Komentář Petra Budinského k měnověpolitickému jednání ČNB: Jak rychle bude ČNB snižovat úrokové sazby?

Centrální banky zvyšují úrokové sazby, pokud inflace roste a snižují je, pokud inflace klesá. Takto jednoduchá ale situace v případě České republiky v posledních třech letech není. Připomeňme si, že bankovní rada nejprve v tomto období pod vedením tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka zvýšila během jednoho roku v období červen 2021 – červen 2022 úrokové sazby z 0,25 % na 7,00 %. Poté po jmenování Aleše Michla guvernérem k 1. červenci 2022 ponechala výrazně obměněná bankovní rada repo sazbu ve výši 7,00 % beze změny, a to minimálně do 21. prosince 2023. K tomuto datu totiž proběhne poslední zasedání bankovní rady v roce 2023, které má na programu měnově-politické jednání.

Před posledním měnově-politickým jednáním, které proběhlo v listopadu 2023, očekávala většina analytiků snížení repo sazby o 0,25 procentního bodu, což se nestalo, a bankovní rada poměrem hlasů 5 : 2 potvrdila ponechání úrokových sazeb na úrovni 7 %. Toto rozhodnutí bylo podle mě správné, a to i vzhledem k následujícímu důvodu: k datu jednání bankovní rady nebyla ještě známá výše říjnové inflace, nicméně bylo jasné, že tato inflace bude vyšší než zářijová inflace 6,9 %, a to vlivem nízké srovnávací základny způsobené započtením úsporného tarifu z posledních tří měsíců roku 2022. Nebylo by tedy podle mého názoru taktické snížit úrokové sazby a krátce poté zaznamenat zvýšení inflace, byť se jedná pouze o účetní záležitost.

Inflace v říjnu 2023 skokově vzrostla na 8,5 %, ale vzhledem k tomu, že úsporný tarif byl uplatněn i v listopadu a prosinci roku 2022, zaznamenala listopadová inflace v porovnání s tou říjnovou opět pokles, a to na 7,3 %. S velkou pravděpodobností bude prosincová inflace v tomto trendu pokračovat a může dosáhnout i hodnoty nižší než 7 %. To dává dobrý základ pro případné snížení repo sazby již na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB. Nicméně bankovní rada již na svém listopadovém zasedání pojmenovala i několik přetrvávajících rizik, jako jsou: zvyšování státního dluhu, fiskální politika vlády, napjatý trh práce a možný tlak na mzdy. Je zde ale ještě jeden významný faktor, který může vstoupit do rozhodování bankovní rady a její případné rozhodnutí o ponechání repo sazby na úrovni 7 %. Tímto faktorem je lednové přecenění, které může dále povzbudit proinflační sentiment. Zde bych chtěl zmínit především ceny energií. Přestože ceny elektřiny i plynu výrazně klesají více než rok, odvozují se jejich ceny stále od vládních stropů vzdálených o desítky procent tržním cenám, což nepříznivě ovlivňuje výsledky průmyslových podniků i hospodaření domácností. Ukažme si to na příkladu domácnosti, která má zafixovanou silovou složku ceny elektřiny. Zvýšení regulované složky, která tvoří 40 % celkové ceny o odsouhlasených přibližně 66 %, povede tedy v průměru ke zvýšení celkové ceny o 0,66 x 40 %, tedy o více než 26 %, což je výrazné zdražení, které bude působit proinflačně. Dalším rizikem je přecenění v segmentu potravin, kde některé obchodní řetězce oznámily od ledna místo promítnutí nižšího DPH dokonce navýšení cen, a to i o více než 10 %.

Pokud tedy rozhodne bankovní rada ČNB na svém prosincovém zasedání přece jen o snížení repo sazby, bude to s největší pravděpodobností jen o 0,25 procentního bodu, tedy na 6,75 %. Důležité bude potom příští měnově-politické jednání plánované na zasedání bankovní rady 8. února 2024. Tam bude vycházet bankovní rada z lednové inflace nebo aspoň z jejího odhadu, pokud nedojde do té doby k jejímu zveřejnění. Nelze vyloučit opětovné dočasné zvýšení inflace, proto v únoru neklesne repo sazba podle mého názoru pod 6,5 %, takže nejpozději od března budeme mít v ČR konečně kladné úrokové sazby, kdy budou úrokové sazby vyšší než inflace. Od března už může nastat situace, kdy bude bankovní rada snižovat úrokové sazby na každém svém zasedání věnovaném měnově-politickému jednání. Takových zasedání je plánováno v roce 2024, stejně jako v roce 2023, celkem osm. Pokud by tedy bankovní rada ponechala v roce 2023 repo sazbu na úrovni 7 % a při každém měnově-politickém jednání snížila sazbu o 0,25 procentního bodu, potom by byla repo sazba na konci roku 2024 ve výši 5 %, což se zdá být vysoko nejen vzhledem k očekávané výši inflace, ale také k odhadům ČNB i dalších institucí.

Po opatrném začátku tedy bude ČNB pravděpodobně snižovat úrokové sazby rychleji, bude ovšem záležet na vývoji a celkovém stavu ekonomiky. Uvědomme si, že HDP tři čtvrtletí po sobě klesá, a to hlavně kvůli poklesu spotřeby domácností, snížení výkonnosti průmyslu a vysokým cenám energií. V případě, že nadcházející recese bude hlubší, než si většina analytiků připouští, přestane být inflace sice problém a úrokové sazby klesnou velmi rychle, nicméně cena, kterou v takovém případě všichni zaplatíme v podobě dalšího snížení životní úrovně, by byla vysoká.

Autorem je Petr Budinský, prorektor Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) a odborný mentor finančního vzdělávání ve společnosti Broker Consulting. Text vychází se souhlasem a pod záštitou společnosti Broker Consulting, a. s., která dlouhou řadu let s VŠFS spolupracuje v oblasti školení a dalšího vzdělávání svých konzultantů a konzultantek.

Kontakt pro média:

Michaela Sahulová

Specialistka PR a externí komunikace

Mobil: +420 731 538 373, e-mail: michaela.sahulova@bcas.cz

The post Komentář Petra Budinského k měnověpolitickému jednání ČNB: Jak rychle bude ČNB snižovat úrokové sazby? appeared first on Broker Consulting, a. s..