Shrnutí: Česká ekonomika pokračovala v nepříznivém vývoji i ve 3. čtvrtletí roku 2023 - Analýza vývoje ekonomiky ČR MPO leden 2024

Domácí ekonomika pokračovala v nepříznivém vývoji i ve 3. čtvrtletí roku 2023. Vysoké ceny nadále nepříznivě ovlivňovaly finanční situaci domácností i podniků a negativně na spotřebu a investice dopadaly také vysoké úrokové sazby, kterými se centrální banky ve světě snažily dostat inflaci do blízkosti svých inflačních cílů. Také vlády pokračovaly v podpoře ekonomik v podobě různých řádných i mimořádných opatření, což ovšem nepříznivě dopadalo na veřejné finance.

Česká ekonomika zaznamenala po dvou mezičtvrtletních nepatrných růstech relativně výrazný pokles a prohloubila také svůj meziroční propad. Příčiny setrvávají stejné, jako v předchozích čtvrtletích a souvisí s vysokou inflací. Podniky čelí vysokým cenám vstupů a energií, slabší poptávce i nedostatku pracovní síly. Domácnosti v důsledku vysokých cen energií a potravin a klesajícím reálným příjmům omezují spotřebu statků i služeb. Již šesté čtvrtletí v řadě má pozitivní vliv na domácí produkci zahraniční obchod. I zde je ovšem patrný zhoršující se výkon. Kladný efekt na hrubý domácí produkt měla také spotřeba vlády, kde se ovšem promítají zvýšené výdaje na podporu zpomalující ekonomiky. Hrubá přidaná hodnota meziročně mírně klesla v důsledku horšího výkonu průmyslu, mírně se naopak dařilo informačním a komunikačním činnostem.

Situace na českém trhu práce je z hlediska podniků dlouhodobě nepříznivá. Přetrvává převis poptávky nad nabídkou a obecně nízká míra nezaměstnanosti, která byla ke konci září po Maltě druhá nejnižší v Evropské unii. Při nízké nezaměstnanosti čelí podniky nedostatku pracovníků ve většině sektorů ekonomiky. Bariéru představuje i nevhodná profesní struktura. Přehřátý trh práce vyvíjí tlak na zapojení zahraničních pracovníků i růst mezd, které ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 7,1 %, reálně ovšem zmírnily tempo poklesu na 0,8 %.

Růst cen z roku 2022 pokračoval, přestože s klesající dynamikou, také v průběhu roku 2023. Zklidnění situace na světových trzích s energiemi se příznivě projevilo ve zpomalování meziročního tempa růstu cen jak v průmyslu, tak stavebních prací, v zemědělství dokonce klesly. Nižší růsty výrobních cen se pak propisovaly do dezinflace spotřebitelských cen. Inflace se v průběhu roku postupně dostala z 17,5 % v lednu na 6,9 % v září. V říjnu se pak vlivem zahrnutí tzv. úsporného tarifu ve 4. čtvrtletí 2022 inflace ještě skokově zvýšila, v následujících měsících se ovšem opět vrátila ke klesajícímu trendu. Vysoká inflace však nadále přetrvává zejména vlivem stále ještě vysokých tuzemských cen energií a drahých potravin, i když jejich tempa růstu meziročně značně zvolnila. Česká republika se ve 3. čtvrtletí stala zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v rámci zemí EU, v listopadu již však byla první.

Česká národní banka v prosinci 2023 snížila po roce a půl stability měnově-politické sazbyo 0,25 p. b. Vyslala tím trhu signál, že vnímá příznivější výhled inflace v letech 2024 a 2025, nicméně v přísné měnové politice setrvá ještě nějakou dobu. Klientské úrokové sazby byly rovněž relativně stabilní na vysokých hodnotách z předešlých měsíců. Vysoké sazby se odráží v měsíčních objemech nových úvěrů, které nedosahují hodnot běžných v roce 2021. Klesající úrokový diferenciál vůči ECB a Fedu společně se zhoršeným sentimentem v regionu způsobil postupné oslabování koruny, které zastavilo až listopadové zasedání ČNB, na kterém se již očekával pokles sazeb.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za rok 2023 deficitem 288,5 mld. Kč, což bylo méně než schválený rozpočet ve výši 295 mld. Kč. Ke konci září činil deficit 180,7 mld. Kč. Meziročně lepší výsledek za prvních devět měsíců ovlivnily příjmy z EU a dále zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ. Přispěly také odvody z nadměrných příjmů a mimořádná daň z neočekávaných zisků, které byly zavedeny v reakci na vyšší ziskovost v některých odvětvích během energetické krize. Státní dluh se zvýšil na 3,1 bil. Kč a míra zadlužení tak ke konci září činila 43,1 % HDP. Nadále platí, že Česká republika patří v rámci EU k méně zadluženým zemím, růstová dynamika dluhu je ovšem jedna z nejvýraznějších.

Domácí průmyslová produkce vykázala ve 3. čtvrtletí roku 2023 po šesti růstových čtvrtletích meziroční propad. Hlavní příčinou byl zhoršující se výkon zpracovatelského průmyslu, kde vzrostla průmyslová produkce pouze v pětině odvětví. Výrazný propad tempa růstu vykázal stěžejní automobilový průmysl, jehož slabší růst nestačil na zlepšení výsledku celého průmyslu. Tržby v průmyslu jako celku po 11 růstových kvartálech klesly a nové průmyslové zakázky ve vybraných odvětvích navázaly na pokles z předchozího čtvrtletí. Nedařilo se ovšem ani evropskému průmyslu, k čemuž přispěl také horší výkon německé ekonomiky.

Pokles vykázala také stavební produkce, kde se snížilo pozemní i inženýrské stavitelství. Hodnota nových stavebních zakázek výrazně vzrostla, počet ovšem stagnoval, a tudíž průměrná cena vykázala značný nárůst. Počet vydaných stavebních povolení zmírnil svůj pokles, orientační hodnota povolených staveb ovšem zaznamenala významný meziroční růst. Klesl naopak počet zahájených i dokončených bytů. K nepříznivé situaci v tuzemském stavebnictví přispívá také pesimistický výhled domácností, vysoké sazby hypoték a vysoké ceny nemovitostí. Zlepšení by mohlo přinést zrušení některých úvěrových ukazatelů a uvolnění měnové politiky ze strany ČNB.

Platební bilance se po nepříznivých výsledcích za první tři kvartály v minulých letech opět vrátila do kladných čísel. K oživení běžného účtu přispěla výkonová bilance, kde se dařilo zejména vývozu zboží. Zlepšení zaznamenaly také prvotní důchody z důvodu značného nárůstu tuzemských příjmů z investic. Přebytek finančního účtu byl dán propadem zahraničních pasiv na účtu půjček. Naopak účet portfoliových investic skončil se schodkem kvůli vyšším nákupům tuzemských bankovních a vládních dluhopisů zahraničními investory.

Zahraniční obchod se zbožím ve 3. čtvrtletí 2023 zhoršil svůj výkon, když se hodnota vyvezeného a dovezeného zboží meziročně snížila, saldo obchodní bilance však zůstalo kladné. Příznivě působil zejména menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem a vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly. Naopak nepříznivý vliv měl výrazný pokles přebytku obchodu s elektřinou. Teritoriální struktura zahraničního obchodu zůstala bez zásadnějších změn, dařilo se ovšem rozvíjet obchodní vztahy s některými perspektivními trhy mimo Evropskou unii. Složení obchodu z hlediska komodit zůstalo taktéž téměř beze změny. Pozici nejobchodovanější skupiny zboží si i navzdory poklesu vývozu i dovozu posílily stroje a dopravní prostředky.

Výhled pro českou ekonomiku není nejoptimističtější. Dlouho očekávané oživení a návrat k předpandemickým hodnotám zatím nenastal a Česká republika i svět čelí častěji novým hrozbám. Klíčový pro budoucí vývoj bude nadále situace na globálních energetických trzích, s ní související změny cen komodit a na tyto změny navázaná inflace spotřebitelských cen, která stále výrazně omezuje ekonomický růst. Specifickým problémem pro domácí ekonomiku je dlouhotrvající nedostatek pracovníků, který je jednou z hlavních bariér růstu podniků v průmyslu i stavebnictví. Výrazným rizikem je také pokles těchto sektorů pozorovaný nejen ve 3. čtvrtletí 2023, který by v případě setrvání mohl dál prohloubit mírný propad ekonomiky. Klíčový pro Českou republiku bude také vývoj největšího ekonomického a obchodního partnera, Německa, které v roce 2023 také procházelo mírnou recesí. Rok 2024 bude také ovlivněn započatou konsolidací veřejných financí a z ní vyplývajících nižších výdajů vládního sektoru.