mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Černá Hora, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Černá Hora z hlediska velikosti 167. ekonomikou světa, s populací 622 tisíc obyvatel, s HDP na osobu 7 896 EUR. Je silně závislá na dovozu a cestovním ruchu, po propadu v roce 2020 způsobeným špatnou turistickou sezónou v důsledku pandemie covid-19, využila země příznivou epidemiologickou situaci k oživení ekonomiky v roce 2021. Cestovní ruch tvoří přes 20 % HDP, i proto rok 2020 zaznamenal propad ekonomiky o 15,3 %. Turistická sezóna 2021 přinesla oživení ekonomiky i snížení nezaměstnanosti (v říjnu 2021 bylo o 37 tisíc víc zaměstnaných než ve stejném období 2020). Očekává se, že HDP v roce 2022 dosáhne růstu až 13,4 %, přičemž je očekáván průměrný reálný růst ve výši 5 % ročně v následujících třech letech.

Černá Hora má výrazný potenciál v oblasti cestovního ruchu, ale i v sektoru energetiky, zemědělství a ICT. Strategickým cílem země je rozvoj a implementace digitálně založeného, zelenějšího, silnějšího a odolnějšího ekonomického růstu prostřednictvím diverzifikace ekonomiky.

Běžný účet je dlouhodobě v deficitu. V současné době probíhá implementace programu „Evropa sad“, který zavedl hrazení sociálních a zdravotních dávek ze státního rozpočtu, dále zvýšené důchody a zavádění příspěvků na děti. Cílem programu je zamezit emigraci mladých lidí, zvýšit porodnost, ale i spotřebu společnosti (která mj. činí cca 73 % HDP).

Černá Hora - Hospodářské ukazatele

MPO, Monstat, OECD, IMF

Černá Hora 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -15,5 13,4 6,4 5,1 4,5
Průmyslová produkce (% změna) -0,9 7,4 5,2 6,2 5,9
Veřejný dluh (% HDP) 105,3 85,5 76,6 73,2 69,9
Míra inflace (%) -0,3 2,1 2,3 1,8 1,5
Populace (mil.) 0,6 0,6 0,6 0,6
Nezaměstnanost (%) 20,48 24,73 *23,91 -
HDP/obyv. (USD, PPP) 11 994,0 13 313,0 14 421,0 15 302,0 16 152,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -1,2 -0,45 - -
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -1,6 -1,9 -2,2 -2,3 -2,5
Exportní riziko OECD 7/7 7/7 7/7 - -
Konkurenceschopnost - -

Vývoj HDP

Černá Hora 6,2 -15,5 10,2 4,7 3,4
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

Podíl sektorů

zemědělství 14,1
průmysl 24,9
služby 61,0

Černá Hora - Import dle zemí

Srbsko 19,8
Čína 10,4
Německo 9,7
Itálie 6,4
Bosna a Hercegovina 5,7

Černá Hora - Import dle zboží

Celkem 2,4
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 0,1
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 0,1
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 0,1
Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné 0,1
Nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný 0,1

Černá Hora - Příležitosti pro český export

Dopravní průmysl a infrastruktura

Černá Hora je stejně jako ostatní státy regionu členem mezinárodní organizace Transport Community. Země se zavázala postupně přijmout veškeré závazky i evropské standardy v této oblasti a usilovat o propojenost regionu. Vláda v lednu 2022 zveřejnila seznam prioritních infrastrukturních projektů, mezi něž patří budování rychlostních silnic a dálnic, další výstavba a modernizace železničních tratí nebo modernizace přístavu v Baru.

Cílem mezinárodní organizace Transport Community je dosáhnout regionálního propojení všech zemí ZB, urychlit veškerý tranzit a odstranit problematická místa (např. spojováním kontrol na hraničních přechodech a zjednodušováním administrativy).

Pro Černou Horu je v tomto ohledu zásadní a příležitosti pro firmy by mohly spočívat v:

  1. Modernizaci a zvyšování kapacity propojení přístavu v Baru železnicí s Bělehradem.
  2. Dalším budování a modernizaci železničních tahů např. směrem na Záhřeb.
  3. Dalším budování a vybavování dálnic k úseku severně od Podgorice i na jih až k obchvatu Budvy.
  4. Modernizaci a rozšiřování ostatní silniční sítě, která je nedostatečná a staví se v náročném terénu s množstvím tunelů, mostů apod.

Pro oblast dopravy je plánováno v aktuálních vládních programech 14 projektů s několika dílčími projekty v celkové hodnotě 3,7 mld. EUR. Seznam zahrnuje všechny čtyři zbývající úseky dálnice Bar-Boljare, které si vyžádají 1,7 miliardy EUR. U úseku Bar Đurmani - Farmaci byla uvedena částka 440 mil. EUR, u Farmaci - Smokovac 233 mil. a u části od Andrijevice k hranici se Srbskem 731 mil. EUR. Pro všechny tyto úseky existuje pouze územní plán koridoru budoucí trasy, ale nejsou dořešeny koncepční návrhy ani majetkové záležitosti. Na úsek Mateševo ????- Andrijevica, na který vláda počítá s výhodnými evropskými úvěry a se zahájením výstavby na konci letošního roku, je potřeba 295 mil. EUR.

Na seznamu vládních záměrů je i tzv. „pobřežní varianta Jadransko-jónské magistrály – rychlosilnice podél černohorského pobřeží“, jejíž stavební náklady se odhadují celkem na miliardu a 13 mil. EUR a skládá se ze sedmi podúseků. Pouze podúsek, most přes Boku Kotorskou za 68 mil. EUR je ve fázi dokončování dokumentace, zbytek je stále v různé fázi přípravy.

V plánu je také prohloubení dna ve vodách Přístavu Bar a zlepšení přístavní infrastruktury ve výši 30,5 mil. EUR, také modernizace letiště Podgorica v hodnotě 94,8 mil. EUR a letiště Tivat v hodnotě 72,1 mil. EUR.

Na vládním seznamu je také rekonstrukce zbývajících úseků železnice z Baru až k hranici se Srbskem, která si vyžádá dalších 246,5 mil. EUR, a také modernizace železnice Podgorica-Tuzi na hranici s Albánií v hodnotě 84,4 mil. EUR.

Na vládním seznamu je i rychlostní silnice Podgorica - Nikšić - Sarajevo s několika dílčími úseky, která si vyžádá 275 mil. EUR a která je v návrhu částečného financování z evropských fondů. V plánu je také výstavba železnice Nikšić - Trebinje v hodnotě 180 mil. EUR.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

V zemi se pomalu prosazují evropské přístupy ve vodohospodářství a odpadním průmyslu.

Hospodaření s odpadní vodou, její čištění a využívání užitkové vody je teprve v začátcích. Většina municipalit vnímá problém s hospodařením s odpadními vodami v jejich oblastech, nemají čističky odpadních vod a někde ani kanalizaci. Řešení otázky ztěžuje kamenité podloží.

Ve skupině označené jako sektor ochrany životního prostředí je v aktuálním vládním programu 79 projektů, zahrnující investice do vodovodů, kanalizačních sítí, sanitárních skládek apod. v celkové hodnotě 811 mil. EUR. Na několik projektů v oblasti zlepšení zásobování vodou je plánováno 123,6 mil. EUR. Speciálním programem je výměna azbestového potrubí ve vodovodech v několika obcích, a hodnota projektu se odhaduje na 146 mil. EUR. Na rekonstrukci vodovodní sítě v Cetinji je spolu se snížením nákladů na elektřinu pro čerpadla plánováno 11,3 mil. EUR.

Na výstavbu nebo rekonstrukci kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod je v několika obcích vyčleněno asi 270 mil. EUR. Pro obec Ulcinj je plánována výstavba kanalizační sítě, zařízení na čištění a čištění kanálu Port Milena v celkové hodnotě 55 mil. EUR. Na výstavbu regionální skládky s recyklačním centrem v Bijelo Polje je plánováno 33 mil. EUR a na podobnou v Nikšići 60 mil.. Na rozšíření hygienické skládky Možura, kompostování odpadů a plynové elektrárny je uvedena požadovaná částka 22 mil. EUR. Na seznamu jsou i projekty na ochranu a revitalizaci Plavského jezera s 18,6 mil. a Biogradu s mil. EUR.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Místní firmy konkurují italské, srbské a chorvatské produkci, pěstují se zde ovoce, zelenina, víno, olivy. Chová se dobytek.

Místní firmy jsou dosud zastíněny konkurencí producentů v regionu, hledají způsoby, jak využít příznivé přírodní podmínky, rozvinout své technologie, dohnat konkurenci (např. řeckou či italskou) a získat své místo na trhu (vinařství, olivy, ovoce, zelenina, mléčné produkty). To představuje příležitost pro celé technologické celky a know-how v této oblasti.

Existují příležitosti pro dodávky zemědělských strojů, traktorů, zařízení, zemědělských a zpracovatelských technologií, genetického materiálu. Vzhledem k malému trhu by větší šanci na úspěch v této oblasti měly projekty zamýšlené od začátku jako regionální.

ICT

Černá Hora deklarovala snahu rozšířit svůj záběr z turistiky také na chytré technologie. Příležitostí jsou systémy pro řízení dopravy, parkování, v IT systémech pro veřejnost i při řízení soustav domovních čistíren odpadních vod či pro informace a systémy hrazení MHD.

Největší plánované investice oznámené ve vládních prioritních projektech souvisí s výstavbou a založením Mezinárodního institutu pro udržitelné technologie v jihovýchodní Evropě v celkové výši 200 mil. EUR. Dokumentace je zatím ve fázi příprav.

Na investice do digitální infrastruktury jsou vypsány tři projekty - datové centrum orgánů státní správy za 4,5 mil. EUR, rozvoj infrastruktury pro širokopásmový přístup k internetu za 56 mil. EUR a širokopásmová síť státních orgánů za 3 miliony EUR.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie koronaviru ukázala zásadní význam modernizace vybavení a fungování zdravotnictví, potřebu přenosu know-how a znalostí i vybavení.

Seznam zamýšlených projektů v oblasti zdravotnictví je stavěn na částce zhruba 145 mil. EUR. Nejcennějším projektem je výstavba nové nemocnice v Podgorici za 50 mil. EUR, nového pohotovostního centra v Podgorici za 27 mil. EUR, zdravotního střediska v městské čtvrti City Kvart za 10 mil. EUR, Kliniky infekčních nemocí a Dermatovenerologické kliniky za 8,5 mil., nemocnice v Pljevlji za 6,7 ??mil. EUR, Klinika duševního zdraví za 6 mil. EUR atd.

Na několik projektů v oblasti vzdělávání je plánováno 190 mil. EUR. 13 mil. je plánováno na projekty ve vysokoškolském vzdělávání, týkají se rekonstrukce studentských kolejí v Podgorici a Cetinji a také Hudební a dramatické akademie v Cetinji. Na výstavbu nových či rekonstrukci stávajících základních škol je uvedena částka 92,5 mil. EUR. V Podgorici je plánována výstavba pěti nových základních škol – City Kvart, Zabjelo, Stari Aerodrom, Tuški put a Masline, dále Igalo, Tivat, Karabuško polje u Tuzi a Radovići u Tivtu. Na výstavbu a rekonstrukci středních škol je uvedena částka 28,8 mil. EUR, v plánu je výstavba pouze dvou nových - druhé střední školy v Podgorici a nové střední školy v Baru.

Energetický průmysl

Dosud nevyužitá je solární energie. Tepelná elektrárna Pljevlja je hlavním zdrojem elektrické energie, ale její celková modernizace nebyla schválena, budou se muset hledat jiné zdroje. V zemi funguje několik vodních elektráren, vláda se však rozhodla další nepodporovat.

V oblasti energetiky vláda za jako prioritní ohlásila 13 projektů s několika dílčími projekty v celkové hodnotě jedné miliardy a 61 mil. EUR. Nejcennějším projektem je výstavba vodní elektrárny Komárnica, jejíž stavební náklady se odhadují na 271 mil. EUR. Projekt patří mezi priority a příprava technické dokumentace je ve finální fázi. Podle dřívějšího oznámení by Elektroprivreda postavila tuto vodní elektrárnu z vlastních peněz a prostřednictvím výhodných úvěrů.

Na seznamu je i výstavba jadransko-jónského plynovodu, tedy úseku přes Černou Horu, jehož hodnota se odhaduje na 210 mil. EUR. Projekt je na samém začátku přípravy. V plánu je také rekonstrukce Tepelné elektrárny Pljevlja, která se odhaduje na 61 mil. EUR a na kterou byla dokončena dokumentace a dokončena výběrová řízení. Ještě v listopadu 2019 byl pro tento projekt vybrán čínský DEC s domácími partnery Bemax, BB Solar a Permonte. Kvůli opomenutím v dřívějším plánování této investice dochází ke změně projektu, což prodraží, a celý případ byl předán státnímu zastupitelství. V plánu je také výstavba větrného parku Gvozd za 61 mil. eur, pro který je příprava dokumentace ve finální fázi, a také plovoucí solární elektrárny na jezeře Slano v hodnotě 50,4 mil. EUR, jejíž plánování je v počáteční fázi. Na několik projektů rozšíření a zlepšení přenosové a distribuční sítě je plánováno 210 mil. EUR. Instalace nového bloku ve vodní elektrárně Perućica bude stát 26,5 mil., pokračování solari projektu 10 000 plus 71,8 mil. a zlepšení energetické účinnosti ve veřejných budovách 104 mil. EUR.

Stavební průmysl

Vláda oznámila své záměry ve stavbě, rekonstrukci a modernizaci budov.

Vláda do prioritních programů v této oblasti zahrnuje investice do nových budov pro státní služby, např. věznice v Mojkovci v hodnotě 27 mil. EUR, renovace stávající věznice ve Spuži 14 mil. EUR, na výstavbu budov pro Nejvyšší soud a základní soudy v Podgorici a Baru 12,3 mil. EUR, nové budovy státního zastupitelství 8, 2 mil. EUR, nové budovy parlamentu Černé Hory 22 mil. eur atd.

Na rekonstrukci a modernizaci kulturních zařízení a ochranu kulturních statků je plánováno několik projektů v hodnotě 72 mil. EUR. V seznamu jsou také čtyři projekty v oblasti sportu - sportovně-rekreační centrum v Kolašinu (1,1 mil. EUR), otevření bazénu Škver – Herceg Novi (217 tisíc EUR), rekonstrukce sportovní haly - Berane (2,3 mil. EUR) a výstavba atletického stadionu v Podgorici za 2,6 mil. EUR.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 10:48  Jarní mrazy a měnová politika Research (Česká spořitelna)
Pá 10:32  Monetary developments in the euro area: March 2024 ECB (ecb.europa.eu)
Pá   8:56  Nezaměstnanost v Maďarsku klesla (26.4.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688