Reálné mzdy ještě klesají, ale trend se již brzy obrátí

Panovaly naděje, že ve druhé polovině roku reálné mzdy českých zaměstnanců začnou růst, ale zatím se tak ještě nestalo. Průměrná nominální mzda v Česku rostla ve třetím čtvrtletí tohoto roku o 7,1 %, ale vzhledem k 8% inflaci reálná mzda tudíž poklesla o 0,8 %. Tento výsledek odpovídá predikcím trhu, zatímco náš odhad i ČNB byl mírně pesimističtější. Bezprostřední reakce na finančních trzích byla takřka nezaznamenatelná, kdy koruna ztratila jen pár haléřů.
V absolutním vyjádření se průměrná mzda ve třetím kvartálu dostala na úroveň 42 658 Kč a oproti druhému čtvrtletí tak mírně poklesla (43 193 Kč). Po očištění o sezónní vlivy ovšem mzda rostla i na mezičtvrtletní bázi, a to o 1,5 %, tedy stejně jako v předchozím čtvrtletí. Mediánová hodnota se zvýšila z 36 816 Kč na 37 492 Kč, ale stále většina společnosti nedosáhne ani na průměrný výdělek v tuzemsku.

Podíváme-li se na jednotlivá odvětví, tak opět nejvyšší nárůst mezd byl zaznamenán v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+13,7 %). Následují odvětví, ve kterých se také podařilo překonat tempo inflace, jako informační a komunikační činnosti (9,0 %), ubytování, stravování a pohostinství (8,8 %) či činnosti v oblasti nemovitostí (8,6 %). Naopak téměř nulový nárůst (0,9 %) mezd je evidován u ostatních činností.
Z geografického pohledu i nadále zůstává Praha místem, kde si Češi mohou zdaleka nejvíce vydělat. V průměru lidé pracující v hlavním městě pobírají necelých 52 tisíc, zatímco na druhém místě ve Středočeském kraji lidé dosáhnou v průměru na takřka 43 tisíc. Nejnižší mzdu inkasují lidé stále v Karlovarském kraji (37 164 Kč), zatímco v často propíraném Ústeckém kraji průměrná mzda již atakuje hranici 40 tis. Kč.
I dnešní výsledek růstu mezd potvrzuje, že čeští zaměstnanci ani v situaci velmi napjatého trhu práce a vysoké inflace nedokázali pro sebe vyjednat lepší mzdové ohodnocení. Reálné mzdy tak i nadále klesají, což se odráží na spotřebě domácností, která se propadla v rámci Evropské unie ze všech nejvíce. To se muselo zákonitě projevit na výkonu české ekonomiky, která jako již jediná v EU nedokázala stále ještě dosáhnout předcovidové úrovně. Z pohledu ČNB se ovšem jedná o relativně povzbudivý údaj, protože panovaly obavy ohledně možného vzniku mzdově-inflační spirály, ale od té jsme na míle vzdáleni. Další argument pro přísnější měnovou politiku tak odezněl a bankovní rada může přistoupit ke snížení sazeb ještě v tomto roce.

Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.