Ekonomika se vrací do běžnějších kolejí. Covidová pandemie silně poznamenala chod domácí i globální ekonomiky.

Ohlédnutí za předchozími dvěma roky v české ekonomice z pohledu sektorových účtů.

Covidová pandemie silně poznamenala chod domácí i globální ekonomiky. Nejviditelnějším projevem ve statistice sektorových účtů se stal prudký nárůst úspor domácností, změny se však nevyhnuly ani dalším sektorům. V některých aspektech se ekonomika vrací do předpandemických kolejí, došlo ale také k událostem, které mohou mít dlouhodobější dopad.

Stabilizace nefinančních podniků pomocí dotací

Příchod pandemie se na jaře 2020 projevil hlubokým propadem hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků o 83,0 mld. Kč, reálný pokles dosáhl 14,1 %. Ve druhém čtvrtletí 2020 k poklesu nejvíc přispívaly uzavírky v průmyslu. Ty se v dalších vlnách pandemie neopakovaly a tíha krize pak nejvíc dopadala na služby a obchod. Podle dostupných údajů se sice ekonomika zotavuje, zatím se ale nepodařilo nabranou ztrátu zacelit a HPH nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí 2021 reálně zaostávala za předkrizovou úrovní.

Se stabilizací ekonomické situace podniků souviselo ve druhém čtvrtletí 2020 prudké zvýšení objemu poskytovaných dotací. Ty zahrnovaly například platby v rámci programů Covid nájemné nebo Covid ubytování. Ve druhém čtvrtletí 2020 bylo vyplaceno meziročně o 14,6 mld. Kč dotací více a vrcholu dosáhly dotace na přelomu let 2020 a 2021. Ve čtvrtém čtvrtletí byly dotace meziročně vyšší o 18,3 mld. Kč a v prvním čtvrtletí 2021 o 23,8 mld. Kč. Potřeba krizové podpory se následně snížila, přesto však zůstala položka dotací ve třetím čtvrtletí 2021 výrazně vyšší, než bývá pro tento kvartál obvyklé.

Znatelně zbrzdila investiční aktivita nefinančních podniků, která je velmi citlivým indikátorem nálad a obav ohledně budoucího ekonomického vývoje. S výjimkou druhého čtvrtletí 2021 se výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu nefinančních podniků meziročně propadaly, míra investic, tedy podíl investic na hrubé přidané hodnotě, tak v průběhu posledních dvou let klesla na rekordně nízkou úroveň. Ve třetím čtvrtletí sezonně očištěná míra investic nefinančních podniků činila 25,7 %, zatímco těsně před příchodem pandemie, ve čtvrtém čtvrtletí 2019, to bylo 31,0 %.

Makroekonomické ukazatele nefinančních podniků

Zdroj: ČSÚ

Příjmy domácností rostly i v pandemii

Příjmy domácností z pohledu národního účetnictví reprezentuje položka hrubého disponibilního důchodu. Ta sestává z mezd a platů, které tvoří její největší část a domácnosti je získávají jako zaměstnanci. Drobným podnikatelům zařazeným do sektoru domácností náleží hrubý smíšený důchod. Hodnotu produkce domácností pro vlastní spotřebu, imputované nájemné a poskytování služeb bydlení zachycuje hrubý provozní přebytek. Domácnosti jsou zároveň příjemci různých sociálních dávek, kromě sociálních podpor se jedná zejména o starobní důchody. Poměrně malou část příjmů domácností představují v českých podmínkách zisky z vlastnictví (úroky a zisky z investic).

Na druhé straně domácnosti do sociálního systému přispívají svými sociálními příspěvky a zaplacenými daněmi. Do hrubého disponibilního důchodu domácností se tak počítá výsledné saldo, tedy obdržené sociální příspěvky a dávky, od kterých je odečtena suma odvedených příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů a běžné daně zaplacené domácnostmi.

V posledních několika letech před propuknutím pandemie covidu-19 byl růst příjmů domácností tažen vpřed zejména příznivým vývojem mezd a platů. To se změnilo hlavně ve druhém čtvrtletí 2020, které nejvíce zasáhla omezení obchodu a služeb a přerušení provozu v části průmyslu.

Propad mezd a platů, který korespondoval s poklesem odpracovaných hodin, byl kompenzován výdaji z vládních programů (Antivirus). Prostředky z těchto programů se započítávaly do položky sociálních příspěvků zaměstnavatelů, která ve druhém čtvrtletí 2020 v kontrastu s klesajícími mzdami prudce vzrostla. Zároveň se zvýšil objem sociálních dávek vyplacených domácnostem – v tom hrály roli starobní důchody, ale také vyšší platby za ošetřovné a nemocenské. Kromě toho domácnosti v souvislosti s propadem mzdových příjmů platily méně daní. To vše ve výsledku celkově stabilizovalo jejich příjmy. Meziroční růst hrubého disponibilního důchodu domácností ve druhém čtvrtletí znatelně zpomalil, v dalších kvartálech se ale vrátil na předchozí úroveň.

Poměrně výrazný příspěvek salda druhotných důchodů k růstu hrubého disponibilního důchodu se pak udržoval i v dalších čtvrtletích. S tím, jak se ve vlnách vracela epidemie a také vládní restrikce, trvala i role souvisejících vládních výdajů. Příspěvek už ale nebyl tak silný jako na jaře 2020, protože nedošlo k dalšímu přerušení výroby v průmyslu. Citelný zásah pandemií byl patrný v případě drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. Jejich hrubý smíšený důchod se na jaře 2020 výrazně meziročně propadl a v poklesu setrval i v dalších kvartálech. Naopak hrubý provozní přebytek domácností (podpořený růstem imputovaného nájemného) v průběhu celé krize rostl.

Zrušení opatření a návrat k běžnému fungování ekonomiky byl také spojen s posílením růstu mezd a platů a rovněž příjmů drobných podnikatelů. Ve třetím čtvrtletí 2021 již v takové míře nerostly sociální dávky náležející domácnostem a výrazný přebytek salda sociálních příspěvků se zmírnil. Ve směru růstu celkových příjmů ale působilo zrušení superhrubé mzdy. Výsledkem byl pokles objemu zaplacených daní. Ve třetím čtvrtletí 2021 byly zaplacené daně meziročně nižší o 10,2 mld. Kč.

Meziroční změna hrubého dispinibilního důchodu domácností a jeho složek (mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Bezprecedentní nárůst úspor

Omezení maloobchodu a služeb mělo výrazný dopad na spotřebu domácností. Ta se v období od druhého čtvrtletí 2020 až do prvního čtvrtletí 2021 meziročně propadala. Protože si ale celkové příjmy domácností držely růstovou dynamiku, výsledkem bylo bezprecedentní nahromadění finančních prostředků, které se promítlo do nárůstu hrubých úspor, tedy rozdílu mezi disponibilním důchodem a spotřebou. To se odrazilo například ve statistikách ČNB výrazným nárůstem objemu prostředků na běžných účtech domácností. Zvýšení úspor se ale týkalo zejména domácností, jejichž příjmy a spotřeba byly před rokem 2020 vysoké a v době pandemie nebyly zasaženy, protože jejich členové mohli dál pracovat.

Jedním z důsledků byl i další stimul pro napjatý trh s nemovitostmi. Přebytek hotovosti se totiž část domácností v prostředí nízkých úrokových sazeb snažila uložit právě ve formě nemovitostí, což zvýšilo poptávku a podpořilo cenový růst.

Míra úspor domácností (podíl úspor na disponibilním příjmu) se ve čtvrtém čtvrtletí 2020 vyšplhala do rekordní výše 25,6 %, loni pak postupně klesala blíže k předkrizové úrovni. Sezonně očištěná míra úspor se v letech 2015–2019 pohybovala mezi 10,5 % až 13,0 %, ve třetím čtvrtletí 2021 činila 15,9 %.

Akumulovaná hotovost a odložené nákupy se loni projevily prudkým navýšením spotřeby, které se udrželo i ve třetím čtvrtletí 2021. Spotřeba domácností tak loni silně přispívala k celkovému hospodářskému růstu.