Meziroční propad cen v průmyslu

Ceny průmyslových výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 2,5 %, tedy méně, než očekávala naše prognóza, naopak více než predikoval trh. V meziročním srovnání byly nižší o 1,8 % a jedná se o první pokles od listopadu 2020. V případě cen zemědělských výrobců byl zaznamenán meziměsíční nárůst o 0,7 %, ale v meziročním srovnání pokračoval trend trvající již 9 měsíců, kdy ceny padaly, tentokrát o téměř 20 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně stagnovaly a meziročně byly vyšší o 2 %. Zdá se, že nižší DPH na stavební práce by mohla alespoň mírnit ceny v tomto segmentu, které se odrážejí i na cenách nemovitostí. Ceny tržních služeb meziměsíčně mírně poklesly (-0,1 %), ale meziročně stouply o takřka 5 % a jsou tak stále patrné inflační tlaky v této oblasti, které mohou dělat České národní bance vrásky na čele.

Podíváme-li se na zemědělské výrobky podrobněji, tak zjistíme, že v meziměsíčním srovnání vzrostly nejvíce ceny zeleniny (o 5,3 %) a zejména brambor (o 11 %). Dále rostly ceny mléka (o 2,8 %), vajec (o 2,4 %), drůbeže (o 2,1 %) či skotu (o 1,2 %). Naopak došlo k poklesu cen u obilovin (o 1,1 %), prasat (o 0,9 %) a ovoce (o 0,3 %).
Zaměříme-li se na sektor průmyslu, tak k meziměsíčnímu růstu cen o 2,5 % nejvíce přispěly rostoucí poplatky za regulovanou část energií, které mnohé firmy včetně podnikatelských svazů označovaly jako významnou překážku svého fungování. Zvýšily se ceny v oddíle elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 9,6 % a z toho vyrobeného plynu, rozvodu plynných paliv a obchodu s plynem o 38 % (zejména kvůli vyšší ceně rozvodu plynu). Dále ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou stouply o 7,5 % a ceny páry, horké vody, dodávání páry a klimatizovaného vzduchu o téměř 10 %. Desetiprocentní nárůst byl zaznamenán také u cen přírodní vody, úpravy a rozvodu vody a obchodu s vodou, což lze přisuzovat přesunutím této položky do vyšší sazby DPH. Na druhé straně se snížily ceny černého a hnědého uhlí, lignitu (o 6,3 %), tiskařských a nahrávacích služeb (o 2,2 %), chemických látek a přípravků (o 0,5 %) a také ropy a zemního plynu (téměř o 10 %). V případě posledně jmenovaného existuje riziko nárůstu cen vzhledem k oslabování české koruny, což představuje proinflační faktor.



Ceny v průmyslu sice meziměsíčně vzrostly, ale nejedná se o žádný dynamický nárůst a pokračuje tak tlumení inflační tlaků na nabídkové straně, což podporují i meziroční data. Existují ovšem rizika, zvláště v podobě geopolitického vývoje ve světě, který ovlivní i sílu české koruny, která může čelit tlaku plynoucího nejen ze zmenšujícího se úrokového diferenciálu.

Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.