V tomto
roce inflace setrvale klesala až do října, což je dáno ale čistě statistickým efektem. Srovnávací základna, která byla hlavním důvodem poklesu
inflace během celého
roku, tak měla tentokrát opačný účinek.
Inflace vzrostla na 8,5 %, což je vyšší hodnota, než očekávala naše i tržní
prognóza. Pokud by do výpočtu nebyl promítnut pro poslední čtvrtletí minulého
roku platný tzv.
úsporný tarif, tak by
inflace činila 5,8 %.
Meziměsíčně cenová hladina stoupla o 0,1 % zejména díky
růstu cen v oddíle
potraviny a nealkoholické nápoje. Nejvíce stouply cen vajec (+10,8 %), které naopak v září zaznamenaly nejvyšší pokles. Následují polotučné trvanlivé
mléko (+5,8 %), máslo (+5,0 %),
vepřové maso (+5,0 %),
ovoce (+3,0 %) a
zelenina (2,2 %). Před začátkem zimní sezóny došlo k tradičnímu nárůstu cen oděvů (+2,2 %) a obuvi (+3,2 %). Ovšem údaje z
maloobchodu naznačují, že Češi se nákupům na zimu zatím relativně vyhýbají. Podobně jako v září bylo i v říjnu zjištěno snižování cen v oblasti
bydlení, kde klesly
ceny zemního plynu (-3,0 %),
elektřiny (-1,7 %) a
tepla a teplé
vody (-0,8 %). Z
potravin nejvíce poklesly
ceny brambor (-5,4 %),
cukru (-5,2 %), jogurtů (-3,8 %) či drůbežího masa (-2,3 %), rovněž došlo ke snížení cen nealkoholických nápojů o 2,0 %.
Dle očekávání v říjnu došlo k opětovnému nárůstu
inflace, ale to je dáno nižší srovnávací základnou z minulého
roku a pokud bychom tento efekt nebrali v potaz,
inflace by i v říjnu poklesla. V listopadu i v prosinci bude působit stejný efekt, a tak se
inflace bude pohybovat
nad 7 %. Pro celý
rok 2023 očekáváme průměrnou
inflaci těsně pod 11 %.
Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.