Průměrný Čech reálně zchudl, poprvé za téměř 7 let. Žádné drama se ale nekoná

Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění).

Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.

Mezi sektory nejméně zasaženými pandemií patří pochopitelně státní správa, vzdělávání a zdravotní a sociální péče, tedy oblasti, kterým je výplata určována administrativně a nezávisí tolik na následném ekonomickém vývoji. Zde jsme byli svědky nadále solidního růstu mezd přes 5 %. Polepšili si i pracovníci v zemědělství (+4,1 %), výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (+5,3 %) či v informačních a komunikačních činnostech (+3,5 %). Mezi poražené se naopak podle očekávání zařadili zaměstnanci v sektoru ubytování, stravování a pohostinství, kterým v průměru na výplatních páskách ubylo 11,8 %. Právě oni byli pochopitelně nejvíce zasaženi restriktivními opatřeními, která poptávku po jejich službách na několik týdnů prakticky zmrazila. Na pandemii ovšem nebudou v dobrém vzpomínat ani pracovníci v oblasti nemovitostí (-5,7 %) či ve zpracovatelském průmyslu (-4,9 %). S přihlédnutím k okolnostem se ovšem tak zle nakonec nevedlo v sektoru kulturní, zábavní a rekreační činnosti, jehož zaměstnanci přečkali obtížný kvartál s poklesem mezd „jen“ o 1,3 %.

Z geografického pohledu bylo letošní druhé čtvrtletí nejslabší v kraji Libereckém, kde mzdy nominálně poklesly o 2,8 %, naopak nejlépe si vedl kraj Ústecký, který vykázal růst o 2,4 %.

S přihlédnutím k bezprecedentnímu ekonomickému propadu, kterým Česko i zbytek Evropy prochází, lze pokles reálných mezd považovat za vcelku umírněný. České zaměstnance od dramatičtějšího zhoršení mzdové situace ochránila předchozí napjatá situace na trhu práce, kde se dlouhodobě nedostávalo uchazečů, letošní zvýšení minimální mzdy i platů ve veřejné sféře, a také nákladné vládní podpůrné programy. Ani v nadcházejícím období neočekáváme v oblasti mezd žádné drama. Ačkoliv budou vládní programy postupně dobíhat, v opačném směru bude působit oživování ekonomické aktivity. Firmy si navíc podle nás budou chtít udržovat kvalifikovanější a zkušenější zaměstnance a případné propouštění tak zasáhne spíše nižší příjmové skupiny. Celkově tak věříme, že aktuální pokles reálných mezd zůstane jen nepříjemnou epizodou a již v příštím kvartále se vrátíme k jejich růstu.


Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.