Makroekonomická predikce - duben 2023

ISSN 1804-7971

Makroekonomická predikce - duben 2023 (.PDF, 996 kB)

Úvod a shrnutí

Pandemií oslabenou světovou ekonomiku zasáhlo v roce 2022 několik šoků. Válka na Ukrajině snížila globální hospodářský růst a zintenzivnila inflační tlaky, zejména u cen potravin a energií. V řadě zemí byla míra inflace ve 2. polovině loňského roku nejvyšší od 80. let, na což centrální banky reagují postupným zvyšováním úrokových sazeb. Růst spotřebitelských cen již v řadě zemí zřejmě dosáhl vrcholu. Zůstává ale otázkou, jak rychle se inflace vrátí do blízkosti inflačních cílů jednotlivých centrálních bank. Z hlediska plynulého fungování globálních dodavatelských řetězců je přetrvávajícím rizikem další vývoj pandemie, obzvláště v Číně.

Ve 4. čtvrtletí 2022 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně snížil o 0,4 %. Meziročně byl vyšší o 0,1 %.

Spotřeba domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně propadla o 5,5 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený velmi vysokou inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru vzrostla o 1,1 %.

Růst tvorby hrubého fixního kapitálu zpomalil na 2,7 %. Ke zvýšení investiční aktivity nejvíce přispěly investice do informačních a komunikačních technologií a do produktů duševního vlastnictví. Investice do obydlí znovu klesly, nově se však snížily i investice do dopravních prostředků. Ze sektorového hlediska byly rozhodující investice firem financované ze soukromých zdrojů.

Změna stavu zásob a cenností z růstu ekonomiky ubrala 0,2 p. b. Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a výpadkům v dodávkách komponent (mohly však také vzrůst zásoby nedokončené produkce i hotových výrobků), v meziročním srovnání se ale akumulace zásob nepatrně snížila.

Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 1,8 p. b. K téměř 10% meziročnímu zvýšení vývozu kromě oživení v zahraničí a zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích přispěla také nízká srovnávací základna. Kvůli nedostatku některých komponent totiž byla ve 4. čtvrtletí 2021 omezována výroba ve zpracovatelském (především v automobilovém) průmyslu, což se tehdy negativně promítlo i v dynamice exportu.

Za celý rok 2022 ekonomický výkon vzrostl o 2,5 %. Růst byl tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes řadu fiskálních stimulačních opatření klesly, a to kvůli razantnímu nárůstu životních nákladů, zejména cen energií a potravin, a zpřísnění měnové politiky.

V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 % (po očištění o kalendářní vlivy o 0,3 %). Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny. Meziroční inflace by se v průběhu 1. poloviny letošního roku měla rychlým tempem snižovat, ve 2. pololetí by pak měla dosahovat vysokých jednociferných hodnot. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,0 %, v příštím roce by však již mohla klesnout v průměru na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.

Běžný účet platební bilance skončil v roce 2022 výrazným schodkem 6,1 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance zboží vlivem vysokých cen energetických surovin. Negativně na vývoj běžného účtu působil i historicky nejvyšší odliv dividend v rámci prvotních důchodů a pokles přebytku bilance služeb daný vyššími náklady v sektoru dopravy. S ohledem na odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice odhadujeme, že se deficit běžného účtu v letošním roce sníží na 3,5 % HDP a dále na 1,9 % HDP v roce příštím.

Veřejné finance hospodařily v roce 2022 se schodkem meziročně nižším o 1,5 p. b., přestože se potýkaly s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit 3,6 % HDP zahrnuje nejen humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami, ale i efekty opatření, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhad výsledku hospodaření za rok 2023 ve výši -3,5 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti. S odezněním vysokých a volatilních cen energií a 10% růstem nominálního HDP pravděpodobně poklesne zadlužení veřejných financí ze 44,1 % HDP v roce 2022 na 43,5 % HDP ke konci roku 2023.

Přehled hlavních ukazatelů
		2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2022	2023
		2018	2019	2020	2021	2022	Aktuální predikce		Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	5 411	5 791	5 709	6 109	6 795	7 475	7 989	6 749	7 308
	růst v %, b.c.	5,9	7,0	-1,4	7,0	11,2	10,0	6,9	10,5	8,3
Reálný hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	3,2	3,0	-5,5	3,6	2,5	0,1	3,0	2,3	-0,5
Spotřeba domácností	růst v %, s.c.	3,5	2,7	-7,2	4,1	-0,9	-2,7	3,9	-0,7	-2,2
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	3,9	2,5	4,2	1,4	0,6	1,6	1,3	0,8	1,5
Tvorba hrubého fixního kapitálu	růst v %, s.c.	10,0	5,9	-6,0	0,8	6,2	2,8	0,5	5,4	1,8
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP	p.b., s.c.	-1,2	0,0	-0,4	-3,6	0,2	0,8	1,4	0,2	0,9
Příspěvek změny zásob k růstu HDP	p.b., s.c.	-0,5	-0,3	-0,9	4,8	1,0	-0,5	-0,7	0,8	-1,2
Deflátor HDP	růst v %	2,6	3,9	4,3	3,3	8,6	9,9	3,8	8,0	8,8
Míra inflace spotřebitelských cen	průměr v %	2,1	2,8	3,2	3,8	15,1	10,9	2,4	15,1	10,4
Zaměstnanost(VŠPS)	růst v %	1,4	0,2	-1,3	-0,4	-0,8	-0,2	0,6	-0,8	-0,4
Míra nezaměstnanosti(VŠPS)	průměr v %	2,2	2,0	2,6	2,8	2,3	3,0	2,8	2,4	3,2
Objem mezd a platů (dom. koncept)	růst v %, b.c.	9,6	7,8	0,1	5,9	9,1	7,5	5,8	9,3	6,7
Saldo běžného účtu	% HDP	0,4	0,3	2,0	-2,8	-6,1	-3,5	-1,9	-5,8	-3,6
Saldo sektoru vládních institucí	% HDP	0,9	0,3	-5,8	-5,1	-3,6	-3,5	-2,9	-3,6	-4,2
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR		25,6	25,7	26,4	25,6	24,6	23,8	23,8	24,6	24,2
Dlouhodobé úrokové sazby	% p.a.	2,0	1,5	1,1	1,9	4,3	4,5	4,0	4,2	4,6
Ropa Brent	USD/barel	71	64	42	71	101	77	73	101	81
HDP eurozóny	růst v %, s.c.	1,8	1,6	-6,3	5,3	3,5	0,7	1,3	3,3	0,4

Tabulky a grafy

Makroekonomická predikce - duben 2023 - Tabulky a grafy XLSX (1001kB)

Příprava Makroekonomické predikce

Data k výpočtu potenciálního produktu/mezery výstupu XLSX (148kB)
aktualizováno 12.4.2023
Příprava Makroekonomické predikce – pohled pod pokličku PDF (94kB)
aktualizováno 25.7.2013

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013) PDF (194kB)
AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MF ZIP (401kB)
AnalytIQ aktualizováno dne 12.4.2023
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.

Informace

Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
Uzávěrka datových zdrojů:
Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. březnu 2023.