mpsv.cz (MPSV)
Práce  |  21.09.2021 15:03:00, aktualizováno 22.09.2021 13:09:00

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě 18000Kč - Důvodová zpráva

IV.

Odůvodnění

I. Obecná část

 

A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy o 2 800 za měsíc (18,4 %) je předkládán s cílem výrazného posílení kupní síly minimální mzdy, resp. nízkovýdělkových zaměstnanců a jejich rodin. Dalším záměrem je snaha zohlednit úroveň minimální mzdy v okolních zemích (zejména Slovensko, Polsko) a její vývoj šířeji v celém evropském kontextu, aby se konvergence výdělků zaměstnanců v České republice významněji přiblížila vyspělejším evropským zemím. Dále má za cíl posílit motivaci k práci a zvýšit výdělkovou úroveň zaměstnanců. Minimální mzda má ve vztahu k zaměstnancůmzaměstnavatelům dvě základní funkce. Jedná se o funkci sociálně-ochrannou a funkci ekonomicko-kriteriální. Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance chránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence (zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil). Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. prostřednictvím pracovního příjmu zvýhodnit zaměstnance vůči osobám pouze se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců.

Aby minimální mzda mohla plnit výše uvedené funkce a zejména svoji motivační úlohu, měla by být její úroveň stanovena v dostatečné výši.

Pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou by měl dosahovat takové úrovně, aby byl dostatečně motivační a zajistil alespoň základní životní potřeby bez nutné závislosti na příjmech v podobě dodatečných sociálních dávek chránících před hmotnou nouzí.

Dalším důležitým záměrem intenzivnějšího zvyšování minimální mzdy, včetně nejnižších úrovní zaručené mzdy, je rovněž vytvořit podmínky pro přiblížení výdělků v České republice mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích. A to i s ohledem na evropské standardy, které jsou zakotveny v Evropské sociální chartě.

 

MPSV vychází z doporučení Evropské komise o podílu hrubé minimální a hrubé průměrné mzdy ve výši 50 %. V dopadové studii k Návrhu směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii je tato relace explicitně doporučena jako nejvhodnější. Přestože podle opakovaného vyjádření Evropské komise nebude dosažení uvedené relace 50 % závazné, je postupné přiblížení a následné dosažení doporučené úrovně hrubé minimální a hrubé průměrné mzdy střednědobým cílem MPSV. K naplnění uvedeného cíle je nezbytné, aby do dvou let podíl minimální a průměrné mzdy činil alespoň 45 %.

V návaznosti na výše uvedené se zvyšují rovněž nejnižší úrovně zaručené mzdy, tak aby byl zachován poměr mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou stanovený v § 112 odst. 2 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).

 

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena

Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním uvedeným v § 111 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.

Návrh nařízení vlády je rovněž v souladu se zmocněním uvedeným v § 112 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.

 

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Problematika minimální mzdy jako taková není právem EU přímo upravena. V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Zvýšení úrovně minimální mzdy i zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy tyto cíle naplňuje.

Dále je třeba mít na zřeteli také směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Návrh je s uvedenou směrnicí plně v souladu. Návrh není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů EU či obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Garance určité minimální mzdy je závazek vyplývající z Charty základních sociálních práv pracujících Evropských společenství, která se z hlediska úpravy a obsahu práv shoduje s těmi, která jsou upravena v Evropské sociální chartě. Zároveň zvyšuje poměr minimální mzdyprůměrné mzdě a usiluje o dosažení souladu s požadavky Charty v duchu závěrů kontrolního výboru Rady Evropy.

Návrh je v souladu s ostatními mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Právní úpravou zaručené mzdy plní Česká republika povinnost zabezpečit ochranu zaměstnance při poskytování spravedlivé odměny za práci, ale na rozdíl od minimální mzdy pouze v případě, že není dostatečně zajištěna výsledky dialogu mezi sociálními partnery, tedy mzdovými ujednáními v kolektivních smlouvách. Tato povinnost pro Českou republiku vyplývá zejména z úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 26 z roku 1928 – Úmluva o zavedení metod stanovení minimálních mezd, kterou ratifikovala Československá republika v roce 1950 (k její publikaci došlo sdělením č. 439/1990 Sb.).

 

D. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

1. Sazba minimální mzdy a sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce. Výši a podmínky poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Poslední úprava minimální mzdy se uskutečnila s účinností od 1. ledna 2021. Od tohoto data činí výše základní sazby minimální mzdy 15 200 za měsíc (resp. 90,50 za hodinu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin), tj. vzrostla o 600 za měsíc.

Růst minimální mzdy má přispět k vyššímu pokrytí životních nákladů zaměstnanců z pracovních příjmů a posílit reálnou úroveň minimální mzdy. Pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou by měl dosahovat takové úrovně, aby byl dostatečně motivační a zajistil alespoň základní životní potřeby bez nutné závislosti na příjmech v podobě dodatečných sociálních dávek chránících před hmotnou nouzí.

V evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnoty za dostatečný, když dosahuje alespoň úrovně 50 %. V České republice se i přes dynamický nárůst minimální mzdy v předchozích letech stále ještě nepodařilo výrazněji přiblížit uvedenému podílu. V roce 2020 činil podíl minimální a průměrné mzdy 40,9 %. Podle aktuální prognózy vývoje průměrné mzdy by mohlo dojít v roce 2021 k jeho poklesu o 0,4 p. b. na 40,5 %. Vývoj minimální a průměrné mzdy a jejich vzájemný podíl od roku 2011 je uveden v následujícím grafu:

     

Podrobný přehled o vývoji minimální a průměrné mzdy a jejich podílu od roku 2000 je uveden v Závěrečné zprávě RIA.

Navrhované zvýšení minimální mzdy o 18,4 % (2 800 ) by mělo zajistit vzhledem k aktuálnímu prognózovanému nárůstu průměrné mzdy v roce 2022 dosažení podílu 46,4 %.

Čistá minimální mzda (v podmínkách aktuálně účinného znění zákona o daních z příjmů) jednotlivce by podle návrhu měla dosáhnout v roce 2022 výše 15 640 . Hranice příjmové chudoby domácnosti jednotlivce podle posledních publikovaných údajů v roce 2020 činila 13 640 . Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou v ČR v letech 20112020 je uveden v Závěrečné zprávě RIA.

Dalším záměrem v pokračování intenzivnějšího zvyšování minimální mzdy je působit na přiblížení mzdové úrovně v České republice ke mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích. A to i s ohledem na evropské standardy, které jsou zakotveny v Evropské sociální chartě. Podle databáze Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činila v roce 2019 (poslední publikované údaje; data za rok 2020 zatím ještě nejsou k dispozici) výše roční průměrné mzdy v ČR 29 281 US dolarů PPP (ve stálých cenách roku 2019). Přes mírné zlepšení v rámci mezinárodního srovnání za poslední období patří ČR stále mezi země s nízkou úrovní v rámci sledovaných zemí. Nižší průměrná mzda byla zaznamenána z evropských zemí v Litvě, Lotyšsku, Řecku, Portugalsku, Maďarsku nebo Slovensku. Průměr za země OECD činil 48 587 US dolarů PPP. Více než dvojnásobnou úroveň výdělků mají podle zveřejněné statistiky zaměstnanci ve Švýcarsku, Islandu a Lucembursku. Podrobný přehled o vývoji takto přepočítaných ročních průměrných mezd od roku 2011 viz Závěrečnou zprávu RIA.

Zákonem je minimální mzda stanovena ve 21 z 27 států Evropské unie. V ostatních státech (např. skandinávských zemích) je regulace minimálních mezd stanovena závazností kolektivního vyjednávání. Úrovně minimální mzdy jsou v jednotlivých zemích EU značně rozdílné. K 1. lednu 2021 převyšuje úroveň minimální mzdy podle Eurostatu hranici 1 500 euro v šesti zemích, jedná se o Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Belgii, Německo a Francii. Minimální mzdu mezi 700 až 1 500 euro pobírají zaměstnanci v pěti zemích, tj. v Řecku, Portugalsku, na Maltě, ve Slovinsku a Španělsku. V ostatních deseti zemích EUBulharsku, Maďarsku, Rumunsku, Lotyšsku, Chorvatsku, ČR, Estonsku, Polsku, Slovensku a Litvě se její výše pohybuje v rozmezí 332 euro až 642 euro. V České republice je úroveň minimální mzdy i přes její dynamičtější zvyšování v posledních letech stále velmi nízká. K 1. lednu 2021 podle databáze Eurostatu činila 579 euro, což je stále šestá nejnižší úroveň ze sledovaných zemí. Aktuální přehled o úrovni minimální mzdy v eurech k 1. lednu 2021 je uveden v následujícím grafu:

 

 

Ani po zohlednění cenových hladin v jednotlivých zemích v podobě standardu kupní síly (PPS) nebylo postavení ČR v mezinárodním srovnání lepší – její úroveň byla (po Bulharsku, Lotyšsku, Estonsku, Slovensku a Maďarsku) rovněž šestá nejnižší. Podrobný přehled o výši minimálních mezd ve vybraných zemích EU v eurech a standardu kupní síly (PPS) od roku 2011 je uveden v Závěrečné zprávě RIA.

S úrovní minimální mzdy a jejím mezinárodním porovnáním souvisí i dosahovaný poměr minimální k průměrné mzdě. Eurostat publikuje v mezinárodním srovnáni podíl minimální mzdy a průměrné mzdy v průmyslu, stavebnictví a službách. Podle posledních dostupných údajů za rok 2019 (data za rok 2020 stále ještě nejsou až na několik výjimek k dispozici) patřil tento podíl v ČR stále k nejnižším a činil 39,0 %. Nižší podíl o 0,8 p. b. byl zaznamenán pouze v Estonsku (38,2 %). Přestože tento podíl od roku 2013 v ČR nepřetržitě roste, stále nebylo dosaženo alespoň čtyřicetiprocentního podílu, kterého dosahují ostatní země Evropské unie. Podrobný přehled o vývoji podílu minimální a výše uvedené průměrné mzdy je uveden v Závěrečné zprávě RIA.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů, které popisují stav českého hospodářství, tj. zejména hrubý domácí produkt (HDP), zaměstnanost, nezaměstnanost, v letech 2019, 2020 a jejich aktuální prognóza (ze dne 15. 9. 2021) pro roky 2021 a 2022 jsou uvedeny v následující tabulce:

Rok

2019

2020

2021*

2022*

HDP v s. c.

 - meziroční index (v %) 

   103,0

94,2

103,3

103,7

Zaměstnaní v NH

   (v tis. osob)

5 303,1

5 234,9

5 208,7

5 240,0

 - meziroční nárůst

   (v tis. osob)

  +9,3

-68,2

-26,2

+31,3

 - meziroční index (v %)

 100,2

98,7

99,5

100,6

Podíl nezaměstnaných osob - PNO (v %)

2,8

3,5

3,9

3,7

 - meziroční růst/pokles PNO

   (v procentních bodech)

-0,4

+0,7

+0,4

-0,2

Průměrná roční míra cenové inflace - meziroční index (v %)

102,8

103,2

103,4

103,5

Zdroj: ČSÚ, MPSV; * odhad MPSV

Ekonomika České republiky zaznamenala vlivem pandemie koronaviru SARS-CoV-2 v roce 2020 očekávaný propad. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách poklesl o 5,8 % (v roce 2019 činil růst HDP 3,0 %). Jednalo se tak o nejhlubší propad ekonomiky za dobu existence České republiky. V meziročním srovnání jednotlivých čtvrtletí lze vysledovat dopady opatření, která byla přijata v boji proti pandemii. Největšího meziročního propadu bylo dosaženo ve 2. čtvrtletí (-10,9 %). Ve srovnání s průměrem Evropské unie byl ekonomický pokles mírně nižší. V roce 2020 činil propad HDP v zemích EU 5,9 % a byl tedy o 0,1 p. b. vyšší než v ČR. Podrobný přehled o vývoji hlavních makroekonomických veličin (HDP, zaměstnanosti, podílu nezaměstnaných osob, míry inflace a průměrné mzdy) v ČR od roku 2011 je uveden v Závěrečné zprávě RIA.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v roce 2020 výše 35 662 , což představovalo meziroční nominální nárůst o 3,1 %. Dynamika růstu průměrné mzdy v loňském roce opět zvolnila a vykázala druhým rokem po sobě snižující se tempo růstu. Pro letošní i příští rok počítá aktuální prognóza MPSV (ze dne 6. 9. 2021) s nárůstem průměrné mzdy v národním hospodářství o cca 5,2 %, resp. 3,5 %. Výše průměrné měsíční nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců v NH), její meziroční nárůst a prognóza jejího vývoje pro roky 2021 a 2022 je uvedena v následující tabulce:

Rok

2019

2020

2021*

2022*

Průměrná měsíční nominální mzda v NH (v /měsíc)

34 578

35 662

37 520

38 830

 - index nominální mzdy (v %)

107,9

103,1

 105,2

 103,5

 - index reálné mzdy (v %)

105,0

99,9

 101,7

 100,0

Zdroj: ČSÚ; * odhad MPSV

Ministerstvo financí ve své aktuální Makroekonomické predikci (ze srpna 2021) odhaduje pro rok 2021 mírně vyšší (o 0,1 p. b.) nárůst průměrné mzdy, tj. o 5,3 %, a naopak její nižší nárůst (o 0,2 p. b.) pro rok 2022, tj. o 3,3 %. Česká národní banka je ve svých prognózách o vývoji průměrné mzdy v porovnání s MPSV a MF nejoptimističtější, pro letošní rok očekává její zvýšení o 5,4 % a pro příští rok o 4,2 % (viz Zpráva o měnové politice ze srpna 2021). 

Další významné posílení kupní síly zaměstnanců by se mohlo ještě více pozitivně projevit ve výdajích na konečnou spotřebu domácností, a to prostřednictvím zvýšené poptávky po výrobcích a službách jednotlivých firem a podniků a jejich odbytu. Nárůst minimální mzdy přispěje jak k pokrytí vyššího podílu životních nákladů na zabezpečení základních životních potřeb z vlastních pracovních příjmů zaměstnanců, tak i ke zvýšení motivace k zaměstnání.

Nárůst minimální mzdy by mohl přispět k ochraně trhu práce před nelegálním zaměstnáváním zahraničních pracovních sil a před prací za nízkou minimální mzdu s vyplácením dalších „odměn na černo“ zaměstnavatelem bez odvodu daní a pojistného.

Sociální partneři dosud nedospěli ke shodě o úrovni zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2022, avšak zástupci zaměstnanců navrhovanou výší minimální mzdy podporují.

 

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky; sociální dopady a dopady na životní prostředí

1. Současný stav

Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí v současné době:

  • základní sazba minimální měsíční mzdy 15 200 ,
  • základní sazba minimální hodinové mzdy 90,50 ,
  • nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací

 

 

 

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

v za hodinu

v za měsíc

1.

90,50

15 200

2.

99,90

16 800

3.

110,30

18 500

4.

121,80

20 500

5.

134,40

22 600

6.

148,40

24 900

7.

163,90

27 500

8.

181,00

30 400

 

2. Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

2.1 Základní sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy

Při zvýšení základní měsíční sazby minimální mzdy na 18 000 bude činit absolutní rozdíl proti současnému stavu 2 800 ; v relativním vyjádření půjde o 18,42 % zvýšení. Základní hodinová sazba minimální mzdy ve výši 107,10  v absolutním vyjádření představuje zvýšení o 16,60 a v relativním vyjádření se jedná o 18,34 % zvýšení.

Valorizované částky nejnižších úrovní zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin by činily:

Tab.: Nejnižší úrovně zaručené mzdy

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

v za hodinu

v za měsíc

1.

107,10

18 000

2.

118,30

19 900

3.

130,60

21 900

4.

144,20

24 200

5.

159,20

26 800

6.

175,80

29 500

7.

194,10

32 600

8.

214,20

36 000

 

Podle dostupných údajů lze předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů v platové (nepodnikatelské) sféře (bez vlivu nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy) o cca 320 mil. , započteme-li vliv nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, lze odhadovat, že mzdové náklady zaměstnavatelů v platové (nepodnikatelské) sféře by se zvýšily celkem o cca 1,3 mld. .

Zvýšení minimální mzdy o 2 800 za měsíc by se mělo pozitivně projevit také ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst příjmů sociálního pojištění (od zaměstnavatelů i zaměstnanců) by mohl činit cca 3,24 mld. za rok. Příjmy ze zdravotního pojištění by se mohly zvýšit o cca 1,17 mld. za rok (oboje příjmy včetně vlivu nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy).

 

2.2 Dopady na podnikatelské prostředí

V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou. Ani v předchozích letech, kdy docházelo k významnějšímu nárůstu minimální mzdy, nebyl zaznamenán nárůst nezaměstnanosti nebo pokles zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích. Příznivý ekonomický vývoj a poptávka po pracovní síle vedla (i přes nárůst minimální mzdy) k růstu zaměstnanosti a poklesu nezaměstnanosti.

Studiu vlivu zvýšení minimální mzdy na zaměstnanost se věnovalo několik odborných prací, např. Gottvald a kol. (2002)[1]), Eriksson a Pytlíková (2004)[2]), Trexima (2013)[3]) či Úřad vlády (2014)[4]). Tyto studie konstatují jen velmi malý nebo žádný vliv růstu minimálních mezd na zaměstnanost. To je plně konzistentní se zahraničními studiemi, včetně výsledků odborných prací, které shrnují výsledky dosavadního výzkumu vlivu minimálních mezd na trh práce – Schmitt (2013)[5]), Dube (2017)[6]).

Rovněž podle poslední publikované studie „Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 20132017 na zaměstnanost a mzdyČeské republice“ Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA – CERGE EI) z dubna 2019[7]) neměly nárůsty minimální mzdy v uvedených letech negativní dopad na zaměstnanost a měly pozitivní efekt na růst mezd.

Šetřením Evropské centrální banky, které zahrnovalo podniky ze střední a východní Evropy, bylo zjištěno, že reakcí na zvýšení minimální mzdy bylo snížení nemzdových nákladů, zvýšení cen a zvýšení produktivity. Podle zjištěných údajů zvýšení minimální mzdy vede k růstu produktivity v sektorech s nízkopříjmovými zaměstnanci – viz Bodnár a kol. 2018[8]).

Počet zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou se týká jen jejich malého počtu. Podle posledních dostupných údajů za rok 2020 z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že minimální mzdou bylo odměňováno cca 3,9 % zaměstnanců, tj. 139 tisíc.

V případě nárůstu minimální mzdy o 2 800 za měsíc by mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného touto mzdou (včetně odvodů pojistného na sociálnízdravotní pojištění) vzrostly o 44 957 za rok. V souvislosti s navrhovaným zvýšením minimální mzdy zaměstnancům odměňovaným touto mzdou lze podle dostupných údajů předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové (podnikatelské) sféře o cca 16,08 mld. (včetně vlivu nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy).

Podíl nákladů na zaměstnance s minimální mzdou by měl v roce 2022 činit cca 3,1 % z celkového objemu nákladů na zaměstnance (nárůst o 1,4 p. b.).

Odhady dopadů vycházejí z předpokladu, že ekonomika ČR, včetně trhu práce, bude vykazovat trend postupného návratu na předkrizovou úroveň.

Na druhé straně by se však posílení kupní síly zaměstnanců mohlo pozitivně projevit v poptávce po výrobcích a službách jednotlivých firem a podniků a jejich odbytu. Zvýšení minimální mzdy také snižuje časté střídání zaměstnanců na těchto nekvalifikovaných pozicích. To vede, zvláště u velkých zaměstnavatelů, k nižším výdajům na inzerci, nábor a zaučení nových zaměstnanců. Růst minimální mzdy může motivovat zaměstnance ke zvýšení produktivity v zájmu udržení svého pracovního místa.

 

2.3 Sociální dopady

Nárůst minimální mzdy přispěje k pokrytí vyššího podílu životních nákladů na zabezpečení základních životních potřeb z vlastních pracovních příjmů zaměstnanců. V souvislosti s předpokladem, že ekonomika ČR bude vykazovat trend postupného návratu na předkrizovou úroveň, by mělo dojít rovněž ke zvýšení motivace k zaměstnání a pracovní činnosti.

Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny „na černo“. To zvyšuje např. základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo popřípadě podpor v nezaměstnanosti, ev. příznivě ovlivní šanci zaměstnanců na získání „standardní“ půjčky.

 

2.4 Dopady na spotřebitele

Navrhované zvýšení minimální mzdy příznivě ovlivní úroveň mezd zaměstnanců a zvýší tedy kupní sílu spotřebitelů – zaměstnanců a jejich domácností a tím podpoří celkovou spotřebu domácností.

 

2.5 Dopady na životní prostředí

Navrhovaná novela nařízení vlády o minimální mzdě nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj žádný vliv.

 

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na výkon státní statistické služby, ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení korupčních rizik a dopady na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nařízení vlády plně respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci, zákaz jejich diskriminace i zásadu rovnosti mezi muži a ženami; případná práva zaměstnanců na doplatky do valorizovaných sazeb se nadále řídí § 111 odst. 3 a § 112 odst. 3 zákoníku práce. Vzhledem ke struktuře mužů a žen odměňovaných minimální mzdou může její zvýšení více pomoci ženám, přispět tak ke snížení rozdílu v oblasti odměňování mezi muži a ženami a v nepřímém důsledku mít pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Navrhovaná úprava nemá vliv na výkon státní statistické služby, na ochranu soukromí a osobních údajů a na bezpečnost nebo obranu státu. S ohledem na jednoznačně stanovená pravidla pro praktické uplatnění dotčených institutů nelze předpokládat zvýšení korupčních rizik.

 

II. Zvláštní část

 

K čl. I – bodu 1 a 2

V souladu se zákonným zmocněním a v souladu se záměrem vlády postupně navyšovat minimální mzdu se navrhuje zvýšení základní měsíční sazby minimální mzdy o 2 800 a základní hodinové sazby o 16,60 . V návaznosti na to se navrhuje valorizovat také nejnižší úrovně zaručené mzdy.

 

K čl. II

Účinnost nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o minimální mzdě, se navrhuje v souladu se zmocněním obsaženým v § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákoníku práce stanovit od 1. ledna 2022.      



[1]) Gottvald, J., Hanclová, J., Pytlikova, M. 2002. Minimum Wage and Its Impact on Wage Distribution, Unemployment and Hours Worked. In: Gottvald, J. a kol.: Determinants of individual pay and firms pay structures in the Czech and Slovak Republics. Ostrava, VŠB-TU Ostrava

[2]) Eriksson, T., Pytlikova, M. 2004. Firm-level Consequences of Large Minimum-wage Increases in the Czech and Slovak Republics. Labour, 2004, Vol. 18, No. 1, pp. 75–103

[3]) Duspivová K., Kantorová P., Matějka M., Spáčil P., Smolka V., Šustová Š., Vltavská K. a kol. Hodnocení vlivu minimální mzdy na sociálně ekonomický vývoj ČR [online]. TREXIMA, spol. s r. o., 2013 [cit. 2016-08-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/17709/vliv_minimalni_mzdy.pdf

[4]) Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR [online]. Odbor analýz a informací Úřadu vlády České republiky, 2014 [cit. 2016-08-05]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/VLIV-MINIMALNI-MZDY-NA-NEZAMESTNANOST-V-CR.pdf

[5]) SCHMITT, John. Why Does the Minimum Wage Have No Discernible Effect on Employment? [online]. CEPR, 2013 [cit. 2016-08-05]. Dostupné z: http://cepr.net/documents/publications/min-wage-2013-02.pdf

[6]) Dube, A., Cengiz, D., Linde, A., Zippere, B. 2017. „The Effect of Minimum Wages on Low-Wage Jobs: Evidence from the United States Using a Bunching Estimator,“ CEP Discussion Papers dp 1531, Centre for Economic Performance, LSE.

[7]) Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 20132017 na zaměstnanost a mzdy v České republice. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA – CERGE EI), duben 2019. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_04_2019_Dopady_zvysovani_minimalni_mzdy/IDEA_Studie_04_2019_Dopady_zvysovani_minimalni_mzdy.html

[8]) Bodnár, K., L. Fadejeva, S. Iordache, L. Malk, D. Paskaleva, J. Pesliakaitė, N. Todorović Jemec, P. Tóth & R. Wyszyński. (2018): “How do firms adjust to rises in the minimum wage? Survey evidence from Central and Eastern Europe” IZA Journal of Labor Policy, Volume 7.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688