 miliardy Kč byly v roce 2022 vydány na výzkum a vývoj v Praze (51,7 mld. Kč) a pouze v několika málo okresech: v okrese Brno-město (21,3 mld. Kč), Mladá Boleslav (7,9 mld. Kč), Plzeň-město (5,5 mld. Kč), Ostrava-město (3,7 mld. Kč) a Olomouc (3,2 mld. Kč). V okresech Praha-východ a Praha-západ byly výdaje na VaV shodně ve výši 3,1 mld. Kč a v okresu České Budějovice na úrovni 3,0 mld. Kč.

V Praze bylo v roce 2022 vynaloženo nejvíce výdajů na VaV v podnikatelském sektoru (26,9 mld. Kč, 52 %), což je v absolutních číslech více než veškeré výdaje na VaV v Jihomoravském kraji. Vzhledem k přítomnosti univerzit a dalších veřejných institucí zabývajících se výzkumem, je v Praze velká část výdajů na VaV uskutečňována vládním (14,2 mld. Kč v roce 2022, 27,4 %) a vysokoškolským (10,5 mld. Kč, 20,2 %) sektorem.

Přitom za posledních deset let se struktura výdajů na VaV do jednotlivých sektorů provádění podstatně změnila. V roce 2012 měl navrch vládní sektor, do kterého šlo 41,0 % výdajů na VaV v Praze. Až na druhém místě byl sektor podnikatelský, do kterého bylo tehdy nasměrováno 37,1 % výdajů na VaV. Přibližně stejný podíl jako v roce 2022 měl tehdy sektor vysokoškolský (21,2 %).

Výdaje na VaV jsou podle druhu výdajů děleny na běžné a investiční. Výdaje v roce 2022 dosáhly v Praze celkem 51,7 mld. Kč a běžné výdaje z nich tvořily 91,4 % všech výdajů (47,3 mld. Kč). Investiční výdaje dosáhly hodnoty necelých 4,4 miliard Kč, tedy 8,6 % všech výdajů. Mzdové náklady tvoří od roku 2010 více jak polovinu běžných nákladů a jejich podíl se od této doby zvyšuje. Zatímco v roce 2012 tvořil jejich podíl na běžných nákladech 54 %, v roce 2022 už to bylo 66 %.

Tabulka 1 Výdaje na vědu a výzkum v Praze a ČR podle zdroje financování v letech 2012-2022 (v mil. Kč)

Nejvíce jsou věda a výzkum financovány z podnikových zdrojů. V Praze z 53,6 %, v ČR celkem z 61,3 % a v sousedním Středočeském kraji je to dokonce ze 72,2 % (zde hraje roli dominance zpracovatelského průmyslu, kde je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky). Co se týče podílu veřejných zahraničních zdrojů (patří sem převážně strukturální a investiční fondy EU), největší podíl na výdajích na VaV měl tento zdroj financování právě v letech 2013 až 2015 (11-18 % z celkových výdajů na VaV v Praze). V ČR celkem bylo čerpání z veřejných zahraničních zdrojů rovnoměrnější, ale také výrazné. Od roku 2012 do roku 2015 se zahraniční veřejné zdroje podílely 16 % na celkových výdajích na VaV v ČR. V roce 2022 představovaly zahraniční veřejné zdroje v Praze pouze 6,0 % všech zdrojů.

Finance z veřejných domácích zdrojů zabírají na celkovém financování vědy a výzkumu v Praze stále menší podíl. V roce 2012 bylo z veřejných zdrojů financováno 53,9 % všech výdajů na VaV, v roce 2022 již jen 40,1 %. Naopak, právě podnikové zdroje financování mají v Praze čím dál větší podíl na financování VaV. V roce 2012 pocházelo z podnikových zdrojů 37,5 % výdajů na VaV, v roce 2022 to bylo již 53,6 %.

V Praze jde většina financí určených na vědu a výzkum do přírodních (58,2 %) a technických věd (22,5 %). Praha je v tomto ohledu spolu s Jihomoravským krajem specifická, protože v ostatních krajích ČR převládají finance pro technické vědy nad přírodními. Na sociální a humanitní vědy jde v Praze dohromady 9,2 % výdajů na VaV. Přibližně 7,5 % výdajů pak míří na lékařské vědy.

Co se týče odvětvové struktury institucí a firem, které v roce 2022 realizovaly výdaje na výzkum a vývoj v Praze, převládá mezi nimi odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti (33,4 % ze všech výdajů do VaV), z nichž právě drtivá většina financí je přímo od subjektů výzkumu a vývoje. Podniky a instituce v odvětví Informační a komunikační činnosti vydávaly na VaV 26,1 % všech realizovaných výdajů na VaV v hl. m. Praze. Trojici uzavírá odvětví Vzdělávání, které se na celkových výdajích na VaV podílelo 19,1 %.

Graf 3 Výdaje na vědu a výzkum v Praze ČR podle převažující ekonomické činnosti v roce 2022

Odvětvová struktura výdajů na vědu a výzkum v celku za Českou republiku se mírně liší. Patrná je především dominance výdajů na výzkum a vývoj v odvětví průmyslu a stavebnictví a menší podíl Informačních a komunikačních technologií na celkových výdajích, než je tomu v Praze.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu a vývoje.

Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky

Další poznatky z těchto oblastí můžete získat v samostatné publikaci z roku 2017:

Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání v letech 2007 až 2017

Kontakt:

Mgr. Tomáš Slavíček, Mgr. Jana Podhorská
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 737 280 502
E-mail: tomas.slavicek@czso.cz, jana.podhorska@czso.cz

[1] Výzkum a vývoj (VaV) je sousloví používané pro činnosti, které systematicky pracují na rozšíření stávajícího poznání, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi. Více zde Ukazatele výzkumu a vývoje - 2021 | ČSÚ (czso.cz) v metodické části. Údaje o výzkumu a vývoji byly získány prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01).