Albánie - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Albánské vysoké školství trpí nedostatkem kvalitních profesorů a výzkumných pracovníků, který způsobil a stále způsobuje masivní odliv mozků do zahraničí. Podle Human Flight and Brain Drain Index 2022 se Albánie umístila na 8. místě ze 177 zemí (1. místo je nejhorší), za ní jsou už jen země, jako je Palestina, Eritrea, Somálsko, Salvador atd. V roce 2022 byl průměrný index pro 41 evropských zemí 3,66 bodu (světový průměr 5,21), zatímco Albánie měla 8,3 (z 10), což je nejvíce na evropském kontinentu (rozmezí ostatních zemí regionu západního Balkánu je od 4,9 do 6,8). Tato situace výrazně snižuje schopnost země inovovat. Podle Global Innovation Index 2022 zaujímá Albánie v oblasti výzkumu a vývoje 120. místo ze 132 posuzovaných zemí světa.

Potenciál pro možnou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací je omezen i slabou úrovní místního průmyslu, který je zaměřen výhradně na zpracování místních zemědělských produktů a nerostných surovin (vápenec, mramor, chromit). Strojírenské podniky, které potřebují inovace, v zemi chybí. To má dopad i na nezájem soukromého sektoru o spolupráci s univerzitami na aplikovaném výzkumu.

V rámci ICT sektoru se příležitosti pro česká řešení vyskytují např. v oblasti rozvoje „chytrých měst“, tj. inteligentních dopravních systémů, chytrého veřejného osvětlení a chytrých budov. Další možnosti jsou v oblasti internetového prodeje, on-line marketingu a komunikačních služeb.

Vládní „Strategie zaměstnanosti a dovedností 2023-2030“ má ambice výrazně zlepšit počítačovou gramotnost obyvatel, která je zatím na nízké úrovni, zejména v oblastech mimo velká města, kde není souvislá internetová síť a na základních školách chybí potřebná IT technologie pro výuku dětí. Ministerstvo školství a tělovýchovy pracuje na návrhu Strategie pro vědu, techniku a inovace 2023-2030 a ve spolupráci s Akademií věd i na novém vědeckém zákoně. Cílem je zvýšení investic do vědecké infrastruktury (budování technoparků s podporou státu) a podnícení spolupráce akademických institucí se soukromým sektorem na aplikovaném výzkumu. Do této strategie zapadá i zákon 25/2022 „O podpoře a rozvoji start-upů“, jehož účelem bylo vytvořit regulační a institucionální rámec pro realizaci inovativních nápadů a rozvoj nových podniků, které by podpořily inovační rozvoj albánské ekonomiky.

Rozvoj širokopásmového internetového připojení je jednou z klíčových priorit Národního plánu pro udržitelný rozvoj digitální infrastruktury na roky 2020-2025. V rámci tohoto plánu byla definována i Digitální agenda Albánie 2022–2026, která si klade za cíl pokročit v digitalizaci vládních služeb, zejména v oblasti veřejných financí (výběr daní), zdravotnictví (online recepty a elektronická databáze pacientů), školství, zemědělství (elektronický registr hospodářských zvířat, systému dotací atd.), dopravě, justici, kultuře a podnikání. Realizátorem většiny projektů digitální agendy je Národní agentura pro Informační Společnost spadající přímo pod předsedu vlády.

Albánie udělala významný pokrok v digitalizaci služeb státní správy občanům, které vycházejí z registru obyvatel. Byl vytvořen portál E-Albania, prostřednictvím kterého mají občané s digitální identitou přístup k řadě služeb, jako je např. vyřízení stavebního povolení, výpis z katastru nemovitostí, obnova řidičského průkazu atd. Celkem se jedná cca o 300 služeb s propojením do 55 státních registrů.

Albánie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí