Auta táhla průmyslovou výrobu i zahraniční obchod (Analýza makroindikátorů)
Zmírnění problémů v subdodavatelských řetězcích výrazně pomohlo českému automobilovému průmyslu. To se pak odrazilo i ve výsledcích říjnové průmyslové produkce a zahraničního obchodu, které výrazně překonaly tržní očekávání. Známky mírného oživení přinesly i výsledky českého stavebnictví.
Po slabém výkonu ve třetím letošním čtvrtletí byla průmyslová produkce při vstupu do závěrečného kvartálu roku silnější, když v říjnu meziměsíčně vzrostla o 2,8 %. V meziročním vyjádření byla vyšší o 1,9 % po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní, respektive bez něj byla vyšší dokonce o 8,0 %, což bylo v souladu s naším odhadem ve výši 8,3 %.
Výroba ve zpracovatelském odvětví meziměsíčně vzrostla o 2,9 % poté, co v každém měsíci třetího čtvrtletí zaznamenala meziměsíční pokles. K říjnovému nárůstu významně přispěla obnova výroby v automobilovém sektoru, která byla v předchozích měsících významně omezena vlivem obnovených problémů v dodavatelských řetězcích, které postihly tuzemské automobilky. S ohledem na zmírnění vzniklých problémů výroba motorových vozidel v říjnu meziměsíčně vzrostla o výrazných 11 %, čímž k přispěla 1,9 pb k růstu celkové průmyslové produkce. Na říjnovém růstu se významně podílela i výroba ostatních dopravních prostředků (+0,8 pb), která vzrostla o silných 40 %, což souviselo s dokončením dlouhodobých zakázek, dále také výroba elektrických zařízení (+0,2 pb). V ostatních zpracovatelských odvětvích však zůstala produkce vcelku slabá. Meziměsíčně opět klesla výroba elektronických zařízení, kovových konstrukcí či strojů a zařízení.
Na pozitivním výkonu průmyslové produkce se podepsala i meziměsíčně vyšší výroba energetického průmyslu, která v říjnu vzrostla o 4,9 % po poklesu o 7,1 % v září. Přesto její úroveň zůstává nízká, což zřejmě souvisí s nižší poptávkou zejména s ohledem na snahy o energetické úspory firem. Růst průmyslové produkce naopak tlumil váhově méně významný sektor těžby a dobývaní, kde produkce v říjnu meziměsíčně klesla o více jak 10 % (příspěvek 0,3 pb).
Vzhledem k zažehnání problémů v dodavatelských řetězcích by automobilový průmysl měl nadále těžit z dokončování předchozích zakázek, které nahromadil v posledních dvou letech. To by mělo podpořit výrobu v závěrečném letošním čtvrtletí. S postupným plněním těchto zakázek by se však měl více projevovat současný přetrvávající problém slabší poptávky, zejména té zahraniční. Hodnota nových průmyslových zakázek ovšem jak v září, tak i říjnu meziměsíčně vzrostla, přičemž zejména v automobilovém sektoru je poptávka značně silnější ve srovnání s ostatními odvětvími.
Zahraničnímu obchodu pomohla auta
Říjnový zahraniční obchod překvapil přebytkem 12,8 mld. CZK. Náš odhad byl sice vyšší než tržní očekávání (6,4 mld. CZK vs. konsenzus 4,7 mld. CZK), i tak ale za výsledkem zaostal. Celkové saldo příznivě ovlivnil především o téměř 17 mld. CZK vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, když jejich vývoz vzrostl o 25,5 mld. CZK. Zvýšil se i přebytek se stroji a zařízeními (+2,2 mld. CZK). Vyšší vývozy automobilů naznačovaly údaje sdružení AutoSAP. Podle nich výroba aut v říjnu vzrostla meziměsíčně o 33 % v sezónně očištěném vyjádření a dosáhla tak druhé nejvyšší úrovně od začátku časové řady v roce 2012. Dobré výsledky umožnilo obnovení subdodávek, které byly v září narušeny povodněmi ve Slovinsku i pokračující uspokojování poptávky naakumulované v posledních dvou letech. Z ostatních kategorii se na říjnovém výsledku zahraničního obchodu pozitivně odrazil nižší schodek obchodu s ropou a zemním plynem (o 11 mld. CZK) a základními kovy (o 2,7 mld. CZK). Celkově se vývoz po sezónním očištění zvýšil o 0,6 %, dovoz naopak klesl o 1,0 %.
Drobné náznaky lepšícího se vývoje stavební produkce
Tuzemská stavební produkce v říjnu meziměsíčně vzrostla o 1,2 % po stagnaci v září. Nová data však zároveň přinesla zhoršení předchozích údajů. To se týkalo především srpnové stavební produkce. Ta podle původních dat vzrostla meziměsíčně o výrazná 2 %, po revizi však její růst činil pouze 0,5 %. Zatímco tedy původně data ukazovala na to, že stavebnictví se konečně vymanilo z meziročního poklesu, nyní už to neplatí. Vlivem vyšší základny naopak došlo k urychlení tempa meziročního poklesu ze zářijových -0,4 % na -0,9 % v říjnu (po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní). Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla stavební produkce letos v říjnu nižší o 3,6 %.
Zvyšovala se produkce pozemního i inženýrského stavitelství. Pozemní stavitelství zaznamenalo v říjnu meziměsíční růst o 1 %, meziročně ale jeho produkce byla stále o 1,2 % nižší. Podobně inženýrské stavitelství vzrostlo meziměsíčně o 1,6 %, meziročně ale pokleslo o 0,2 %. Při srovnání s předpandemickým únorem 2020 je na tom hůře inženýrské stavitelství, které za touto úrovní zaostává o 4,8 %. Pozemní stavitelství ztrácí 3,1 % oproti své předcovidové produkci. Inženýrské stavitelství přitom zahrnuje i velké infrastrukturní stavby financované ze státního rozpočtu a jde tak o potvrzení utlumeného vývoje vládních investic. Pozitivní signálem ale v tomto ohledu může být rychle rostoucí hodnota stavebních povolení. Ta se navzdory nižšímu počtu povolení meziročně zvýšila o výrazných 36,8 %, což může značit přípravu finančně významnějších projektů. K podobnému vývoji přitom docházelo již v průběhu posledních třech měsíců.
Navzdory meziměsíčnímu nárůstu zůstává počet vydaných stavebních povolení oproti loňsku výrazně nižší. Meziměsíčně se počet vydaných stavebních povolení v říjnu zvýšil o 8,7 %, meziročně byl ale nižší o 7,4 %. V dosavadním průběhu roku bylo každý měsíc vydáno v průměru zhruba 6,5 tis. stavebních povolení, což je o přibližně 700 méně než v roce 2019. Podobné je potom srovnání i s loňským rokem.
Lepší čísla již vykazuje i developerská výstavba, avšak hlavně vlivem nízké statistické základny. V důsledku vysokých úrokových sazeb a s tím související nízké poptávky po nemovitostech se výstavba začala snižovat již v závěru minulého roku. Počet zahájených bytů byl v říjnu meziročně vyšší o 10 % a počet těch které byly dokončeny vzrostl o 7,2 %. Srovnáme-li však počet nově zahájených bytů za letošních deset měsíců se stejným obdobím loňského roku tak se stále jedná o výrazný pokles ve výši 12,7 %. Podobně počet dokončených bytů byl nižší o 2,3 %.
Stavebnictví již vykazuje známky oživení, o přesvědčivém obratu v trendu se ale zatím hovořit nedá. Vývoj ve stavebnictví pravděpodobně zůstane utlumený do doby než dojde k významnějšímu poklesu úrokových sazeb hypotečních úvěrů a zlepšení kupní síly obyvatelstva. V tomto ohledu však ale přeci jen příští rok nabízí lepší vyhlídky pro růst stavební produkce.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz