Inflace se bude rychle snižovat k 2% cíli

Bankovní rada ponechala na svém srpnovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 7 %. Toto nastavení měnové politiky zajistí návrat inflace k 2% cíli. Snižování inflace postupuje zhruba v souladu s předchozími výhledy ČNB. V červnu zpomalil meziroční růst spotřebitelských cen na jednocifernou hodnotu a ve svém poklesu bude inflace pokračovat i v nejbližších měsících. Na podzim se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu úsporného tarifu v oblasti cen energií z konce loňského roku. Po jeho odeznění inflace na začátku příštího roku skokově klesne do blízkosti 2 %. Na její snižování působí rychlé vyprchání růstu zahraničních cen (zejména energetických, ale také potravinářských komodit), které byly ještě v nedávné minulosti podstatným zdrojem růstu domácích nákladů. Protiinflačně působí také vývoj poptávky v domácí ekonomice, kterou tlumí přísné nastavení měnové politiky. Spotřeba domácností pokračuje v hlubokém meziročním propadu a klesá také investiční aktivita. Slabá poptávka vytváří podmínky pro pokles inflace, zejména jádrové, a následně také inflačních očekávání. Se základním scénářem prognózy sekce měnové je proto konzistentní pokles tržních úrokových sazeb na celém výhledu. Bankovní rada však vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí proinflačním směrem. Toto hodnocení se opírá o další dva scénáře. První z nich ilustruje riziko pomalejšího poklesu inflačních očekávání v tuzemské ekonomice. Druhý scénář zachycuje riziko razantnějšího zotavení spotřebitelské poptávky, které by vyplývalo z rychlého poklesu míry úspor ze současné vysoké úrovně.

Vysoká inflace odeznívá. Podle červnových dat se snížila do jednociferných hodnot (9,7 %), přičemž k jejímu poklesu přispěly všechny složky. Významně se na tom podílí odeznění inflačních tlaků ze zahraničí. Pokles cen energetických komodit z loňských extrémních hodnot přispívá ke stabilizaci cen energií pro domácnosti a stojí také – spolu s efektem vysoké srovnávací základny – za výrazným meziročním poklesem cen pohonných hmot.

Snižuje se také jádrová inflace. V jejím poklesu se odráží řada faktorů včetně restriktivního nastavení měnové politiky. Pokles reálných příjmů domácností spolu s vysokou mírou úspor snižuje jejich spotřebitelskou poptávku (důvody zvýšeného sklonu k úsporám domácností uvádí Box 1). Výrazný meziroční pokles soukromé spotřeby pak ochlazuje poptávkové inflační tlaky.

Dosavadní přísné nastavení měnové politiky přispělo k růstu úrokových sazeb z hypoték a k citelnému ochlazení na realitním trhu (zvýšenými sazbami hypoték se zabývá Box 2). Pozorované zastavení předchozího výrazného růstu cen nových rezidenčních nemovitostí významně přispívá k poklesu jádrové inflace skrze zvolňující růst nákladů vlastnického bydlení v podobě imputovaného nájemného.

Podle prognózy se inflace bude v letních měsících dále snižovat, poté se sestupný trend dočasně přeruší. To však bude způsobeno pouze statistickým efektem snížené srovnávací základny, který reflektuje loňskou vládní podporu v oblasti energií. Tento tzv. energetický úsporný tarif, který byl v platnosti od loňského října do prosince, meziroční inflaci dočasně snížil, letos ji naopak navýší. Začátkem příštího roku se inflace skokově sníží do blízkosti 2% cíle, a to i přes postupné oslabení kurzu koruny. To prognóza předpokládá jako důsledek dalšího růstu zahraničních úrokových sazeb při poklesu domácích sazeb.

Domácí ekonomická aktivita je nadále utlumená, hrubý domácí produkt meziročně mírně klesá. Na tom se výrazně podílí již zmíněná velmi slabá spotřebitelská poptávka domácností, která se absolutně snižuje již šest čtvrtletí v řadě. Na jejím poklesu se podepisuje propad reálných příjmů domácností i vysoká míra úspor. Ta odráží opatrnost domácností plynoucí z rychlého růstu životních nákladů a také zvýšené úrokové sazby (průsak měnové politiky do klientských sazeb popisuje Box 3).

Výrazný růstový impulz zatím nepřichází ani z prostředí podnikových investic. Fixní investice jsou – stejně jako spotřeba domácností – tlumeny zvýšenými domácími úrokovými sazbami. Zároveň dochází k růstu sazeb eurových úvěrů, které přestávají být pro tuzemské podniky tak lákavé jako ještě donedávna. Opadá také tvorba zásob, zejména materiálu, polotovarů a nedokončené výroby. To souvisí s obnovením hladkého fungování dodavatelských řetězců.

K růstu ekonomiky přispívá čistý vývoz a spotřeba vládních institucí. Příspěvek čistého vývozu je výslednicí omezené domácí poptávky tlumící dovoz a relativně robustní výkonnosti českého vývozu, který v prvním čtvrtletí letošního roku rostl meziročně o 7 %.

V souhrnu bude letos ekonomická aktivita zhruba stagnovat a její zřetelný růst se obnoví v příštím roce. Proti rychlejšímu růstu bude v příštím roce působit rozpočtová politika vlády zaměřená na snížení strukturálních deficitů v podobě tzv. konsolidačního balíčku.

Mzdová dynamika je sice aktuálně zvýšená, ale v reálném vyjádření zůstává záporná. Stále nízká nezaměstnanost bude do budoucna podporovat vyjednávací sílu zaměstnanců, kteří budou usilovat o obnovení svého podílu na příjmech v rámci celé ekonomiky. Rychlý růst mezd proto bude odeznívat jen pozvolna, avšak dezinflační proces to již nezlomí.

Snížení zahraničních inflačních tlaků a utlumená domácí ekonomická aktivita spolu s dosavadním přísným nastavením měnové politiky vytvářejí žádoucí prostředí pro probíhající proces snižování tuzemské inflace. Pohledem na aktuální cenový vývoj je zřejmé, že akutní cenové tlaky v domácí ekonomice již z rozhodující části odezněly a meziroční inflace míří k 2% cíli. Tato situace je v základním scénáři konzistentní s návratem úrokových sazeb k neutrální hladině. Cenový výhled je však nadále zatížen řadou rizik.

Za účelem jejich zachycení byly zpracovány dva scénáře. První z nich ilustruje riziko pomalejšího poklesu inflačních očekávání, která by mohla zbrzdit návrat inflace k cíli. Scénář zohledňuje pozorovaná zvýšená inflační očekávání domácností, firem a analytiků. Pracuje s jejich pomalejším návratem k 2% cíli a souvisejícími implikacemi pro cenotvorbu. V tomto scénáři ani setrvání sazeb na stávající úrovni nestačí k úplnému potlačení dopadů zvýšených očekávání a inflace zde zůstává znatelně nad cílem po většinu příštího roku. K tomu přispívá i rychlejší růst mezd.

Druhý scénář zachycuje riziko, které souvisí se současnou vysokou mírou úspor. Její případný rychlejší návrat k hodnotám poblíž dlouhodobého průměru by znamenal výrazný impulz pro již dlouhou dobu utlumenou spotřebu domácností. Následné silnější oživení domácí poptávky vede k výraznějším inflačním tlakům a potřebě přísnější měnové politiky. I přesto inflace i v tomto scénáři sestupuje k cíli o něco pomaleji.

Oba scénáře tedy nabádají k obezřetnosti při případném uvolňování měnové politiky, resp. podporují stabilitu sazeb na stávající úrovni.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí proinflačním směrem. Proinflačním rizikem jsou zejména hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály, které by vedly k obnovení poptávkových tlaků a k perzistenci inflace. Proinflačním rizikem je i případné delší působení expanzivní fiskální politiky. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Graf – Inflace se začátkem příštího roku skokově sníží do blízkosti 2% inflačního cíle
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Zřetelný růst domácí ekonomiky se obnoví v příštím roce
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.