Tuzemská inflace v listopadu zrychlila na 16,2 procenta (Komentář)

Česká inflace v listopadu zrychlila v meziročním vyjádření z 15,1 procenta na 16,2 procenta. To bylo více než čekal tržní konsensus (15,8 procenta) i naše prognóza (15,5 procenta). Nadále platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu, nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 procenta. ČNB, která ve své prognóze s působením úsporného tarifu nepočítala, předpovídala 18,8 procenta.

Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny v průměru vyšší o 1,2 procenta po předchozím poklesu o 1,4 procenta. Říjnový výrazný pokles souvisel právě se zavedením úsporného tarifu, v důsledku čehož klesla průměrná cena elektřiny pro domácnosti zhruba na polovinu. Za listopadovou meziměsíční inflací, která po sezonním očištění podle našeho odhadu činila výrazných 1,5 procenta, stály především vyšší náklady související s bydlením (příspěvek 0,7 pb). V těch se promítaly hlavně dražší energie, jejichž ceny pro domácnosti se zpožděním odrážejí předchozí nárůst cen na velkoobchodních trzích. Ceny zemního plynu tak byly meziměsíčně vyšší v průměru o 14,1 procenta, elektřiny o 3,9 procenta, tepla a teplé vody o 5,5 procenta a tuhých paliv o 4,4 procenta. U plynu je přitom pravděpodobné, že průměrná cena pro domácnosti již přesáhla vládou stanovený strop a na začátku příštího roku, kdy cenové stropy na elektřinu a plyn nabydou platnosti, by tak mohlo dojít k opětovnému poklesu. Imputované nájemné zůstalo v listopadu beze změny a došlo tak k zastavení setrvalého růstu, který trval od srpna 2020. Vliv zde pravděpodobně má stabilizace cen nemovitostí a stavebních materiálů. Podobně ceny automobilů poprvé od prosince 2020 mírně zlevnily. Ceny potravin naopak pokračovaly v poměrně rychlém meziměsíčním růstu, oproti velmi silnému říjnu však přeci jen o něco pozvolnějším tempem (1,8 procenta vs 3,0 procenta). Pohonné hmoty, vlivem levnější surové ropy na světových trzích, zlevnily v průměru o 1,7 procenta. Další pokles cen pohonných hmot lze očekávat rovněž v prosinci. Cena surové ropy totiž v předchozích dnech nadále klesala a nyní je nejlevnější za poslední rok.

K meziroční listopadové inflaci ve shodném rozsahu přispívaly hlavně potraviny a náklady spojené s bydlením. Příspěvek obou těchto skupin byl 4,5 pb a ty se tak podílely na tuzemské inflaci více než z poloviny. Na listopadovém zrychlení meziroční inflace se významně podílela i nižší srovnávací základna konce loňského roku u cen elektřiny a plynu, když v listopadu a prosinci došlo u těchto položek spotřebního koše k odpuštění plateb DPH.

Na začátku příštího roku inflace pravděpodobně opět zrychlí. V případě meziročního vyjádření by to mělo být podle našeho odhadu k 17 procentům, když v lednu přestane působit vliv úsporného tarifu. S ohledem na dosavadní stále hodně dynamický vývoj je však rizikem i vyšší úroveň. Tradiční lednové přecenění může stejně jako loni přinést, v důsledku vysokých inflačních očekávání, výraznější růst cen. Pro příští rok odhadujeme průměrnou inflaci ve výši 12 procent po letošních zhruba 15 procentech. Dvouciferná inflace zřejmě zůstane po velkou část příštího roku.