Rozhodnutí a hodnocení rizik pro finanční stabilitu - Zpráva o finanční stabilitě ČNB – jaro 2023

Bankovní rada ČNB na svém jednání o otázkách finanční stability dne 1. června 2023 rozhodla na základě vyhodnocení vývoje cyklických systémových rizik snížit sazbu proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) o 0,25 p. b. na úroveň 2,25 %. Bankovní rada dále rozhodla na základě vyhodnocení vývoje systémových rizik spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí a trhem rezidenčních nemovitostí ponechat horní hranice uvěrových ukazatelů LTV na úrovni 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let pořizující si vlastní bydlení) a DTI na 8,5násobku (resp. 9,5násobku) čistých ročních příjmů a deaktivovat horní hranici úvěrového ukazatele DSTI. Všechny uvedené změny nabývají účinnosti 1. července 2023.

Růst světové i domácí ekonomiky v prostředí vysoké inflace a zvyšujících se úrokových sazeb zpomalil. Řada evropských ekonomik vstoupila do sestupné fáze finančního cyklu a čelí zvýšeným rizikům pro cenovou stabilitu a hospo-dářský růst. Zpřísňování finančních podmínek již začalo dopadat na soukromý nefinanční sektor. Růst nákladů na obsluhu dluhu společně s růstem cen vstupů postupně vytvořil citelný tlak na nefinanční podniky v EU, z nichž celá řada vykazuje vysokou míru zadluženosti a část z nich už také zhoršenou úvěrovou kvalitu. Rizikům v souvislosti s nárůstem dluhové služby mohou být vystaveny rovněž domácnosti, které v dřívějším prostředí nízkých úrokových sazeb značně zvýšily svou zadluženost skrze dluhové financování rezidenčních nemovitostí, a to zejména v zemích, ve kterých jsou poskytovány převážně úvěry s variabilní úrokovou sazbou. V ČR, kde u úvěrů domácnostem dlouhodobě převládá preference dlouho-dobých fixací úrokových sazeb, zůstala navzdory růstu životních nákladů a úrokových sazeb míra selhání úvěrů domácnostem na historicky nejnižších úrovních. U domácích nefinančních podniků převládá obdobně jako v EU značná heterogenita v hospodářských výsledcích napříč odvětvími, kombinace rostoucích cen vstupů a nákladů na obsluhu dluhu dosud nevedla k podstatnému zhoršení finančního zdraví sektoru.

Finanční sektor v ČR se v průběhu roku 2022 vyvíjel příznivě. Většina jeho hlavních segmentů vykázala nárůst aktiv a ziskovosti. Kapitálová pozice jeho klíčové části – bankovního sektoru – zůstala i díky kapitálovým rezervám a přebytku kapitálu nad regulatorními požadavky robustní a příznivě se vyvíjela i jeho ziskovost a likvidita. Odolnost bankovního sek-toru pro případ krize posiluje postupné naplňování požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Klíčovým rizikem zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia, kde lze pozorovat signály stabilizace po delším období jeho postupného zhoršování. Prozatím se také nezvyšují očekávání úvěrových ztrát. ČNB proto přikládá zásadní význam obezřetnému přístupu bank k úvěrovému riziku a včasné a konzervativní identifikaci očekávaných úvěrových ztrát. Domácí nebankovní finanční instituce nadále zůstávají na agregátní úrovni odolné a nejsou bezprostředním zdrojem významných systémových rizik.

Provedený makrozátěžový test všech segmentů domácího finančního sektoru potvrdil jeho odolnost v Základním scénáři, ale i v případě hypotetického Nepříznivého scénáře spojeného s déletrvajícím prostředím zvýšené inflace a vyšších úrokových sazeb. Klíčový bankovní sektor by jako celek plnil regulatorní limit kapitálového i pákového poměru v obou scénářích a ani Nepříznivý scénář by kapitálové vybavení bank výrazně nesnížil. Přetrvávající nejistoty jdoucí nad rámec Nepříznivého scénáře však nadále vytvářejí potenciál pro výrazný propad ziskovosti bank a vyžadují zvýšenou míru obezřetnosti při řízení bilancí bank, jednotlivých rizik i kapitálu včetně dividendové politiky.

Rizika spojená s koncentrací expozic domácích finančních institucí do českých státních dluhopisů zůstávají na tříletém výhledu nízká, přestože přetrvává strukturálně deficitní hospodaření sektoru vládních institucí. Strukturální saldo domácích vládních institucí odhadované ČNB skončilo v roce 2022 v deficitu 3,9 % HDP, přičemž na celém horizontu Základního scénáře sektor vládních institucí redukuje strukturální deficit jen pozvolna. Při naplnění Nepříznivého scénáře by dokonce došlo k prudkému nárůstu zadlužení vládních institucí k téměř 63 % HDP, tj. nad úroveň zákonem stanovené dluhové brzdy. Prostřednictvím Nepříznivého scénáře vyhodnocuje ČNB rizika koncentrace systémově významných ex-pozic vůči domácímu sektoru vládních institucí v bilancích domácích bank. I přes výrazné zhoršení hospodaření sektoru vládních institucí předpokládané v tomto scénáři neindikují výsledky zátěžového testu veřejných financí nutnost vyžadovat po bankách tvorbu dodatečného kapitálového požadavku k pokrytí rizika koncentrace těchto expozic (Pilíř 2). Důvodem je především stále relativně nízké celkové zadlužení vládních institucí, relativně vysoký rating a příznivý splatnostní profil dluhu vládních institucí podpořený vysokou poptávkou po emisích státních dluhopisů.

I. —— Rozhodnutí a hodnocení rizik pro finanční stabilitu 6

Česká národní banka ——— Zpráva o finanční stabilitě ——— jaro 2023

Bankovní rada ČNB rozhodla snížit sazbu CCyB o 0,25 p. b. na 2,25 % s účinností od 1. července 2023. Výše sazby odráží rozsah cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru, která od sestupu ekonomiky z lokálního maxima dosaženého na konci roku 2021 postupně odeznívají. Nová cyklická rizika vstupují do bilancí bank v omezené míře zejména v oblasti spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, přičemž odhady ČNB ohledně budoucího vývoje omezenou míru rizik předpokládají i v segmentu úvěrů nefinančním podnikům. V případě pokračování přirozeného odeznívání cyklických rizik z úvěrových portfolií je ČNB připravena sazbu CCyB dále pozvolně snižovat. V případě výrazného zhoršení ekono-mické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit výrazněji, případně tuto rezervu zcela uvolnit s cílem podpořit plynulé úvěrování reálné ekonomiky

Cenová dostupnost bydlení se přestala dále zhoršovat v důsledku zastavení růstu cen rezidenčních nemovitostí a pokračujícího růstu nominálních příjmů. Meziroční růst cen rezidenčních nemovitostí v ČR se na začátku roku 2023 zastavil či v některých segmentech dosahoval i záporných hodnot. ČNB odhaduje, že pravděpodobnost výrazného poklesu průměrných cen nemovitostí se ve střednědobém horizontu snížila a po částečné korekci v průběhu roku 2023 by se mohla jejich dynamika v následujícím roce mírně oživit. Spolu se zastavením trendu zhoršování cenové dostupnosti bydlení kle-salo od konce roku 2022 rovněž odhadované nadhodnocení cen bytů. Jeho úrovně však zůstávají nadále zvýšené. Pro mediánovou domácnost pořizující si vlastní bydlení byly ceny bytů v prvním čtvrtletí 2023 o 57 % vyšší, než by odpo-vídalo jejich úrovni příjmů a požadovaným úrokovým sazbám, pro drobné investory z řad domácností pak nadhodnocení dosáhlo 23 %.

Úvěrové standardy při poskytování úvěrů na bydlení se v roce 2022 zpřísnily v důsledku nepříznivých tržních oče-kávání a zavedení horních hranic úvěrových ukazatelů. Od jara 2022 platila horní hranice ukazatele LTV 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let), horní hranice DTI 8,5násobek (resp. 9,5 násobek) čistých ročních příjmů a DSTI 45 % (resp. 50 %) čistých měsíčních příjmů žadatele. Tyto hranice byly poskytovateli úvěrů v převážné míře dodržovány. Zavedení horních hranic a především relativně vysoké úrokové sazby výrazně přispěly ke snížení objemu poskytnutých úvěrů zajiš-těných obytnou nemovitostí a ke změně jejich úvěrových charakteristik. Z pohledu DSTI došlo v roce 2022 k nárůstu mediánové hodnoty z 34 % na 38 %, přičemž objem poskytnutých úvěrů s hodnotami DSTI nad 45 % výrazně klesl. U roz-dělení nových úvěrů podle DTI a LTV byl patrný pokles jak na mediánové úrovni, tak i v objemu poskytnutých rizikových úvěrů. Vysoké úrokové sazby přirozeně zvýšily poměr dluhové služby vzhledem k příjmům spotřebitelů, ale současně utlumily poptávku po úvěrech a tím i objem poskytovaných úvěrů se značně rizikovými charakteristikami.

Systémový potenciál kumulace rizik z nově poskytnutých úvěrů na bydlení v portfoliích bank by měl být spíše nízký. ČNB neočekává na horizontu dvou let výrazný nárůst těchto rizik. Dle projekcí ČNB se objem nových úvěrů na byd-lení v roce 2023 meziročně dále sníží, přičemž ani v případě zrušení nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů by nemělo dojít k jejich výraznějšímu oživení. Návrat k dlouhodobým průměrům se očekává koncem roku 2024. Vysoce rizi-kové úvěry by tak měly představovat v průběhu těchto dvou let spíše nízký podíl bankovních portfolií. Rizika základního scénáře jarní makroekonomické prognózy ČNB jsou však výrazná a jdoucí oběma směry. Stále přetrvává významné nad-hodnocení cen obytných nemovitostí a s tím spojené riziko cenové korekce. V tomto cenovém prostředí a s ohledem na vývoj výše příjmů domácností přetrvává i určité riziko jejich předlužení, neboť bezpečně dluhově financovat byt s prů-měrnou cenou může méně než 10 % domácností. Z těchto důvodů bankovní rada ČNB rozhodla ponechat horní hranice úvěrových ukazatelů LTV na 80 % (resp. 90 % pro žadatele mladší 36 let) a DTI na 8,5násobku (resp. 9,5násobku) čistých ročních příjmů. Vzhledem k vysoké úrovni a výhledu úrokových sazeb na horizontu prognózy ČNB rozhodla bankovní rada deaktivovat horní hranici ukazatele DSTI. ČNB ovšem poskytovatelům doporučuje, aby byly spotřebitelské úvěry zajištěné obytnou nemovitostí s DSTI nad 40 % poskytovány s vysokou mírou obezřetnosti.

Další podrobné analýzy rizik pro finanční stabilitu a informace o nastavení makroobezřetnostní politiky zveřejní ČNB v pro-sinci 2023 v publikaci Zpráva o finanční stabilitě – podzim 2023, která bude podkladem pro podzimní jednání bankovní rady o otázkách finanční stability.