Kuvajt, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

V zemi se dlouhodobě zvyšují letní teploty, což spolu se stavebním boomem způsobuje nárůst požadavků na klimatizaci prostor, respektive rostoucí spotřebu elektrické energie a tlak na její efektivnější využívání. Země plánuje modernizaci a výstavbu nových elektráren, v příštích 20 letech chce zvýšit kapacitu o 14 000 MW. Čeští dodavatelé by se tak mohli uplatnit například při dodávkách přenosových kabelů, rozvaděčů či transformátorů, ale i v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jelikož cílem země je zvýšit jejich podíl o 15 % do roku 2030.

Ministerstvo pro elektrickou energii a vodní zdroje Státu Kuvajt (MEW) zahrnulo počátkem roku 2022 do svého plánu 16 projektů v oblasti obnovitelné energie, čímž potvrdilo svůj záměr realizovat projekty v oblasti obnovitelné energie v souladu s nejvyšším cílem vize šejcha Sabáha vyrábět alternativní energetické technologie k získání elektřiny z udržitelných zdrojů, a tak přispět k výrobě 4500 až 5000 megawatt z celkové energie vyrobené v Kuvajtu do roku 2030, neboli 15 % z celkové vyrobené energie. Nutno však podotknout, že současný podíl OZE činí méně než 1 %.

Plán závisí na realizaci aktuálních fotovoltaických projektů, například projektu Shaqaya. Cílem projektu je využít energii z obnovitelných zdrojů, jako je sluneční a větrná energie, a napomoci zajistit podstatnou část doplňkových zdrojů energie pro zásobování Kuvajtu elektrickou energií, zejména v létě, kdy je poptávka po ní nejvyšší. Pro zajímavost, průměrná roční spotřeba elektrické energie využívané na klimatizaci přesahuje 45 % celkové spotřeby (v letní špičce je to až 70 %). Plán ministerstva zařazuje mezi významné projekty projekt fotovoltaických panelů na střechách šestipatrových budov v Subhanu s výrobní kapacitou 3,7 megawatt, fotovoltaické panely na přístřešcích pro parkovací stání a na budovách v elektrárně Al-Zour s kombinovanou kapacitou 4000 kW, stejně jako projekt fotovoltaických panelů na přístřešcích pro parkovací stání pro automobily a na budovách v Al-Subbiya s kombinovanou kapacitou 3 000 kW.

Kromě fotovoltaiky a urychlení dosažení 15 % podílu OZE se pětiletý rozvojový plán Kuvajtu na roky 2020 až 2025 zaměřuje na zvýšení podílu plynu v energetickém mixu za účelem diverzifikace a dekarbonizace, vybudování infrastruktury pro LNG, maximalizaci výroby elektrické energie z plynu, zavedení opatření s cílem zvýšit energetickou účinnost budov, např. aktualizací stavebních předpisů, posílení okenních systémů, instalaci integrovaných solárních systémů, rekonstrukci budov, zavedení dálkového chlazení, zavedení standardizovaného programu označování spotřebičů, zavedení smart měřičů, podporu ekologičtějších technologií, zavedení inovativních systémů chlazení, skladování energie a IT a smart řídicích systémů atp.

Kuvajt má velké rezervy v zavádění systému energetických úspor. V každodenním životě v pouštních podmínkách se jedná o velké energetické ztráty např. v obytných komplexech a veškerých provozech, přičemž důvodem jsou nejen nedostatečné izolační technologie, ale i špatné řízení – smart management. Na vině je i značná dotační aktivita státu, která přispívá k tomu, že velké plýtvání nezpůsobuje konečným uživatelům citelné finanční ztráty.

Výroba elektrické energie v Kuvajtu byla dle poslední dostupné zprávy Ministerstva elektrických a vodních zdrojů za rok 2020 následující. Celkové kapacity výroby elektrické energie z elektráren v Kuvajtu dosahují 20 223 MW, z toho je 8970 MW vyráběno parními turbínami, 8151 MW jde z plynových turbín, 3032 MW z kombinovaných turbínových jednotek a 73 MW z obnovitelných zdrojů (0,2 %). Energetický sektor (výroba elektrické energie a vody) se podílí 70 % na tvorbě emisí CO2 (20 % je pak způsobeno dopravou). Emise CO ₂ na obyvatele dosáhly 22 tun (světový průměr je 4,4 t).

Vzhledem ke stále stoupající spotřebě elektrické energie musí tedy Kuvajt modernizovat a stavět nové elektrárny, rozšiřovat podíl OZE a zvýšit energetickou účinnost a úspory. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit jak při modernizaci konvenčních elektráren, tak i v rámci zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, ale i inovativních smart technologií. Bohužel, ve velkých veřejných či PPP tendrech je běžnou praxí, že vítězí velké nadnárodní korporace původem z USA, Koreje, Japonska, Evropy či Číny. České firmy však mohou získat kontrakty na subdodávky dílů, inovativních technologií či služeb. Mají také dobré šance na úspěch v oblasti smart building management a IoT.

V zemi pokračuje stavební boom. Jedná se zejména o výstavbu nových administrativních, rezidenčních výškových budov a souvisejících infrastrukturních projektů (smart cities, přístav, letiště). Pro české exportéry se objevují příležitosti v dodávkách technologií, zabezpečovacích zařízení, inteligentních systémů, klimatizačních jednotek, čističek vzduchu, generátorů a dalších souvisejících zařízení, velký potenciál je v energeticky úsporných a inovativních technologiích.

Populace se v Kuvajtu za posledních dvacet let více než zdvojnásobila, přičemž podíl expatů vzrostl z 1,4 mil. na 3,3 mil. obyvatel, a představuje tak trojnásobek počtu Kuvajťanů. Navíc Kuvajt má ambici dohnat Spojené arabské emiráty a držet se v závěsu Saúdské Arábie. Stavební průmysl se podílí na tvorbě HDP 21 %.

Výstavba obřích infrastrukturních a nových rezidenčních projektů, zejména megalomanského Silk City, tvoří jeden z ambiciózních pilířů vize Nový Kuvajt 2035, jakož i pětiletých rozvojových plánů. V roce 2021 pokračovala v Kuvajtu čilá výstavba a tento sektor i v době pandemie táhl ekonomiku. Mezi významné projekty patří např. projekt Al-Mutlaa Residential City s předpokládaným dokončením na konci září 2023, dále projekt Jaber Al-Ahmad City, který má být dokončen v roce 2022, projekt Dhahiya Abdullah Al-Mubarak a inovativní projekt South Saad Al-Abdullah Smart City, který má být dokončen v roce 2029. Tento projekt o rozloze 64,42 km ² je situován 35 km západně od Kuwait City a 5 km od Jahry. Smart City bude rozvíjeno s ohledem na udržitelné a obnovitelné zdroje a životní prostředí s cílem vytvořit atraktivní a vibrující městský ekosystém. Zakázky ve stavebnictví tvořily nejvyšší podíl zadaných veřejných prací. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 dosáhly hodnoty 9,3 mld. Kč, převážně v rámci projektu Hessah Al-Mubarak-Low Rise Commercial Building (3 mld. Kč) a rovněž v rámci projektu kuvajtské ropné korporace KOC-KERP na sanace půdy (2,6 mld. Kč).

V roce 2022 se očekává, že budou uděleny stavební zakázky ve výši dosahující téměř 53 mld. Kč. Mezi nimi má být např. rozvoj čtyř staveb poblíž infrastrukturního projektu – dálnice šejcha Džábera Al-Ahmada Al-Sabáha za 12 mld. Kč či dopravní stavby a sanace KOC za 11 mld. Kč – obě jsou plánované na 2. čtvrtletí roku 2022. Dalšími projekty v oblasti dopravních staveb mají být projekty v hodnotě přesahující 80 miliard korun, včetně PAHW South Sabah Al-Ahmed Township (22 mld. Kč) a MPW Regional South Road (9,5 mld. Kč). Potenciál pro české dodavatele je např. v tvorbě infrastrukturních sítí budov, jež zajišťují chytrá řešení, digitálně monitorují a administrují bezproblémový chod budov aj.

Česko má v zemi dobré jméno v oblasti obranného průmyslu. Je možné se uplatnit jak ve státních zakázkách na výzbroj, například v dodávkách munice, minometů, obrněné techniky, dílů, bezpilotních vrtulníků či dronů, tak i v poskytování radarových a jiných systémů. Perspektivní jsou i dodávky sportovních či loveckých zbraní a nábojů.

Kuvajt vzhledem ke své geografické poloze a geopolitické situaci v regionu udržuje investice do obranných a bezpečnostních technologií na relativně nadprůměrné hranici. Výdaje v posledních pěti letech oscilují okolo 6 % hrubého domácího produktu Kuvajtu, v roce 2019 dosáhly 7,71 mld. USD, tj. cca 164 mld. Kč. V minulosti svou traumatizující roli sehrála irácká invaze, přičemž v roce 1991 dosáhly výdaje rekordních 117 % HDP.

Hlavními partnery a spojenci jsou tradičně Spojené státy americké a Velká Británie, dále Francie, Německo či Itálie. Spojené státy americké mají tisíce vojáků umístěných v Kuvajtu jako součást obranné dohody. Největší částí je Centrální velitelství americké armády (ARCENT), které je součástí Centrálního velitelství Spojených států (USCENTCOM).

Česká republika má díky spolupráci z minulosti v Kuvajtu dobře našlápnuto, ačkoli potenciál trhu není zdaleka využit. Příležitosti skýtají jak dodávky a spolupráce v oblasti moderních technologií v EW, bezpečnostních a monitorovacích technologií, ale i určitého typu tradičních a loveckých zbraní a munice. Při proniknutí na tento specifický trh je třeba vynaložit dlouhodobou snahu, obrnit se trpělivostí a spoléhat výhradně na prověřeného obchodního partnera.

V dodávkách v tomto citlivém sektoru kuvajtská strana jednoznačně upřednostňuje jednání na G2G úrovni, která v počáteční fázi účinně otevírají dveře. Důvěra je pro realizaci spolupráce zcela zásadní. Mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany Státu Kuvajt bylo v roce 2002 uzavřeno memorandum o spolupráci, na které je možné v obecné rovině navázat. V případě konkrétních dodávek je vhodné postupovat ve spolupráci a sjednat dohodu na dodávky do Kuvajtu prostřednictvím agentury AMOS Ministerstva obrany ČR.

V Kuvajtu jsou vítána zejména komplexní řešení včetně patřičného zaškolení konečného uživatele a patřičné podpory. Často nejde jen o nákup zboží či vybavení, ale i o související servis nebo modernizaci. Významným partnerem na kuvajtské straně je kromě Ministerstva obrany rovněž Kuvajtská národní garda (KNG), případně Ministerstvo vnitra.

Země pokračuje v investicích do veřejného zdravotnictví, chce dále rozšiřovat kapacity a zvyšovat kvalitu služeb státních nemocnic i soukromých poskytovatelů. Vzhledem k nedostatku vlastní kvalifikované pracovní síly může být zajímavá nabídka systémů zefektivňujících práci lékařů. Šíření zdravého životního stylu a důraz na vzhled otevírají možnosti pro různé výživové doplňky pro fitness či široké spektrum vitamínů, nápojů a také kosmetiky.

Součástí strategických záměrů vlády (i za pomoci komerčních poskytovatelů) je zvýšení soběstačnosti v některých oblastech medicíny, které byly tradičně pokrývány dotovanými zahraničními zdravotními pobyty kuvajtských pacientů. Emír i dobře postavené kuvajtské rodiny se v léčbě stále často spoléhají na renomované zahraniční kliniky. Kuvajt vydává na zdravotní péči cca 5 % HDP, tj. 1 711 USD na obyvatele (EU 10 % HDP). To je srovnatelný podíl s ČR. Nicméně vysoká kupní síla skýtá v Kuvajtu velké rezervy a potenciál. 80 % výdajů na zdravotní péči v Kuvajtu je i nadále hrazeno vládou a nemocnice Ministerstva zdravotnictví pokrývá 83 % z celkového počtu lůžkových kapacit. Na vysoké úrovni je např. oblast dentální péče, Česká republika má dobré renomé zejména v oblasti rehabilitace či chirurgie.

Zlepšení a dostupnost kvalitní zdravotní péče se řadí mezi priority vize Nový Kuvajt 2035. Tento cíl byl ještě umocněn pandemickou situací. V rámci této vize byla definována řada rozvojových projektů zahrnujících jednak výstavbu nových nemocnic a rozšíření lůžkových kapacit, ale i zvýšení erudice místních lékařů. Kuvajt dlouhodobě trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly ve zdravotnictví, zejména nedostatkem lékařů. Snaží se posílit vlastní kapacity a vyškolit lékaře Kuvajťany a podporuje jejich studium v zahraničí. Ti však po návratu domů požadují nadstandardní pracovní podmínky, které současný zdravotnický systém v Kuvajtu nemůže vždy nabídnout. A tak se kuvajtská zdravotní péče i nadále spoléhá na zahraniční pracovníky především z Egypta a jiných zemí.

Velkým nedostatkem jsou především lékařky, vzhledem k místní kultuře a náboženství totiž Kuvajťanky preferují péči lékařek. Zejména v porodnictví jsou tak vítány lékařky-ženy. Kuvajťanky si neváhají připlatit za nadstandardní péči, např. za samostatný pokoj, kde se sejde k oslavě novorozeněte celá početná rodina. Bohužel častým jevem je stále nízké povědomí o využití moderních přístrojů a drahých technologií. Stává se, že takovéto zařízení stojí v nemocnici nevybalené i několik let. I když nemocnice alokuje značné finanční prostředky na nejmodernější vybavení, chybí zaškolený personál a dochází k neefektivnímu řízení lidských zdrojů a vybavení nemocnic. Pracovní podmínky jsou přitom pro lékaře-expaty náročné a mohou být asymetrické. Zvyšující se nároky na zdravotní systém jsou částečně i důsledkem narůstající populace, zejména z řad nekvalifikovaných expatů.

Pro české dodavatele představuje kuvajtský zdravotnický sektor značný potenciál – uplatnit se mohou dodavatelé zdravotnické techniky, materiálů a léků, případně kvalitní a originální kosmetiky. Uspět mohou i poskytovatelé cílených služeb. Důležitá je kvalita – nelze cenově konkurovat podřadnému, avšak levnému zboží z Číny. Čeští vývozci mohou v postcovidové době zaujmout např. i v dodávkách speciální úpravy povrchů antibakteriálními a antivirovými nátěry (nanonátěry) či řadou inovativních technologií zjednodušujících práci, ale i konvenčního vybavení nemocnic aj.

Niku na kuvajtském trhu v postcovidové době otevírají výpadky některých farmaceutik z tradičních trhů, vlivem nedostatečného zásobení ve světě. Jedná se i o potravinové či vitaminové doplňky. Na trhu převažuji tradičně výrobky USA či Velké Británie. Dalším segmentem, který představuje rostoucí potenciál, je péče v oblasti „beauty“ – kosmetiky, služeb a neinvazivních i invazivních lékařských zákroků. Hollywoodský úsměv a vzhled se stává pro Kuvajťanky velkou prioritou, přestože se stále řada z nich na veřejnosti tradičně zahaluje.

Země většinu potravin dováží, ač se v poslední době snaží o zvýšení lokální soběstačnosti, například budováním farem. České firmy by se proto mohly prosadit v dodávkách zemědělských inovativních technologií a systémů s aspektem na náročné klimatické podmínky. Příležitost je v dovozu embryí či krmných směsí, dále v dodávkách zejména trvanlivých potravin, některé čerstvé zeleniny, ovoce, mléčných výrobků, sýrů nebo potravinových doplňků. Je ovšem nutné splnit náročné požadavky na certifikaci a dodržet specifikaci „halal“.

Kuvajt se rozkládá na ploše 17 818 kilometrů čtverečních, přičemž se jedná převážně o neúrodnou poušť s minimem ročních srážek a nejvyššími letními teplotami na světě. Orná půda zaujímá zanedbatelné procento celkové plochy. Zemědělství přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Hrubá hodnota zemědělské produkce činí zhruba 300 mld. USD v běžných cenách ročně. Tato domácí výrobní kapacita nepostačuje k uspokojení rostoucí domácí poptávky po ovoci a zelenině. Kuvajt je druhou nejlidnatější zemí v regionu GCC s průměrnou mírou růstu populace 3,5 %. Půda v regionu má nízký obsah organických látek, nízkou schopnost zadržovat živiny a vlhkost. Přírodní vodní zdroje potřebné pro zavlažování jsou minimální, přičemž většina dostupných vodních zdrojů pochází z odsolovacích zařízení, která jsou energeticky značně náročná a zavlažování nehospodárn é.

Kuvajt je vzhledem k drsným klimatickým podmínkám a k nedostatečné vlastní produkci importně závislý, dováží více než 96 % potravin. Kuvajtská dotační podpora v oblasti potravin zlepšila dostupnost a výživu místních obyvatel , pro chudé vrstvy expatů např. z Indie či Pákistánu jsou však potraviny v běžných nákupních centrech v Kuvajtu drahé a soustředí se na vlastní velmi úzký segment levnějších potravin. V mezinárodních řetězcích je k dostání široké spektrum potravin, avšak často za mnohem vyšší ceny nežli v České republice, které i nadále rostou.

Slabiny v tomto sektoru zdůraznila pandemie covidu-19. Koronavirová krize vyústila v narušení dodavatelských řetězců na celém světě, což vedlo k potravinové nejistotě dodávek v Kuvajtu. Kuvajt tak posiluje úsilí a podporuje vybudování vlastních kapacit – farem. V současné době se tam pěstuje především zelenina, chová skot či drůbež. Produkce zeleniny byla v roce 2019 vyčíslena na 328,5 mil. metrických tun a produkce ovoce na 115,3 milionů. Rostoucí trh s ovocem a zeleninou v Kuvajtu je přičítán rostoucím disponibilním příjmům a také zdravotním problémům kuvajtské populace. Kuvajt se snaží posílit svou potravinovou bezpečnost zvýšením mezinárodní spolupráce a investic do zemědělských technologií.

Zajímavou příležitost pro české exportéry může představovat oblast trvanlivých potravin, potravin obsahujících vitaminové doplňky a oblast cukrovinek. Mohou se uplatnit v oblasti zvyšování úrodnosti půdy, v inovativním „smart agriculture“ a v dodávkách moderních technologií v rámci zavádění vlastních výrobních kapacit v Kuvajtu.

Země řeší nedostatek zásob pitné vody odsolováním mořské vody, čímž neustále zvyšuje podíl soli v moři. Musí rovněž řešit zátěže z minulosti dané iráckou invazí a nerozvinutým systémem likvidace odpadů (například sanaci půdy, skládky pneumatik). Kuvajt proto spouští programy a plány obnovy životního prostředí za použití špičkových technologií a sofistikovaných prostředků. České firmy by v této snaze mohly přispět svým inovativním řešením, například v oblasti ekologické recyklace, sanace půdy, systémy pro získávání pitné vody a v oblasti čištění odpadních vod.

Kuvajt, který je jednou z nejbohatších zemí, patří mezi nejvyšší producenty odpadu na obyvatele na světě. Každý rok se v tomto malém arabském státě vyprodukuje více než 2 miliony tun pevného odpadu. Vysoká životní úroveň a rychlý hospodářský růst stojí za velmi vysokou produkcí odpadu na obyvatele – až 1,5 kg denně. Asi 90 % odpadů domácností končí na skládkách a objemy odpadu neustále narůstají. Třídění a recyklace v našem smyslu chápání v Kuvajtu zatím nefungují a zavedení efektivního a ekologického systémového řešení je stále odkládáno.

Převládající metodou nakláádní s pevným odpadem v Kuvajtu je ukládání na skládky. Navzdory tomu, že je Kuvajt malou zemí, má překvapivě vysoký počet skládek. Je zde osmnáct skládek, z toho čtrnáct lokalit je uzavřeno a čtyři lokality jsou stále v provozu. Nekontrolované skládky byly řízeny špatně vyškoleným personálem, což vedlo k přeměně skládek v živnou půdu pro patogeny, toxické plyny (metan, oxid uhličitý atd.) a spontánní požáry. Vzhledem k rychlému rozvoji měst se obytné oblasti rozšířily až k okrajům skládek, což představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel. Medializovanou kauzou byly opakované požáry největší skládky pneumatik na světě (42 mil. pneumatik), která byla pod tlakem veřejnosti přesunuta a konečně započala pomalá recyklace.

Fraunhofer UMSICHT dostal v roce 2017 od kuvajtského veřejného úřadu pro životní prostředí zakázku (EPA), aby připravil národní strategii nakládání s odpady v Kuvajtu. Všechna data jsou v několika fázích sbírána a analyzována s pomocí webového interaktivního GIS systému (Environmental Monitoring Information System for Kuwait, eMISK). Cílem je tvorba právního rámce za účelem změny a tvorby finančních nástrojů jako základ pro budoucí realizaci infrastruktury pro ekologické nakládání s odpady, likvidaci a sanitaci stávajících skládek. V lednu 2022 byla jeho excelenci šejchu Al-Sabáhovi, zástupcům oddělení EPA a dalších kuvajtských úřadů, univerzit a průmyslu, představena Kuvajtská národní strategie nakládání s odpady do roku 2040 a Strategie řízení a obnovy skládek. Implementační fáze má být zahájena a pokračovat v několika příštích letech.

Kuvajt dotuje asi 92 % výrobních nákladů a cena vody patří mezi nejnižší na světě. To bohužel vede k nekontrolovatelné spotřebě. Navzdory tomu, že se Kuvajt řadí mezi země s nejnižšími obnovitelnými vodními zdroji na obyvatele na světě, má zároveň jednu z nejvyšších měr spotřeby per capita. V posledních dekádách navíc zažila země rychlý růst populace a velkou expanzi městských oblastí. Výsledkem je, že se stávající čistírny odpadních vod, které byly postaveny daleko od měst, v současné době nacházejí velmi blízko nové obytné zástavby. V plánu je proto výstavba nových čistíren v odlehlejších lokalitách nebo např. čistička pro novou rezidenční čtvrť v South Mutlaa za 159 mil. KD (528 mil. USD) s předpokladem dokončení v roce 2025. Kuvajtská vláda považuje revitalizovanou odpadní vodu za cenný zdroj pro zavlažování, který je schopen přispět k národní politice rozšiřování výsadby, zavlažování v zemědělství, zalesňování, k tzv. ekologizaci Kuvajtu.

V roce 2022 mají být zadány projekty za 58 mld. Kč. Jedná se např. o čističku odpadních vod za 12,6 mld. Kč v gesci MPW (Ministry of Public Works) nebo 2. fázi desalinačního zařízení v Dauhá za 9,5 mld. Kč v gesci Ministerstva elektrické energie a vodních zdrojů – MEW (Ministry of Electrocity and Water).

Kuvajt jakožto přední světový ropný producent bude i nadále poptávat technologie, služby a materiál pro udržení chodu, modernizaci a rozšíření své těžební, rafinérské, zpracovatelské a distribuční infrastruktury. České firmy by se mohly uplatnit subdodávkami ventilů, pump, kompresorů a inteligentní měřící či řídící techniky a dalších souvisejících technologií.

Ropný a plynárenský sektor je nejdůležitějším hospodářským odvětvím Kuvajtu. Kuvajtská ekonomika je na ropě silně závislá, jelikož se podílí na tvorbě HDP téměř z poloviny a generuje více než 90 % příjmů do (z dlouhodobého hlediska neudržitelného) státního rozpočtu. Kuvajt má více než 8,0 % světových zásob ropy (104 miliard barelů).

Ropný a plynárenský sektor je prakticky kontrolován vládou prostřednictvím Kuwait Petroleum Corporation (KPC) a je značně uzavřen. KPC má řadu dceřiných společností. Mnoho smluvních společností pak závisí na velkých ropných a plynárenských projektech, jako je 4. rafinérie Al Zhour. Nicméně neustálé spory mezi vládou a parlamentem blokují rychlejší pokrok v rozvoji strategických projektů, které se opožďují. Dalším strategickým projektem je rozvoj severních polí a zejména plynových polí, jelikož Kuvajt v současné době spaluje cennou ropu pro výrobu energie, jejíž spotřeba neustále roste.

Kuvajt se připravuje na postupné zvyšování své produkce na 3,2 mil. barelů denně v roce 2025 a zároveň zvyšuje produkci volného plynu na 950 milionů kubických stop denně. Aktivita v ropném a plynárenském sektoru se ve 4. čtvrtletí roku 2021 zotavila po několika čtvrtletích útlumu. Ceny ropy a zemního plynu dosáhly koncem roku 2021 svého maxima a práce v tomto sektoru představovaly většinu zakázek. Jednalo se především o projekty KOC Jurassic Production Facility 4 & 5 na severu země za přibližně 18 mld. Kč a 11 Patterns Well Hook-Up za necelých 9 miliard korun. V roce 2022 by mohly být realizovány projekty KOC (Kuvajtská ropná společnost) v hodnotě 23 mld. Kč. Hodnota petrochemických projektů v Kuvajtu v roce 2020 dosáhla zhruba 785 mld. korun.

Téměř veškerá produkce ropy v Kuvajtu pochází z pobřežních polí. Nyní však existují aktivní pokusy o rozšíření kapacity těžby na moři. V nadcházejících letech mají být provedeny nové investice do průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři. Pokud jde o zemní plyn, Kuvajt může do roku 2025 dále zvýšit produkci z 200 milionů miliard kubických stop (bcf) denně na několikanásobek. Z dalších plánovaných projektů lze jmenovat potrubní projekt tranzitní linky Abdalí nebo v rafinerii Ahmadi do plynovodu elektrárny Subiya, zařízení na odstraňování kyselých plynů, jednotka pro úpravu výfukových kyselých plynů v rafinérii Mina al-Ahmadi, tranzitní plynovod pro vývoz plynu v západním Kuvajtu.