Island - ekonomika a finance Islandu

Island je 36. evropskou a nejmenší severskou ekonomikou. Ze severských zemí byl pandemií zasažen nejvíce, protože struktura jeho hospodářství se nejvýrazněji opírala o turistický ruch. V krizovém roce 2020 se ekonomika propadla o 6,5 %. Již v následujícím roce se však s hodnotou 4,3 % vrátila na růstovou trajektorii a i výhled na další roky naznačuje, že se z recese zotavila rychleji, než se předpokládalo. Rychlý návrat turistů na Island plus růst výkonů a zisků hliníkářského průmyslu a rybolovu jsou hlavními příčinami pozitivního vývoje ekonomiky. Vláda plánuje investovat do modernizace a rozšíření energetické (větrné parky, modernizace geotermálních a vodních elektráren) a dopravní infrastruktury (tunely, mosty, rozšíření letiště). Pokračuje výstavba rozsáhlé národní nemocnice. Díky využívání geotermální energie se Islandu výrazněji nedotkl nárůst cen plynu. Island se chce stát jedním z lídrů zelené tranzice díky svému know-how v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Dlouhodobými výzvami ekonomiky jsou zejména stárnutí populace, nedostatek pracovních sil, slabý růst produktivity práce, malá diverzifikace vývozu a vysoká závislost na dovozu. Míra nezaměstnanosti se vrátila do předpandemických mezí (kolem 4 %) a v nejbližších letech se neočekávají výrazné výkyvy. Island se potýká s vyšší mírou inflace – ta aktuálně dosahuje nejvyšších hodnot za posledních 10 let (8,3 % v roce 2022), očekává se nicméně její pokles na 5,1 % v roce 2023.