Slovinsko - ekonomika a finance Slovinska

Slovinsko je dle HDP na obyvatele (PPP) 27. nejsilnější ekonomikou na světě a 13. nejsilnější v rámci EU27. Z pandemie covid-19 vyšla slovinská ekonomika v roce 2020 s propadem HDP ve výši 4,2 % a mírně zvýšenou nezaměstnaností (1 %). V roce 2021 došlo k nebývalému hospodářskému růstu tempem 8,1 %, což je rekordní hodnota v historii samostatného Slovinska. Většina ostatních makroekonomických ukazatelů se v roce 2021 vrátila na předkrizové hodnoty, ačkoliv bylo hospodářské oživení značně diferenciované a sektor služeb spojených s kongresovým průmyslem, cestovním ruchem a leteckou přepravou budou vyžadovat delší sanaci. V letech 2022-2024 se očekává průměrný růst HDP o 3 %, nezaměstnanost se bude dále snižovat, výrazně posílí inflace, která bude mít dlouhodobější charakter. Hospodářské trendy však budou ovlivněny délkou válečného konfliktu na Ukrajině a sankcemi vůči Ruské federaci, jelikož oba trhy patří mezi významné obchodní partnery Slovinska. Tradičním generátorem hospodářského růstu Slovinska je export (v roce 2021 ve výši 13,2 %), v r. 2022 výrazněji posílila také soukromá spotřeba (o 5,6 %), investice do fixního kapitálu (o 12,3 %) a rovněž státní investice (o 25,4 %), které i nadále zůstanou na vysoké úrovni díky čerpání prostředků z fondů EU na obnovu a odolnost. Kromě sanace veřejných financí po pandemii se Slovinsko v duchu dlouhodobé strategie „Green-Smart-Creative-Safe“ zaměří zejména na zelenou transformaci, digitalizaci, chytré technologie, otevřenost, odolnost, debyrokratizaci, podporu výzkumu a inovací, zjednodušení podmínek pro podnikání, reformu daňového systému či zvýšení produktivity. Počet obyvatel se dlouhodobě pohybuje kolem 2,1 mil., přičemž HDP na obyvatele (dle parity kupní síly) dosahuje zhruba 44,2 tis. USD.