Inflace vzroste kvůli loňskému zavedení úsporného tarifu (Měsíční předpovědi)

Očekáváme, že meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,4 % z 6,9 % v září. Důvodem byl vliv nižší srovnávací základny související s loňským zavedením energetického úsporného tarifu. Nebýt tohoto čistě statistického efektu, inflace by podle našeho odhadu byla o 2-3 pb nižší. Průmyslová produkce podle nás v září klesla o 1,2 % m/m kvůli problémům v dodavatelských řetězcích výrobců aut, zatímco spotřebitelské výdaje zřejmě zůstaly utlumené, když odhadujeme meziměsíční stagnaci maloobchodních tržeb. Výkon tuzemské ekonomiky by se však měl v závěru roku mírně zlepšit s tím, jak v průmyslu odezní problémy v subdodávkách a spotřebitelské výdaje postupně zesílí díky pokračujícímu růstu reálných disponibilních příjmů.

Nízká průmyslová výroba se podepsala na poklesu ekonomiky

Průmyslová produkce v Q3 23 zřejmě výrazně přispěla k poklesu tuzemské ekonomiky. Po silném poklesu v červenci (-2,7 % m/m) a nepatrném nárůstu v srpnu (+0,2 % m/m) čekáme, že průmyslová produkce v září dále oslabila s ohledem na pokračující problémy v dodavatelských řetězcích. Ty v září navíc výrazněji postihly i největšího domácího producenta aut v souvislosti s povodněmi ve Slovinsku. Odhadujeme, že se průmyslová výroba v září meziměsíčně snížila o 1,2 %. V samotném zpracovatelském průmyslu očekáváme pokles o 0,7 % m/m po již tak slabých výkonech v červenci (-3,8 % m/m) a srpnu (+0,1 %). Naše odhady implikují mezičtvrtletní pokles celkové a zpracovatelské produkce o 1,8 % a 2,6 % v Q3. Výroba aut se výrazně snížila již v srpnu (-9,1 % m/m) zřejmě vlivem prodloužených celozávodních dovolených a nastalých problémů v subdodávkách. Čekáme, že její pokles pokračoval i v září, a to vzhledem k prohloubení zmíněných problémů. Naznačují to i údaje AutoSAP, podle nichž výroba aut v září po sezonním očištění meziměsíčně klesla o 2,9 %. I kvůli nedostatku výrobních komponent se v průmyslu sentiment v září zhoršil. PMI klesl o 1,2 b. na 41,7 b., zatímco konjunkturální průzkum ČSÚ ukázal na daleko výraznější zhoršení až na nejnižší úroveň od června 2020, ačkoli v říjnu došlo ke korekci, která tento pokles více než vykompenzovala. Na druhou stranu subindex PMI hodnotící úroveň výroby v září vzrostl třetí měsíc v řadě a obdobný ukazatel konjunkturálního průzkumu výrazně vzrostl a zvrátil prudký srpnový pokles.

Slabší výroba v energetickém průmyslu vlivem nižší poptávky kvůli neobvykle teplému počasí se podle nás rovněž podepsala na poklesu průmyslové produkce v září. Po slabém výkonu v Q3 by se podle nás zpracovatelský průmysl měl v následujících měsících otřepat s tím, jak obnovené problémy v dodavatelských řetězcích odezní. Průmysl nadále trápí nízká poptávka po jeho výstupech, zejména producenti aut by ale měli nadále těžit z finalizace nevyřízených objednávek z předchozích dvou let. Průmyslová výroba byla podle našeho odhadu v září meziročně nižší o 3,7 % (WDA; letošní září mělo o jeden pracovní den méně než vloni) a v NSA vyjádření o 6,1 %.

Spotřebitelé drží své výdaje na uzdě

Navzdory růstu reálných disponibilních příjmů od Q2, byť jen mírnému, který podle nás bude pokračovat ve zbytku letošního roku, spotřebitelské výdaje zatím nevykazují známky významného oživení. Maloobchodní tržby bez prodeje aut po nárůstech v květnu a červnu v průběhu Q3 meziměsíčně přestaly růst, když v červenci stagnovaly a v srpnu výrazně klesly (-0,8 % m/m). K srpnovému poklesu přispěl zejména nižší prodej pohonných hmot (-4,5 % m/m), i bez nich ale tržby klesly o 0,3 % m/m a v nominálním vyjádření jen stagnovaly. To jen potvrzuje, že spotřebitelé zůstávají s výdaji zdrženliví. Odhadujeme, že v září tato zdrženlivost přetrvala a tržby bez prodeje aut meziměsíčně zhruba stagnovaly (-0,1 %). To by znamenalo, že za celé Q3 zůstaly mezičtvrtletně prakticky beze změny. Pokles spotřebitelské důvěry v září, byť v říjnu opět výrazně vzrostla, spolu s pokračujícím poklesem reálného objemu karetních transakcí a zhoršeného hodnocení objemu tržeb maloobchodními prodejci nasvědčují, že spotřebitelská poptávka pokračuje v útlumu. Na druhé straně nárůst reálného objemu inkasa DPH (+9 % m/m) by mohl napovídat o opaku. Prodej aut zůstal v Q3 silný, když po srpnovém nárůstu o 1,2 % m/m čekáme, že v září tržby v motoristickém segmentu meziměsíčně vzrostly o 0,5 %. To se nejspíše odrazilo také ve vyšším objemu spotřebního financování v Q3 (+17 % y/y). Maloobchodní tržby byly v září podle nás meziročně nižší o 1,2 % y/y (WDA; letošní září mělo o jeden pracovní den méně) a o 3,9 % (WDA; -5,5 % NSA) bez prodeje aut.

I přes růst reálných disponibilních příjmů díky odeznívání inflace a zvyšujícím se nominálním mzdám, zůstávají opasky spotřebitelů poměrně utažené. To odráží i pokračující silný příliv prostředků do bankovních termínovaných vkladů a jiných spořících nástrojů. Přísun prostředků domácností do termínovaných vkladů je letos v úhrnu od ledna do září meziročně vyšší o 28 %, a to i ve srovnání s již tak silným loňským rokem. I s ohledem na oproti našim očekáváním zatím zaostávající růst mezd – odhad růstu mezd jsme pro letošní rok snížili z 9,4 % na 7,7 % – oživení spotřebitelských výdajů bude pomalejší, než jsme předpokládali, neboť i míra úspor bude pravděpodobně klesat jen pomalu. Vysoký sklon tuzemských domácností k úsporám podporuje i jejich pozice čistých věřitelů, která díky vyšším úrokovým sazbám zvyšuje jejich čisté úrokové příjmy. To by mělo rovněž podpořit růst disponibilních příjmů a vést k výraznějšímu oživení spotřebitelské poptávky, které očekáváme v příštím roce.

Nižší srovnávací základna zrychlí meziroční inflaci

Inflace podle našeho odhadu v říjnu zrychlila na 8,4 % y/y ze zářijových 6,9 %. Vliv na to měla nižší základna loňského roku, která souvisela se zavedením úsporného energetického tarifu. V důsledku vládních dotací se domácnostem v posledních třech měsících roku 2022 výrazně snížily platby za spotřebu elektřiny. Proti tomuto čistě statistickému efektu by ale měl částečně působit současný pokles cen energií pro domácnosti. K první větší vlně zlevňování následující předchozí pokles velkoobchodních cen energií na globálních trzích došlo již v září a podle informací od jednotlivých dodavatelů energií by k druhé z nich mělo dojít právě v říjnu. Ve výsledku očekáváme meziměsíční pokles regulovaných cen o 1,5 %. Nepatrně se podle nás snížily ceny potravin (-0,1 % m/m). Předchozí rychlý růst cen pohonných hmot se v říjnu podle našeho odhadu v podstatě zastavil (+0,2 % m/m). Poptávka domácností zůstává slabá, což se promítá v jádrové inflaci. Její sezonně očištěná meziměsíční dynamika se pravděpodobně v anualizovaném vyjádření nadále nacházela poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. V meziročním vyjádření očekáváme pokles jádrové inflace ze zářijových 5,0 % y/y na 4,2 % v říjnu. V závěrečných dvou měsících letošního roku se celková meziroční inflace bude podle naší prognózy pohybovat poblíž 7 %. Nebýt výše zmíněného efektu nižší srovnávací základy, tak by meziroční inflace v posledním letošním čtvrtletí byla podle našeho odhadu o zhruba 2-3 pb nižší. Pro příští rok očekáváme výrazné snížení inflace na průměrných 1,9 %.