Nižší srovnávací základna zrychlí českou inflaci (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech bude tento týden zveřejněn deficit zahraničního obchodu. Ten se zřejmě v důsledku růstu importů v září výrazně prohloubil. Značná část zboží pravděpodobně skončila v zásobách, což pomohlo americké ekonomice v Q3 k téměř pětiprocentnímu mezikvartálnímu anualizovanému růstu. V eurozóně bude pozornost patřit německé průmyslové produkci za září. Ta podle našeho odhadu meziměsíčně rostla. Naopak výstup českého průmyslu v září ve srovnání s předchozím měsícem o další více než jedno procento poklesl. Podíl českých nezaměstnaných osob v říjnu stagnoval. Klíčovou událostí pak bude páteční zveřejnění domácí inflace. Ta by měla stoupnout na 8,4 % z 6,9 % v září. Důvodem bude vliv nižší srovnávací základny související s loňským zavedením energetického úsporného tarifu. Nebýt tohoto čistě statistického efektu, inflace by podle našeho odhadu byla o 2 až 3 procentní body nižší. Polská centrální banka na svém středečním zasedání ponechá podle kolegů z SG sazby beze změny.

Německý průmysl meziměsíčně vzroste

Americký deficit zahraničního obchodu se podle našeho odhadu v důsledku vyšších dovozů materiálů, kapitálových statků, aut i spotřebního zboží v září prohloubil na necelých 62 mld. USD. Výsledek HDP za Q3 (růst o 4,9 % q/q anualizovaně) naznačuje, že velká část importů skončila v zásobách. Ty budou v Q4 podle našeho názoru rozpouštěny a americká ekonomika tak podle naší prognózy vzroste pouze o 1,5 % q/q anualizovaně. Celkově se z dlouhodobějšího pohledu deficit bilance z předcovidových maxim postupně snižuje a navrací se k normálnějším úrovním.

Očekáváme, že německá průmyslová výroba (včetně stavebnictví) se v září zvýšila o 0,6 % m/m. Průmyslová výroba byla silná v Q1, od té doby ale přispívá k růstu HDP negativně. Problémem je především výroba energií, která je od Q2 22 záporná a od roku 2021 klesla o téměř 40 %. V krátkodobém horizontu by výhled německého průmyslu měla podpořit zahraniční poptávka, a to díky politickým stimulům realizovaným v Číně a pokračující odolnosti ekonomiky USA. Pozitivní je, že zatím nedošlo k poklesu růstu investic, což naznačuje, že firmy mají i přes zpřísnění úvěrových podmínek stále možnosti financování.

V Česku balíček zveřejněných dat hned v pondělí odstartuje tradiční trojboj, tedy průmyslová produkce, zahraniční obchod a stavební výroba za září. Na výkonu promyslu se zřejmě negativně podepsaly problémy se subdodávkami v automobilovém průmyslu a také mimořádně teplé zářijové počasí, které se odrazilo v nižší výrobě v energetickém průmyslu. Po silném poklesu průmyslového výstupu v červenci (-2,7 % m/m) a nepatrném nárůstu v srpnu (+0,2 % m/m) čekáme, že se průmyslová produkce v září meziměsíčně snížila o 1,2 %. Zveřejněn bude tento týden i podíl nezaměstnaných osob, který podle nás v říjnu stagnoval na 3,6 %. Klíčovou domácí událostí bude páteční zveřejnění říjnové inflace. Ta by měla stoupnout na 8,4 % z 6,9 % v září. Důvodem bude vliv nižší srovnávací základny související s loňským zavedením energetického úsporného tarifu. Nebýt tohoto čistě statistického efektu, inflace by podle našeho odhadu byla o 2-3 pb nižší. Meziměsíční anualizovaná sezonně očištěná jádrová inflace se pak v důsledku nízké spotřeby domácností i nadále pohybovala kolem 2% cíle centrální banky. V meziročním srovnání očekáváme její pokles z 5,0 % na 4,2 %. Více jsme se odhadům měsíčních indikátorů věnovali zde: https://bit.ly/CMF_Nov23_CZ.

K jednacímu stolu ve středu zasedne polská centrální banka. Ta vzhledem k očekávánému růstu inflace spojeného s rušením podpůrných opatření ponechá sazby beze změny na stávajících 5,75 %. Trh očekává snížení o dalších 25 bb. My se domníváme, že sazby zůstanou až do Q2 24 beze změny.

Po ponechání sazeb beze změny koruna posílila

Na domácí půdě bylo klíčovou událostí minulého týdne zasedání České národní banky. Ta ponechala repo sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí podpořilo pět radních, zbylí dva hlasovali pro snížení repo sazby o 25 bb na 6,75 %. Svou roli pravděpodobně sehrála obava o dostatečnou ukotvenost inflačních očekávání v souvislosti s očekáváným (byť technickým) zvýšením meziroční inflace v letošním závěrečném čtvrtletí a nejistotou ohledně míry tradičního lednového přecenění zboží a služeb. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/CNB_Nov23_CZ. Koruna ve čtvrtek reagovala zpevněním o 0,7 % na 24,46 CZK/EUR. Mírně posílila ještě i v pátek (pod 24,40 CZK/EUR). Kolem těchto úrovní se pohybovala i během pátečního obchodování. Ostatní regionální měny se vyvíjely rozdílně. Polský zlotý zůstal po celý týden víceméně beze změny (na 4,45 PLN/EUR), maďarský forint pak posílil pod hladinu 380 HUF/EUR, tedy o 1,3 %.

Z domácích dat byl minulý týden zveřejněn HDP za Q3, který se podle předběžného odhadu snížil mezičtvrtletně o 0,3 %. Meziroční pokles dosáhl 0,6 % a zůstal tak oproti druhému čtvrtletí beze změny. Struktura HDP zatím známa není, podle komentáře ČSÚ však domácí poptávka stagnovala. Mezičtvrtletní pokles HDP byl pak způsoben hlavně nižší zahraniční poptávkou. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/47bK03R. Dále byl zveřejněn říjnový PMI ze zpracovatelského průmyslu, který jen mírně vzrostl na 42 b. (vs konsensus 42,5 b.). Více najdete zde: https://bit.ly/47h2IHh. Deficit českého státního rozpočtu po čtyřměsíční sérii zlepšování v říjnu narostl na 210,7 mld. CZK. Stále však očekáváme, že schválený schodek ve výši 295 mld. CZK by letos mohl být splněn (více zde: https://bit.ly/46bmSlr).

K jednacímu stolu zasedla minulý týden i americká centrální banka. Ta ponechala sazby beze změny, tón byl ale mírně jestřábí. Reakce na trzích byla ale značná a odrazila se ve výrazném poklesu dlouhodobých úrokových sazeb. To by mohlo vést i k nižšímu úročení hypotečních úvěrů a alespoň částečně tak americké ekonomice ulevit.

Americká data spíše zklamávala. Říjnový ADP report mapující nová pracovní místa v soukromém nezemědělském sektoru skončil pod očekáváním trhu (113 tis. vs 150 tis.). Podobně dopadly i páteční Nonfarm Payrolls, které byly horší, než trh čekal (150 tis. vs 180 tis.), když zřejmě odrážely stávky v americkém autoprůmyslu. Směrem dolu byla revidována i data za září (z 336 tis. na 297 tis.). Nezaměstnanost mírně rostla (na 3,9 %). Výrazně zklamal také říjnový ISM z průmyslu, když oproti září klesl o 2,3 b. na 46,7 b. Výrazný růst produktivity práce (o 4,7 % q/q za Q3) se odrazil v poklesu jednotkových mzdových nákladů (0,8 % q/q anualizovaně) a vyzněl tak desinflačně. To vše dohromady vyústilo v oslabení dolaru vůči euru o zhruba 2 % na 1,07 USD/EUR.

Z evropských dat pozornost patřila říjnové inflaci a HDP v Německu a eurozóně. Inflace zpomalila ze zářijových 4,3 % y/y na 2,9 % y/y. Za tímto vývojem stál především vliv vysoké srovnávací základny z loňského roku, který sám o sobě snížil inflaci o 1,5 pb. Jádrová inflace zůstala nicméně na vysokých 4,2 % y/y, tak jak jsme očekávali. Výkon ekonomiky eurozóny za Q3 naopak mírně zklamal, když místo očekávané stagnace o 0,1 % mezičtvrtletně poklesl. Německý HDP se v letošním třetím kvartále mezičtvrtletně snížil o 0,1 %. To byl oproti tržnímu konsensu, který očekával pokles o 0,2 % q/q, nepatrně lepší výsledek. Směrem vzhůru byly revidovány předchozí dva údaje za Q2 (z původně udávané mezičtvrtletní stagnace na +0,1 %) a Q1 (z -0,1 % na mezičtvrtletní stagnaci).