Základní stavební prvek digitalizace

Internet v mobilu v roce 2022 používalo 77 % osob starších 16 let. Sociální sítě už dávno nejsou doménou mladých, a Česko patří mezi evropskou špičku v online nakupování a internetovém bankovnictví. Více se dozvíte v článku, který byl publikován v časopise Českého statistického úřadu STATISTIKA&MY.

---

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

---

Ve druhém čtvrtletí roku 2022 bylo k internetu připojeno již 85 % českých domácností. Zatímco inter net se nachází již ve všech domácnostech s dětmi a v mladých domácnostech bez dětí, z domácností seniorů (osob starších 65 let) měla přístup k internetu jen každá druhá. Již pár let je také trendem, že domácnosti využívají více přenosné než stolní počítače. Zatímco stolní počítač měla v roce 2022 jenom třetina domácností (před deseti lety to byla polovina), notebook používaly dvě třetiny domácností (v roce 2012 jen třetina). Počítači, hlavně těmi přenosnými (notebooky a tablety), jsou výrazně častěji vybaveny domácnosti s dětmi a bezdětné domácnosti osob mladších 40 let.

Chytrá zařízení na vzestupu

V posledních letech výrazně vzrostl podíl domácností s chytrou televizí, ve které lze sledovat nejen běžné televizní vysílání, ale díky připojení k internetu v ní lze pouštět vysílání zpětně nebo sledovat YouTube či Netflix. V roce 2022 používalo chytrou televizi již 44 % domácností v porovnání s 11 % v roce 2016. I v tomto případě platí, že chytrá zařízení si našla cestu především do mladých bezdětných domácností a také do rodin s dětmi. Například televize s připojením k internetu byla v roce 2022 přibližně jen v každé desáté domácnosti seniorů, ale v rodinách s dětmi i v mladých bezdětných domácnostech ji mělo šest domácností z deseti.

Mezi digitální technologie, které se dnes používají v domácnostech, nepatří jen chytrý telefon, chytrá televize, počítač nebo internet, ale také zařízení tzv. internetu věcí obsluhovaná přes aplikace na mobilním telefonu. V roce 2022 používalo zařízení na ovládání spotřeby energií, např. chytrá topení nebo světla, 6 % českých domácností, před dvěma lety to byla 3 %. Téměř trojnásobně vzrostlo používání chytrých domácích spotřebičů, např. robotických vysavačů propojených s aplikací v mobilu. Ty mělo v minulém roce 8 % českých domácností a stejné procento domácnostípoužívalo chytré alarmy, detektory kouře a obdobná bezpečnostní zařízení. Uvedená zařízení mají mnohem častěji domácnosti s vyššími příjmy. Např. chytrá zařízení na ovládání spotřeby energií používá 15 % z pětiny nejbohatších domácností, ale pouze 1 % z pětiny nejchudších domácností.

Využívání internetu akcelerovaly chytré mobily

Vcelku očekávatelné zjištění je, že osoby, které internet v Česku nepoužívají, najdeme převážně mezi starší generací. Z přibližně 1 300 tisíc lidí starších 16 let, kteří loni internet nepoužívali, bylo 95 % starších 55 let. Zbytek tvořily mladší osoby bez maturity. Zatímco v mladších věkových kategoriích již několik let používá internet téměř každý, u starších ročníků se podíl uživatelů stále zvyšuje. Za posledních pět let vzrostl u osob nad 55 let z jedné poloviny v roce 2017 na téměř dvě třetiny v roce 2022. A u nejstarších spoluobčanů ve věku 75 a více let se podíl dokonce zdvojnásobil na 30 %.

Zajímavostí je, že mezi uživateli internetu je dnes již stejný počet osob starších 55 let jako těch mladých ve věku 16 až 34 let. V obou případech jsou to cca2 miliony. Na základě dosavadních trendů vývoje se dá předpokládat, že internet bude v příštích letech používat stále více českých seniorů, a to především ve věku 65 až74 let. Příkladem nám mohou být státy severní Evropy, kde je již v současnosti podíl uživatelů internetu mezi seniory vysoký. Například v Dánsku a ve Švédsku používá internet již přibližně 90 % seniorů ve věku 65 až74 let a v Norsku či na Islandu téměř každý.

V Česku v roce 2022 internet používalo 60 % osob v této věkové kategorii a v Bulharsku, Řecku či Chorvatsku to bylo jen kolem 40 %.Impulzem pro další rozšíření internetu i mezi starší generací se staly chytré telefony. Kombinace těchto dvou technologií ve spojení s rychlou mobilní sítí, umožňující snadnější a rychlejší přístup k velkému množství informací téměř kdykoliv a odkudkoliv, zapůsobily jako hlavní hnací síla dalšího rozvoje digitalizace naší společnosti. V roce 2022 mělo chytrý telefon 80 % a internet v mobilu používalo 77 % Čechů starších 16 let. Za posledních deset let vzrostl počet uživatelů internetu v mobilu více než šestkrát, a sice z jednoho milionu v roce 2012 na 6,6 milionu v roce2022.

Mezi mladými ve věku 16 až 44 let má chytrý telefon a internet v mobilu téměř každý. Oproti tomu z lidí starších 75 let využívalo internet na svém mobilním telefonu jen 15 %. Ze sta uživatelů internetu v mobilu tvořili v roce 2012 mladí ve věku 16 až 34let dvě třetiny. O deset let později, vlivem rozmachu používání internetu i mezi střední a starší generací, jejich podíl klesl na jednu třetinu. Během pěti let se totiž podíl osob používajících internet v mobilu ve věku 55 až 74 let ztrojnásobil, a to z 20 % v roce2017 na téměř 60 % v roce 2022. Díky tomu dnes osoby v této věkové kategorii tvoří již pětinu ze všech uživatelů internetu v mobilu v Česku v porovnání s desetinou v roce 2017.

Poslední roky dochází také k masivnějšímu využívání nositelné elektroniky propojené přes aplikace s mobilním telefonem, jako jsou například chytré hodinky, fitness náramky či bezdrátová sluchátka, a to především mezi mladými lidmi. Některou formu nositelné elektroniky mělo v roce 2022 v České republice 44 % osob v porovnání s 32 % v roce 2020.Z mladých lidí ve věku 16–34 let mělo elektroniku připojenou k mobilnímu telefonu nebo přímo k internetu téměř 80 %. U lidí ve věku 55 až 74 let to byla méně než pětina.

E-maily jsou stále populární

Stejně jako roste počet lidí využívajících internet, roste i různorodost aktivit, které lidé na internetu vykonávají. Dnes je běžné prostřednictvím internetu nakupovat, spravovat své finance či se bavit hraním her, sledováním videí nebo třeba čtením online zpráv, což je mezi Čechy populární.

Zatímco na využívání internetu obecně má vliv především věk, příjmy či vzdělání, v případě aktivit na internetu vstupuje do hry také kulturní kontext, infrastruktura a dostupnost jednotlivých služeb a aplikací online. K velkým změnám ve využívání internetu došlo rovněž v důsledku pandemie koronaviru. Přesto nejoblíbenější skupinou činností provozovaných na internetu zůstává komunikace a vyhledávání informací. Lidé ale začali ve větší míře sledovat placené pořady, nakupovat či vyhledávat informace o zdraví.

Zvýšil se také počet těch, kteří přes internet komunikují s úřady, využívají online vzdělávání či internetové bankovnictví. Po mnoho let byla jednou z nejzásadnějších činností na internetu e-mailová komunikace. Dnes má mnoho konkurentů, přesto i v roce 2022 v Česku používalo e-mail pro soukromé účely 86 % obyvatel ve věku 16 až 74 let, což byli téměř všichni, kteří používají internet. Jde o jeden z nejvyšších podílů v rámci zemí EU. Především mladí lidé však využívají pro komunikaci také aplikace pro chatování, zasílání zpráv, sdílení fotografií či videí, jako např. Messenger nebo WhatsApp. Tyto aplikace jsou nejčastěji používány na mobilním telefonu a tabletu. V nejmladší věkové kategorii 16–24 let zasílají zprávy přes chat téměř všichni (98 %). Hodně používají tyto aplikace také ženy na mateřské či rodičovské dovolené – v roce 2022 z nich tímto způsobem komunikovalo 95 %. Z řad seniorů zasílá zprávy přes internet necelá třetina.

Sociální sítě oslovují i střední generaci

Obrovský rozmach zaznamenalo také používání sociálních sítí, a to již i u střední generace. V Česku v roce 2022 používalo sociální platformy jako Facebook či Instagram přibližně 5 milionů osob v porovnání se 3 miliony v roce 2013. Mezi mladými lidmi je používá téměř každý, v roce 2022 to bylo 95 % osob ve věku 16 až 34 let. Ale i ve věku 35 až 54 let používá sociální sítě více než 70 % osob. Nejvíce uživatelů sociálních sítí měli v roce 2022 v Dánsku, kde je používalo 87 % osob ve věku 16 až 74 let. V Česku sociální sítě používaly téměř dvě třetiny osob ve věku 16 až 74 let, což je více, než byl průměr za země EU27 (58 %).

Výrazně více, než je evropský průměr, používají u nás sociální sítě především mladí lidé. Stejný jev můžeme sledovat také v Maďarsku, Dánsku a na Kypru. Naproti tomu je v Česku, v Německu a ve Francii nejmenší podíl uživatelů sociálních sítí ve věku 55 až 74 let. Vzhledem k nárůstu oblíbenosti sociálních sítí se přes ně snaží udržovat kontakt se svými zákazníky také firmy. V roce 2021 měla profil na sociálních sítích v České republice polovina firem s deseti a více zaměstnanci, v případě velkých firem s 250 a více zaměstnanci to bylo dokonce 83 %.

Platit za obsah se nám moc nechce

Zprávy na internetu čte v Česku téměř každý uživatel internetu bez ohledu na věk či pohlaví. V roce 2022 sledovalo aktuální zpravodajství na internetu 83 % české populace ve věku 16 až 74 let. Pokud někdo na internetu nečte online zpravodajství, pak jsou to mladí lidé. Z věkové skupiny 16 až 24 let tak nečinilo 16 %. Mladí čerpají zprávy především ze sociálních sítí. Naopak, čeští senioři ve věku 65 až 74 let, kteří jsou na internetu, čtou online zprávy téměř všichni, a jejich podíl je u nás ze všech zemí EU27 nejvyšší. Přestože v Česku čte zprávy online 9 uživatelů internetu z 10, drtivá většina vyhledává články výlučně na volně dostupných zpravodajských serverech. Články na zpoplatněných stránkách četlo v roce 2022 pouze 3,5 % Čechů starších 16 let.

Internet se pomalu stává, především pro mladší generaci, i hlavní platformou, přes níž poslouchají hudbu a sledují filmy a videa. V roce 2022 téměř tři čtvrtiny Čechů ve věku 16 až 74 let sledovaly videa na YouTube nebo na podobných platformách určených ke sdílení obsahu s dalšími uživateli. Mezi mladými to bylo dokonce 94 %. Hudbu na internetu pak poslouchala v průměru více než polovina lidí, mezi mladými pak až na výjimky každý. V roce 2022 zaplatila za poslech či stažení hudebních nahrávek přes internet v Česku zhruba desetina osob, což je ale dvakrát více než před dvěma lety. Nejvíce tyto služby (např. Spotify Premium či iTunes) využívají mladší lidé mezi 16 a 34 lety. Podíl osob platících za poslech hudby přes internet v této kategorii dosáhl v roce 2022 jedné čtvrtiny. Pořady na placených kanálech, jako jsou Netflix či HBO Go, sledovala v Česku v roce 2022 téměř čtvrtina osob ve věku 16 až 74 let v porovnání s cca jednou desetinou před dvěma lety. Mezi mladými ve věku 16 až 34 let to bylo v roce 2022 téměř 40 %.

Přestože u většiny aktivit na internetu již Česko převyšuje průměr EU, v případě využívání placených služeb k poslechu hudby či sledování videí, i přes výrazné nárůsty v posledních letech, stále za většinou členských zemí výrazně zaostává. V roce 2022 za možnost sledovat pořady (videa, seriály a filmy) na internetu platilo přibližně 70 % Nizozemců a Švédů nebo dvě třetiny Dánů a Finů, zatímco Čechů jen čtvrtina.

V nakupování a bankovnictví jsme nad průměrem EU

Internet neslouží jen k zábavě, ale i k praktickým činnostem. Mezi Čechy roste např. obliba online nakupování a internetového bankovnictví, v nichž v EU patříme mezi špičku. Počet uživatelů internetového bankovnictví se u nás mezi lety 2012 a 2022 zvýšil na dvojnásobek a přesáhl 6 milionů. To odpovídá téměř 80 % osob ve věku 16 až 74 let.

V Německu a na Slovensku se tento podíl nedostal ani na 50 %. Stoupá rovněž obliba elektronické komunikace občanů s veřejnou správou, což je nepochybně i jeden z důsledků situace okolo pandemie. Kladně na otázku, zda v posledních 12 měsících využili internet pro komunikaci s úřady či jinými institucemi veřejné správy, loni odpovědělo 63 % občanů. Nejčastěji vyhledávali informace na webových stránkách nebo vyplňovali a odesílali přes web elektronické formuláře.

---

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

---

Martin Mana
Ředitel odboru Statistik rozvoje společnosti
Český statistický úřad