Vyjádření ČNB ke zveřejnění publikace Analýzy sladěnosti

Česká národní banka je poněkud udivena některými komentáři, které se v médiích a na sociálních sítích objevily po zveřejnění její každoroční publikace Analýzy stupně sladěnosti České republiky s eurozónou. Tento dokument ČNB sestavuje každý rok, letos poprvé však nebyl součástí podkladového materiálu ČNB a Ministerstva financí pro rozhodnutí vlády o stanovení termínu přijetí eura, k čemuž se vláda rozhodla sejít až na konci roku 2020. Publikace Analýzy sladěnosti byla proto ve stručné podobě zveřejněna na webu ČNB samostatně a doplněna infografikou, která měla za cíl usnadnit orientaci i široké veřejnosti.

ČNB považuje domněnky některých příznivců přijetí eura, že výběr parametrů do infografiky byl na politickou objednávku vychýlen ve prospěch argumentů proti zavedení společné evropské měny v ČR, za absurdní až úsměvné. ČNB je apolitickou a nezávislou institucí a dlouhodobě deklaruje, že ve věci přijetí eura je pouze poradním a servisním orgánem vlády, která jediná může o přijetí eura rozhodnout. ČNB nemá ambice ani potřebu překračovat tyto – jí vymezené – mantinely, což ostatně potvrzuje hned v úvodu zprávy, kde uvádí, že „její vyznění nelze považovat za doporučení ČNB pro přijetí eura Českou republikou, nebo dokonce za výsledné rozhodnutí České republiky ohledně přijetí eura.“

Výběr faktorů přijetí eura ke grafickému zpracování byl proveden čistě na základě relevantnosti, zajímavosti a srozumitelnosti pro veřejnost. Ve vztahu k domácí ekonomice je ostatně poměr rizikových a nerizikových parametrů naprosto vyrovnaný. Je nabíledni, že infografika je pouze doplňkem či „ochutnávkou“ celé zprávy, kterou – už vzhledem k počtu a složitosti jednotlivých faktorů – nemá a ani nemůže nahradit. Současně platí, že „sčítáním jednotlivých barevných indikátorů či šipek není možné sestavit jeden souhrnný indikátor“, jak ČNB upozorňuje hned v úvodu samotné publikace. V uvozujícím textu na webu ČNB je navíc hned na jeho začátku uvedeno, že: „Budoucí přijetí společné evropské měny by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z jejího intenzivního zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů.“ Teprve poté jsou zmíněna rizika a následuje popis faktorů, rozdělených do skupin dle jejich předpokládaného dopadu na ekonomiku ČR. Způsob prezentace Analýz sladěnosti proto ČNB považuje za vyvážený a plně odrážející jejich odborné vyznění.

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB