Souhrnná výkonnost - Vývoj ekonomiky České republiky - 3. čtvrtletí 2023
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2023 zpomalovala. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zaostával o 0,7 % [1] a klesl tak potřetí v řadě. Ve směru meziročního poklesu HDP působila zejména změna zásob a spotřeba domácností. Naopak stabilní meziroční přírůstek si držela vládní spotřeba a rostly také investice. K meziročnímu růstu HDP stále mírně pozitivně přispívala také zahraniční poptávka, její vliv ale ve srovnání s předchozími čtyřmi kvartály výrazně oslabil. Mezičtvrtletně byl HDP nižší o 0,5 %. Ve směru poklesu působily zejména výdaje na tvorbu hrubého kapitálu – negativní příspěvek měla změna zásob i investice. Mírně negativně se projevila i zahraniční poptávka, která tak po více než roce přestala vyvažovat propad domácí poptávky. Především spotřeba vládních institucí ovlivnila výsledný mírný mezičtvrtletní růst spotřeby – u domácností po přírůstku ze 2. kvartálu spotřeba opět klesla. Údaje o HDP v cenách roku 2015 ukazují, že ve 3. čtvrtletí 2023 HDP zaostával za úrovní stejného období roku 2019. Nejblíže k výstupu nad předpandemickou úroveň měl HDP ve 2. čtvrtletí 2022 a od té doby česká ekonomika klesá.
[1] Vývoj HDP, hrubé přidané hodnoty a jejich složek je vyjádřen prostřednictvím objemových indexů (tj. očištěn o vliv cen) a po očištění o sezónní a kalendářní vlivy. Údaje jsou platné k 1. 12. 2023.
Hrubý domácí produkt v EU mezičtvrtletně stagnoval
Objem mezd a platů se reálně meziročně zvýšil
Meziroční růst objemu vyplacených mezd a platů ve 3. čtvrtletí zpomalil na 7,5 % při mírném navýšení zaměstnanosti [1] (0,4 %). Růst cen také zpomaloval a ve 3. čtvrtletí se přírůstek cen dostal pod úroveň dynamiky mezd, což znamenalo reálný nárůst objemu mezd a platů o 0,5 %[2]. Šlo o první přírůstek po pěti čtvrtletích poklesů. Nejvíce se meziročně zvýšil objem vyplacených mezd a platů v činnostech v oblasti nemovitostí (16,8 % při růstu zaměstnanosti o 0,5 %), v profesních vědeckých, technických a administrativních činnostech (10,7 % při růstu zaměstnanosti o 2,7 %) a v informačních a komunikačních činnostech (9,0 % při růstu zaměstnanosti o 1,2 %) a nad celkovým průměrem ekonomiky bylo i navýšení mezd a platů ve veřejné správě a obraně, vzdělávání a zdravotní a sociální péči (8,5 % při růstu zaměstnanosti o 1,4 %). Podprůměrně rostly mzdy a platy ve stavebnictví (7,1 % při růstu zaměstnanosti o 2,1 %), v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (6,5 %, zaměstnanost o 0,3 %), ve zpracovatelském průmyslu (6,0 %, zaměstnanost klesla o 1,4 %), v ostatních činnostech[4] (5,6 %, růst zaměstnanosti o 1,8 %), v peněžnictví a pojišťovnictví (5,0 % při poklesu zaměstnanosti o 0,6 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (4,3 %, zaměstnanost o 0,2 %).
Mzdy a platy mezičtvrtletně mírně rostly
Mezičtvrtletně se objem mezd a platů zvýšil o 0,4 % při současném poklesu celkové zaměstnanosti o 0,7 %. Při zahrnutí cenového růstu mzdy a platy reálně mezičtvrtletně klesly o 0,5 %. Nejvýraznější nárůst mezd a platů byl zaznamenán u profesních vědeckých, technických a administrativních činností (1,4 % při navýšení zaměstnanosti o 1,5 %), informačních a komunikačních činností (1,1 %, zaměstnanost se navýšila o 0,1 %) a ve veřejné správě a obraně, vzdělávání a zdravotní a sociální péči (0,7 % při poklesu zaměstnanosti o 0,3 %). Mírně rostly mzdy a platy také ve zpracovatelském průmyslu (0,5 %, zaměstnanost klesla o 1,1 %), ve stavebnictví (0,5 %, zaměstnanost −0,2 %) a v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (0,2 %, zaměstnanost −0,8 %). Objem vyplacených mezd a platů se mezičtvrtletně snížil v ostatních činnostech (−3,8 % při poklesu zaměstnanosti o 3,3 %), v peněžnictví a pojišťovnictví (−2,0 %, zaměstnanost klesla o 1,7 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (−0,7 %, zaměstnanost −1,5 %) a v činnostech v oblasti nemovitostí (−0,1 %, zaměstnanost −1,1 %).
[2] Zaměstnanost v pojetí národních účtů (osoby), údaj je sezónně očištěn.
[3] Do reálného vyjádření převedeno s pomocí deflátoru spotřeby domácností.
[4] Tato sekce zahrnuje činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a řadu jiných osobních služeb (kosmetické, kadeřnické apod.)
Spotřeba domácností se nadále propadala
Výdaje na konečnou spotřebu byly ve 3. čtvrtletí meziročně nižší o 0,4 %. Přitom za tím stála výhradně spotřeba domácností, která se propadla o 2,3 %, zatímco spotřeba vládních institucí vzrostla o 3,9 %. Celkový příspěvek spotřeby k meziročnímu růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití byl ale ve výsledku mírně kladný (0,1 p. b.), z čehož lze usuzovat, že propad spotřeby domácností byl výrazně tažen importovanými statky. Mezičtvrtletně se spotřeba zvýšila o 0,2 %. Spotřeba domácností ale nenavázala na přírůstek z 2. čtvrtletí a ve 3. kvartálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 %. Vládní spotřeba naopak rostla o 1,2 %. Spotřeba domácností ve 3. čtvrtletí reálně zaostávala za stejným obdobím let 2017–2022. Z pohledu spotřeby domácností podle trvanlivosti [5] je patrné, že meziročně zaostávala spotřeba u všech skupin statků – nejvíce u předmětů střednědobé spotřeby (−7,5 %) a dále krátkodobé (−3,7 %) a dlouhodobé (−3,4 %) spotřeby. Spotřeba služeb za stejným obdobím roku 2022 zaostávala o 0,6 %. Mezičtvrtletně se nejvíce propadla spotřeba střednědobých statků (−4,0 %) a po dvou předchozích nárůstech opět mírně klesla i spotřeba netrvanlivého zboží (−0,8 %). Mezičtvrtletně nižší byla spotřeba služeb (−0,2 %). U předmětů dlouhodobé spotřeby došlo naopak k výraznému navýšení (1,9 %). |
[5] Údaje o spotřebě dle trvanlivosti jsou v domácím pojetí
Investiční aktivita meziročně rostla, mezičtvrtletně ale došlo k mírnému poklesu.
Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu ve 3. čtvrtletí meziročně klesly o 4,3 % a hlavní podíl na tom měla opět změna zásob [6] . Kapitálové výdaje celkem přispěly ve směru poklesu HDP 1,1 p. b. [7] Samotné výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (investice) ale ve 3. čtvrtletí meziročně rostly o 3,3 %. Mezičtvrtletně se pokles výdajů na tvorbu hrubého kapitálu prohloubil na −1,8 % a přispívala k tomu změna zásob i oslabení investiční aktivity (−0,3 %). Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu ukazuje, že ve 3. čtvrtletí meziročně zaostávaly výdaje na produkty duševního vlastnictví (−5,7 %), na ostatní budovy a stavby (−4,8 %) i na obydlí (−2,9 %, investice v této oblasti meziročně klesly pošesté v řadě). Tyto poklesy naopak vyvažoval výrazný meziroční růst investic do ICT a ostatních strojů a zařízení (16,7 %) a do dopravních prostředků a zařízení (20,5 %). Mezičtvrtletně se prudce propadly investice do obydlí (−7,5 %) a snížily se také výdaje na předměty duševního vlastnictví (−2,9 %). Oproti tomu rostly investice do dopravních prostředků a zařízení (3,7 %) a do ICT a ostatních strojů a zařízení (3,4 %). Mírně mezičtvrtletně rostly také výdaje na ostatní budovy a stavby (0,4 %).
|
[6] Změna zásob (v běžných cenách a sezónně neočištěná) ve 3. čtvrtletí 2022 dosáhla 130,2 mld. korun. Od té doby jsou zásoby postupně rozpouštěny a ve 3. čtvrtletí změna zásob dosáhla 79,3 mld. korun.
[7] Příspěvky ke změně HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
Export i import zboží a služeb klesal
Ve 3. čtvrtletí se vývoz zboží a služeb reálně meziročně snížil o 0,5 % [8] , poprvé po šesti čtvrtletích nárůstů. Klesal export zboží (−1,5 %), zatímco u služeb pokračoval růst (5,1 %). Dovoz zboží a služeb se meziročně propadal výrazněji než vývoz (−1,8 %). Hluboký pokles se týkal importu zboží (−4,1 %), zatímco u služeb dovoz silně rostl (12,4 %). Zahraniční poptávka stále mírně přispívala ve směru meziročního růstu HDP (0,3 p. b.). Mezičtvrtletně se vývoz zboží a služeb reálně snížil o 1,2 %, zatímco dovoz o 1,1 %. Tento drobný rozdíl v dynamice stál za negativním příspěvkem zahraniční poptávky k mezičtvrtletnímu růstu HDP. Vývoz zboží mezičtvrtletně klesl o 2,2 %, zatímco u služeb export vzrostl o 4,0 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 3. čtvrtletí dosáhla 91,5 mld. korun. Meziročně tedy došlo ke zlepšení o 60,1 mld. korun. Z toho přebytek obchodu se zbožím vykázal meziroční růst o 66,1 mld. korun, zatímco bilance služeb se o 6,1 mld. zhoršila. Mezičtvrtletně se bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami téměř nezměnila. Pokles přebytku zahraničního obchodu se zbožím byl zcela vykompenzován zlepšením přebytku obchodu se službami.
[8] Podle metodiky čtvrtletních národních účtů (vývoz a dovoz v ocenění FOB/FOB). Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách a po sezónním očištění.
Hrubá přidaná hodnota meziročně i mezičtvrtletně klesala
Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 3. čtvrtletí meziročně zaostávala o 0,1 %. V meziročním srovnání přetrval citelný rozdíl mezi dynamikou HPH a HDP [9] . Na téměř meziroční stagnaci HPH má podíl protichůdné působení služeb a průmyslu. Služby přispívaly celkově ve směru růstu HPH, když u nich převážil meziroční přírůstek HPH informačních a komunikačních činností (4,4 %), profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (2,2 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (2,5 %). Jen mírně rostla HPH ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (0,5 %) a v ostatních činnostech (0,4 %). Naopak se meziročně propadlo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (−1,1 %), které nejvíce závisí na poptávce domácností, a zaostávaly také činnosti v oblasti nemovitostí (−0,5 %). Hrubá přidaná hodnota průmyslu jako celku se poprvé po šesti čtvrtletích propadla (−1,6 %) a do poklesu se dostal i zpracovatelský průmysl (−0,3 %), který předtím vyvažoval úpadek ostatních průmyslových odvětví. HPH ve stavebnictví meziročně klesla o 0,4 %, čímž se série meziročních propadů protáhla na celé dva roky. V zemědělství, lesnictví a rybářství HPH meziročně zaostávala o 1,6 %. Mezičtvrtletně HPH klesla o 0,4 %. Propadala se HPH ve stavebnictví (−1,0 %), ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (−0,8 %), ve zpracovatelském průmyslu (−0,7 %), v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (−0,6 %), v informačních a komunikačních činnostech (−0,5 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (−0,3 %). HPH stagnovala v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech a v ostatních činnostech. Blízko stagnace se pohyboval mezičtvrtletní přírůstek HPH v činnostech v oblasti nemovitostí (0,2 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (0,1 %).
[9] Výrazný rozdíl mezi dynamikou HPH a HDP byl způsoben vlivem různého ocenění HDP a HPH. Hrubá přidaná hodnota je oceněná v základních cenách, zatímco HDP je vyjádřen ve skutečných cenách. Aktuálně se v těchto rozdílech projevují zejména klesající daňové výnosy související s propadající se spotřebou. Dílčí vliv mohou mít také dotace zachycující stropy cen elektřiny, které byly ve 3. kvartálu meziročně vyšší.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Tekuté zlato pod tlakem: Ceny olivového oleje na rekordních hodnotách
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Benzín poprvé od začátku roku zlevňuje! Kam až ceny klesnou?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Mgr. Timur Barotov, BHS
Nejdůležitejší body z letošního sjezdu akcionářů Berkshire Hathaway
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři