Podceňování významu duševního zdraví může do roku 2030 stát ekonomiky až 5 % HDP

Duševní onemocnění přestávají být jen zdravotním nebo sociálním tématem. Nová analýza ukazuje, že se z nich rychle stává významné makroekonomické riziko, které oslabuje produktivitu, zvyšuje tlak na zaměstnavatele a přesouvá stále větší část péče na rodiny. Pokud státy a firmy nezačnou jednat včas, účet může během několika let dosáhnout až pěti procent HDP, varuje globální pojišťovna Zurich.

Duševní zdraví se v posledních letech dostává do centra pozornosti zdravotních systémů, zaměstnavatelů i pojišťoven. Skutečný rozsah problému je však pravděpodobně ještě výrazně větší, než jak ho sledují veřejné rozpočty nebo statistiky zdravotní péče. Nová studie The Value of Mental Health, kterou zveřejnila Zurich Insurance Group, upozorňuje, že ekonomické dopady psychických onemocnění jsou hluboké, systémové a často zůstávají mimo formální ochranné mechanismy.

Podle této analýzy by v některých zemích mohla do roku 2030 žít s nějakým druhem duševní zátěže až třetina lidí v produktivním věku. Pokud bude trend pokračovat, dopady na produktivitu práce se mohou přiblížit hranici 5 % HDP, což by z duševního zdraví učinilo jedno z nejvýznamnějších ekonomických břemen současnosti.

Studie analyzovala šest trhů, Austrálii, Chile, Německo, Malajsii, Spojené arabské emiráty a Velkou Británii. Závěry ukazují, že největší náklady nenesou státy ani zdravotní systémy, ale především jednotlivci, rodiny a zaměstnavatelé. Ztráty v kvalitě života a pracovní výkonnosti totiž často výrazně převyšují přímé výdaje na psychiatrickou a psychologickou péči.

„Jakmile začnou problémy s duševním zdravím strukturálně ovlivňovat ekonomiku, je zásadní, aby svou roli sehrály i firmy při budování odolných ochranných systémů. Z naší zkušenosti víme, že přibližně třetina našich zaměstnanců, kteří dostanou včasnou podporu prostřednictvím rehabilitačních služeb společnosti Zurich, může zůstat ekonomicky aktivní, místo aby z trhu práce odešla,“ uvedla Alison Martin, CEO pro pojištění osob a bankovní distribuci ve skupině Zurich.

Skryté náklady nesou rodiny, firmy i pracovní trh

Dopady psychických onemocnění se nejprve projevují na úrovni jednotlivce, a teprve následně se promítnou do ekonomiky. Lidé žijící s duševními potížemi podle studie každoročně přicházejí v průměru o 60 až 67 dní plnohodnotného zdravého života. V národním měřítku to znamená ztrátu 0,3 až 2,9 milionu let zdravého života ročně v každé analyzované zemi, což odpovídá zhruba podíl 7 až 14 % celkové ztráty životní rovnováhy a pohody mezi všemi možnými příčinami. Pro srovnání: v mnoha zemích je tato zátěž srovnatelná s kombinovaným dopadem všech onkologických onemocnění.

Když veřejné systémy nezachytí problém včas, péče se přesouvá do rodin a komunit. To vytváří obrovskou, ale statisticky často neviditelnou zátěž. V některých zemích může neformální péče představovat až 1 275 hodin ročně, tedy více než sedm měsíců plného pracovního úvazku. Vedle času nesou domácnosti i přímé finanční náklady, v některých případech hradí z vlastních prostředků až 43 % léčebných výdajů.

Největší ekonomická rána ale nepřichází kvůli krátkodobým pracovním neschopnostem. Klíčovým problémem je prohlubující se rozdíl v zaměstnanosti mezi lidmi s psychickými obtížemi a populací bez těchto diagnóz. V některých zemích dosahuje tato mezera v zaměstnanosti až 29 %. To znamená, že značná část lidí z trhu práce odchází, obtížně se vrací nebo do něj vůbec nevstoupí.

AI, automatizace a nová role pojišťoven

Zpráva upozorňuje na další významný faktor: měnící se pracovní trh. Automatizace a rozvoj umělé inteligence postupně omezují rutinní pracovní pozice, které tradičně sloužily jako vstupní brána do zaměstnání. Současně rostou nároky na adaptabilitu, digitální kompetence a psychickou odolnost. Právě lidé s duševními chorobami mohou být touto transformací zasaženi nejvíce. Pokud se psychické potíže objeví už v mladém věku, což je trend, který studie v několika zemích potvrzuje, mohou narušit první pracovní zkušenosti, budování kvalifikace i dlouhodobou vazbu na zaměstnání.

To zásadně mění také pohled pojišťoven na riziko. Zatímco dříve bylo duševní zdraví vnímáno převážně jako součást zdravotního pojištění nebo invaliditních programů, dnes se z něj stává strategické téma pro životní pojištění, zaměstnanecké benefity, pracovní rehabilitaci i underwriting firemních rizik. Roste význam prevence, včasné intervence, digitálních terapeutických nástrojů a programů „stay at work / return to work“, tedy modelů, které pomáhají zaměstnancům zůstat ekonomicky aktivní nebo se bezpečně vrátit do zaměstnání.

Nové systémové riziko pro ekonomiku i pojišťovnictví

Z globálního pohledu jde o trend srovnatelný významem s demografickým stárnutím nebo dopady klimatické změny. Zatímco Evropa a Austrálie již intenzivně rozvíjejí modely včasné intervence, zaměstnanecké programy na podporu mentálního zdraví a integrované pojistné produkty kombinující prevenci, terapii a rehabilitaci, řada rozvíjejících se ekonomik je stále na začátku a tento problém zatím přehlíží. To ale vytváří nový typ mezery v ochraně: nikoli v pojištění majetku a materiálních aktiv, ale v ochraně lidského kapitálu a aktivity.

Pro pojišťovny je to zároveň hrozba i příležitost. Hrozba v podobě vyšší morbidity, invalidity, nižší pracovní participace a rostoucích škod v životním a zdravotním pojištění. Příležitost v podobě nových produktů, služeb a role aktivního partnera v prevenci. Hlavní poselství studie Zurich Insurance Group je přitom jednoznačné: nejdražší je nečinnost. Pokud podpora přijde až ve chvíli, kdy se psychická zátěž promění v dlouhodobou pracovní neaktivitu a sociální vyloučení, náklady dramaticky rostou, pro jednotlivce, firmy, pojistitele i státy. A právě zde se bude v příštích letech rozhodovat, zda se duševní zdraví stane zvládnutelným socioekonomickým rizikem, nebo jednou z největších brzd globální prosperity.