Hrubý domácí produkt (HDP) se ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně snížil o 0,7 % a šlo tak o třetí meziroční pokles v řadě - Vývoj ekonomiky České republiky - 3. čtvrtletí 2023

· Hrubý domácí produkt (HDP) se ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně snížil o 0,7 %[1] a šlo tak o třetí meziroční pokles v řadě. Ve směru poklesu působila zejména tvorba zásob a spotřeba domácností. Naproti tomu pozitivně působila vládní spotřeba a meziročně rostla investiční aktivita. Udržel se také mírný pozitivní příspěvek zahraniční poptávky. HDP mezičtvrtletně klesl o 0,5 %. K poklesu přispěl zejména vývoj kapitálových výdajů – zásob i investiční aktivity. Klesala ale také spotřeba domácností a negativně působila i zahraniční poptávka. Mezičtvrtletně rostla spotřeba vládních institucí. Hrubý domácí produkt v EU ve 3. čtvrtletí meziročně rostl o 0,1 % a mezičtvrtletně stagnoval. Česko patřilo k menšině zemí EU, kde HDP meziročně klesal a česká ekonomika jako jediná v EU ve 3. čtvrtletí reálně zaostávala za úrovní předpandemického roku 2019.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 3. čtvrtletí meziročně zaostávala o 0,1 %. Ve směru růstu působila řada odvětví služeb, zejména informační a komunikační činnosti, profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti nebo peněžnictví a pojišťovnictví. Převážil ale negativní meziroční vývoj v průmyslu včetně zpracovatelského průmyslu, v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a ve stavebnictví. Mezičtvrtletně se HPH snížila o 0,4 %. Ve většině odvětví HPH klesala, nejvíce ve stavebnictví, ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči, ve zpracovatelském průmyslu a v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Ostatní odvětví prakticky stagnovala.

· Vývoz zboží a služeb ve 3. čtvrtletí reálně meziročně klesl o 0,5 %[2] a mezičtvrtletně se snížil o 1,2 %. Import byl reálně meziročně nižší o 1,8 % a mezičtvrtletně klesl o 1,1 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách dosáhla ve 3. čtvrtletí přebytku 91,5 mld. korun a ten se tak meziročně zlepšil o 60,1 mld. K meziročnímu zlepšení bilance obchodu se zbožím nejvíce přispívalo zmírnění deficitu obchodu s ropou a zemním plynem a v menší míře zlepšení přebytku zahraničního obchodu s motorovými vozidly nebo základními kovy. Zhoršovala se bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem.

· Celková cenová hladina ve 3. čtvrtletí (podle deflátoru HDP) meziročně vzrostla o 7,4 % a mezičtvrtletně byla vyšší o 0,8 %. Meziroční růst spotřebitelských cen ve 3. kvartálu dál zpomalil na 8,0 % a mezičtvrtletně byly ceny vyšší o 0,7 %. Zpomalení meziroční dynamiky bylo ovlivněno hlavně vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů a bydlení, vody, energie a paliv. Zpomaloval ale růst cen i v dalších oddílech spotřebního koše. Klesaly ceny dopravy. Dál se snižovaly nabídkové i realizované ceny bytů. Zmírnil se meziroční růst cen průmyslových výrobců (1,3 %) a prohloubil se pokles cen zemědělských výrobců
(−14,7 %).

· Měnověpolitické úrokové sazby zůstaly ve 3. čtvrtletí na stejné úrovni, jakou měly od začátku druhé poloviny roku 2022. Zejména krátkodobé tržní úrokové sazby tak zůstaly stabilní. Neměnné byly úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů, zatímco v případě úvěrů na bydlení dál rostly.

· Celková zaměstnanost [3] ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 % a mezičtvrtletně klesla o 0,7 %. Obecná míra nezaměstnanosti pokračovala v mírné růstové tendenci a v říjnu dosáhla 3,0 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí nominálně meziročně vzrostla o 7,1 % a dosáhla 42 658 korun. Reálný propad se zmírnil na 0,8 %. Průměrná mzda stále reálně klesala ve většině odvětví. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 1,5 %.

· Schodek hospodaření státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí dosáhl 180,7 mld. korun. Celkové příjmy meziročně vzrostly o rovných 23 % a mírně předčily rozpočtové očekávání. K růstu přispěly jak daňové příjmy bez pojistného, tak nedaňové a kapitálové příjmy i přijaté transfery. Tempo výběru pojistného vlivem mírného ochlazování trhu práce během roku postupně sláblo. Celkové výdaje se od začátku roku meziročně zvýšily o 12,4 %. Do jejich růstu se promítala jak pomoc státu související s vysokými cenami energií, tak dopady pozvolna doznívající vysoké inflace.